Právní poradna: Reality
vydáno 3.6.2004 8:00
Zeptejte se JUDr. Jana Kerbacha.
JUDr. Jan Kerbach má rozsáhlé zkušenosti v oblasti občanského a obchodního práva. Mimo jiné se věnuje i oblasti právní problematiky právních vztahů k nemovitostem, bytům a nebytovým prostorám. Může tedy poskytnout kvalifikované poradenství majitelům domů i nájemníkům příp. prodávajícím a kupujícím nemovitostí. Je schopen zodpovědět Vaše dotazy týkající se vztahu pronajímatel – nájemce, náležitostí smluvních dokumentů, řízení před katastrálním úřadem a otázek souvisejících.
JUDr. Jan Kerbach, Spotřebitelská 483, 155 31 Praha 5, tel. 607940630, mail:jan.kerbach@centrum.cz
Poznámka: Nejde o on-line rozhovor, odpovědi proto očekávejte cca do týdne.
Prohlášení o odpovědnosti:
Vzhledem k tomu, že právní poradna funguje bezplatně, jsou všechny odpovědi poskytovány bez záruky, byť osobou s odpovídajícím právním vzděláním. Je také možné, že odpověď bude znít: "nevíme", případně může být tazatel odkázán na příslušnou profesionální službu. Konečně je nutné si uvědomit, že odpovědi jsou zpracovány podle právního stavu platného v době odpovědi (pozor proto zejména u starších odpovědí).
Odpovědi na otázky v této poradně jsou zpracovávány na základě obecných informací od tazatelů a účelem odpovědí je poskytnout pouze základní orientaci pro tazatele v jeho problému souvisejícím s realitní problematikou. Odpovědi jsou zpracovávány podle stavu právních předpisů a převažujících výkladu těchto předpisů ke dni zpracování odpovědi. Ačkoli jsou odpovědi zpracovávány se snahou o zachování maximální odborné úrovně, právní poradna není komerční službou a nemůže nahradit individuální právní či jinou poradenskou pomoc. Zpracovatel odpovědí ani provozovatel tohoto serveru proto nenese žádnou odpovědnost za případné škody či újmy vzniklé tazateli tím, že se spolehl na informace obsažené v odpovědi . Zpracovatel odpovědí si vyhrazuje právo odpověď neposkytnout, pokud otázka směřuje k problematice zjevně nesouvisející s problematikou realitní, dotaz je nesrozumitelný, neobsahuje dostatek jednoznačných informací pro posouzení, jedná o dotaz u kterého vzhledem k jeho vysoce odbornému charakteru nelze vyloučit, že odpověď bude tazatelem využita pro účely komerčního poradenství nebo jde o problematiku natolik složitou, že jednoznačná odpověď by si vyžádala pro zpracovatele časově neúnosnou potřebu studia literatury a judikatury soudů.
Otázky ani odpovědi v realitní poradně neprocházejí jazykovou korekturou.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 25. listopadu 2006 do 0:00
OTÁZKA:
Dobrý den, ¨nabízím rodinný dům k prodeji, který je součástí dědictví, dědici je matka s 2 nezletilými dcerami. Dědické řízení je ukončeno a každá z uvedených dědiček má 1/3-nové vlastnické právo. Co je všechno třeba udělat proto, aby mohlo dojít k okamžitému prodeji domu zájemci, prý je třeba podat žádost na opatrovnický soud? Předem děkuji za odpověď.
Michal
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že alespoň v současné době od Vás nikdo dům (předpokládám, že jste RK, která zastupuje matku) nekoupí. Je totiž skutečně pravda to, že k nakládání s majetkem nezletilých (nejde-li o běžnou záležitost, což prodej nemovitosti není) je zapotřebí souhlasu soudu v tzv. opatrovnickém řízení. Pakliže soud prodej spoluvlastnických podílů nezletilých schválí (což učiní, uzná-li, že se tak děje v jejich zájmu), bude se možno obrátit na katastrální úřad s návrhem na provedení vkladu na nového vlastníka. Bez tohoto souhlasu soudu by nebylo možno vklad provést, jinými slovy podpis matky coby zákonných zástupců nezletilých dcer na kupní smlouvě nepostačí! Ačkoli by to mohlo zdát paradoxní, stejný postup by jste musel podstoupit i v opačném případě, t.j. že by někdo chtěl např. darovat nemovitost nezletilému dítěti.
21.12.2004 11:06
OTÁZKA:
Dobrý den,
ráda bych se zeptala jak postupovat. S mým přítelem stavíme rodinný dům. Zatím nejsme manželé, ale v nejbližších době se budeme brát. Dům stavíme společně, oba dva jsme si vzali úvěr. Zatím jsme všude vedeni pod svými jmény a vlastníme vždy každý polovinu. Přítel je ale rozvedený a z prvního manželství má 11-ti letou dceru, s kterou se od 3 let neviděl. Mohu se zeptat, jak postupovat, abych vyloučila jeho dítě z nároku na jakykoliv podíl při event.dědictví. Jaká jsou možná řešení? Děkuji.
Pavla
ODPOVĚĎ:
Předně je třeba konstatovat, že aby jste dosáhla svého, bude zapotřebí ochoty a vůle Vašeho současného přítele (budoucího manžele) k tomu, aby se zbavil svého podílu na rodinném domu, což by ovšem každý neučinil. Z Vašeho dotazu však dovozuji, že tato vůle tady je. Vyloučit nezl. dceru z prvního manželství z dědění v současném stavu nejde, nezbude, než zajistit, aby nebylo co dědit. Mohou nastat dvě varianty dle toho, jak a kdy budete zapsáni v katastru nemovitostí coby vlastníci nemovitostí resp. v jakém režimu spoluvlastnictví. Pakliže budete zapsáni na katastru v podílovém spoluvlastnictví, lze si představit darovací smlouvu z Vašeho přítele na Vás. V případě, že již budete na katastru zapsáni v režimu SJM, pak by šlo smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu zúžit zákonem stanovený rozsah SJM, přičemž by jste určili, že jediným vlastníkem domu jste Vy.
21.12.2004 11:06
OTÁZKA:
Vazeny pane doktore, jsem spoluvlastnikem idealni poloviny RD. Zajimalo by me, jakym zpusobem se pocita do vymery bytove jednotky "hala", jez na vysku zabira v podstate 2 patra, ale vyuzivat se da pouze to jedno (po obvode haly vede schodiste do horniho patra). Pocita se hala do vymeru bytu dvakrat? (tzn. 4 x 3 m za spodni cast, plus totez za horni cast - spise jen prostor, protoze tam neni podlaha..). Jedna se mi o to rozdeleni RD na dve idealni poloviny. Majitel druhe poloviny tvrdi, ze vlastnime vic nez polovinu. (ale neprijde mi to spravne, kdyz v podstate ta hala se neda jinak vyuzit..) A dalsi dotaz, musi idealni polovina byt rozdelena opravdu na dve stejne poloviny?
Martin Pospisil
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu plyne, že jste patrně spoluvlastníkem nemovitosti a Váš spoluvlastnický podíl na nemovitosti činí jednu polovinu ve vztahu k celku. Spoluvlastnictví věci vyjadřuje poměr v jakém se více vlastníků jedné věci podílí na právech a povinnostech vlastníka. Spoluvlastník věci nemá pouze z titulu spoluvlastnicví žádný zákonný nárok v poměru ke svému spoluvlastnickému podílu věc užívat a lichá je tak představa, že příkladmo jesliže vlastním spoluvlastnický podíl na domku o 10 místnostech ve výši 1/10, mám nárok na to užívat jednu místnost pokud s tím spoluvlastník či spoluivlastníci 9/ 10 nesouhlasí. O tom jak, v jakém rozsahu a kým nemovitost bude užívána rozhoduje podle zákona majoritní spoluvlastník či spoluvlastníci, v případě že podíly spoluvlastníků jsou stejné (jako ve Vašem případě) a nedojde k dohodě spoluvlastníků o rozsahu užívání by mohl rozhodnout soud. Rozsah užívání na jakém se spoluvlastníci dohodnou je libovolný, spoluvlastníci by měli přihlédnout k užitečnosti a využitelnosti prostor. Pokud v dotazu narážíte na otázku reálného rozdělení nemovité věci na dvě samostatné nemovitosti z nichž každá bude mít svého vlastníka, ta je v zásadě možná pokud to umožňuje technické řešení stavby. Z Vašeho dotazu však plyne, že uvažujete o rozdělení domu v zásadě „po patrech“ a obávám se že reálné rozdělení tak nebude možné (nebude možné aby každá rozdělením nově vzniklá nemovitost měla svůj vlastní půdorys).
21.12.2004 11:06
OTÁZKA:
Dobrý den,
děkuji za odpověď na mou otázku ze dne 11.11.04. Družstvo mi upřesnilo, že se jedná o daň darovací. Na členské schůzi se podařilo po čtyřech letech prosadit opětovné převody do OV 90ti % souhlasem. Nyní však požadují složit kromě poplatků za zápis na katastru atd. také daň darovací a cenu za odhadce na svůj účet. Trvají na tom, že povinnost daň platit nastává a že chtějí peníze na svůj účet z důvodu, že kdybych daň nezaplatila já, povinnost přechází na ně. Je možné získat někde ověřené vyjádření (např. od Finančního úřadu), že povinnost platit daň darovací nevzniká? Nehledě na to, že peníze nechci vkládat na účet družstva, protože pokud se daň platit nebude, tak se mi již nemusejí vrátit. Je možné je tedy případně složit u nějaké nezávislé osoby-notář...? Děkuji
Olina
ODPOVĚĎ:
Pro účely jednání s družstvem doporučuji požádat o písemné vyjádření daňového poradce zapsaného v seznamu daňových poradců, náplní práce finančního úřadu není daňové poradenství. Pokud tento písemný argument nepřesvědčí družstvo a nedojde k dohodě, je možné trvat alespoň na tom, že prostředky budou uloženy u třetí osoby, která je za určitých podmínek vydá buď družstvu nebo Vám. Touto osobou může být notář nebo jakákoli jiná důvěryhodná osoba, věc může být řešena i otevřením akreditivu u banky nebo nějaké formy vázaného účtu.
21.12.2004 11:07
OTÁZKA:
Dobrý den, měla bych na Vás prosbu. Pronajímala jsem byt v OV a s nájemníkem jsem měla ve smlouvě stanovenu tříměsíční výpovědní lhůtu a měla jsem složenu jednoměsíční kauci, která se dala v případě potřeby použít při nedodržení výpovědní lhůty ze strany nájemníka. Jenže měsíční platby za nájem měl povinnost platit do 15.toho konkrétního měsíce. Stalo se, že smlouvu mi nevypověděl, 15. mi najednou nezaplatil a ke konci měsíce byl pryč. Nepřišel tudíž o nic. Já vlastně měla tu jeho kauci na poslední měsíc co tam bydlel. Přišla jsem tedy o pronájem za další měsíc, než jsem našla dalšího nájemníka. Dá se nějak ošetřit ve smlouvě takovéto nezodpovědné chování? Řešením by bylo dávat kauci na 3 měsíce, ale je to dost peněz a není to přece jen zvyklostí v našem městě. Žalovat za ušlý nájem ho nechci, při dnešním době, jakou justice vyřizuje spory. Děkuji za odpověď.
stepinka@quick.cz
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu v tom, že souzení o drobné pohledávky v řádu tisícikorun není efektivní, neboť na nákladech řízení a právním zastoupení je žalobce nucen vynaložit často srovnatelnou nebo větší částku než je částka žalobou požadovaná s nejistým výhledem na úhradu těchto „ soudních nákladů“ žalovaným. Ve Vámi popisovaném případě z čistě právního hlediska nedošlo k řádnému skončení podnájemní smlouvy a bez ohledu zda podnájemník byt užíval či neužíval by vým vznikalo a možná ještě vzniká nárok na dlužné nájemné, nicméně lze přisvědčit tomu, že Vámi zvolené řešení nového pronájmu bytu je mnohem praktičtější. Pokud se týká ošetření obdobných situací ve smlouvě, bylo by snad možno uvažovat o sjednání smluvní pokuty pro obdobné případy jako je Vámi popisovaný případ.
21.12.2004 11:07
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, kolik procent z prodeje bytu(nemovitosti) bych musela zaplatit, kdybych ho prodala v kratší lhůtě(pět let). Děkuju
Kačka
ODPOVĚĎ:
Svou otázku směřujete patrně na případnou daň z příjmu z prodeje nemovitosti, která není osvobozena od daně ( tedy vlastníte ji pět let a nemáte v ní ani po dobu 2 let bydliště). V takovém případě zaplatíte daň z příjmu v rozmezí 15 až 32 procent vašeho celoročního příjmu se započtením rozdílu pořizovací a prodejní ceny bytu.
21.12.2004 11:07
OTÁZKA:
Dobrý den,
ráda bych se blíže informovala na situaci mého kamaráda - koupil si byt (novostavbu). Po krátké době ovšem zjistil, že terasa, která je nad ním postavena, je postavena špatně a zatéká mu do bytu - téměř do všech pokojů, byt je velmi vlhký. Bylo zjištěno, že terasa je postavena špatně, ale firma, která barák postavila ji nechce opravit. Hygienici prohlašují, že v tomto bytě se nedá do budoucna bydlet - byt je zdraví nebezpečný (plísně ...).
Jen pro názornost - sousední byt je na tom úplně stejně, soused má písemné prohlášení, že je byt neobyvatelný.
Pokud víte, prosím o informaci, zda je v zákoně nějaká možnost odezvy (která by neměla "díru") a jak v takovém případě postupovat. Firma, která barák postavila je S.R.O. - tudíž tvrdí, že pokud se podá žaloba, tak okamžite "zkrachují" a založí si jinou firmu (která bude opět stavět baráky). Tudíž nebude odvolání. Je toto možné?
Děkuji, Markéta
Anonym
ODPOVĚĎ:
V případě Vašeho kamaráda by bylo asi jedinou možnou odezvou uplatňovat své nároky u soudu, pokud má tuto situaci řádně ošetřenu ve smlouvě. Efektivita soudního vymáhání závisí pak i na tom, jestli si i v případě úspěchu ve sporu budete z čeho přiznaný nárok exekučně vymoci. Pokud firma otevřeně deklaruje záměr „zkrachovat“ , je otázkou zda by se jí takový neetický postup „vyplatil“. Nadto je tady otázka trestěprávních konsekvencí věci, kdy by v takovém jednání bylo snad možno shledávat i naplnění skutkové podstaty majetkového trestrného činu, např. poškozování věřitele. Nejvhodnější postup bude patrně vhodné konzultovat s kvalifikovaným právníkem.
21.12.2004 11:08
OTÁZKA:
Dobrý den, v roce 2000 jsem dostala darovací smlouvou pozemek s rekreačním objektem. V roce 2002 jsem s kolaudovala tuto nemovitost jako RD a v roce 2004 jsem tuto nemovitost prodala. Pro upřesnění nikdy jsem neměla trvale bydliště v této nemovitosti. Moje otázka je musím, zaplatit daň s příjmu ? Děkuji za odpověď Katka
Katka
ODPOVĚĎ:
Podle stávající úpravy budete plátcem daně z příjmu. Nicméně je třeba upozornit (i když to nebude Váš případ) , že s účinností od 1.1.2005 má platit novela § 4 odst. 1 písm a) zákona o dani z příjmů, podle níž se osvobození od daně z příjmů vzahuje také na příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.“
21.12.2004 11:08
OTÁZKA:
Dobrý den,
ráda bych se zeptala na převod domu. V rámci vypořádání rozvodu jsme se mimo jiné s manželem dohodli, že dům koupený v době manželství připadne mně. Nevím, jakým způsobem realizovat převod. U soudu předložíme dohodu o vypořádání majetku. Musí se pak tento dům danit daní z převodu nebo se dá využít menší darovací dań, v našem případě jsme v I.skupině. Pokud bysme použili darování, může být v dohodě u soudu vyjádřena částka jako odstupné? Děkuji za odpověď.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Pro případ zániku společného jmění manželů ( SJM) rozvodem manželství si manželé mohou dohodou vypořádat vlastnictví k věcem tvořícím dříve jejich SJM. Pokud se dohoda týká nemovitostí, musí být tato dohoda vložena do katastru nemovitostí (vklad do katastru lze zrealizovat až po pravomocném rozvodu manželství) Pokud by nebyl podán návrh na vklad této dohody do katastru do 3 let ode dne zániku SJM platí zákonná nevyvratitelná fikce vypořádání majetku a u nemovitostí platí, že zde ze zákona vzniká podílové spoluvlastnictví bývalých manželů tak, že každý vlastní jednu tzv. ideální polovinu dříve společné nemovitosti. Darování nebo převod nemovitosti v této situaci není právně možný. Daň v souvislosti s vypořádáním SJM k nemovitostem se neplatí.
21.12.2004 11:08
OTÁZKA:
Kdo hradí opravu balkonu?
Kdo zajišťuje a hradí opravy balkonů, které jsou příslušenstvím bytů a je na ně přístup jen z bytové jednotky, k níž patří?
Je u nás asi 48 bytů a popuze 6 bytů má balkon. Ostatní s úhradou z fondu orpav nesouhlasí.
Voráček
ODPOVĚĎ:
Z dotazu není patrno, zda se jedná o dům rozdělený na bytové jednotky ve vlastnictví podle zákona 72/1994 Sb, nebo o dům, který vlastní např. bytové družstvo a vy jste v pozici nájemců družstevního bytu. Pokud máte byt ve vlastnictví a při nabytí byl byt vymezen včetně balkonu, měl by opravu podle mého názoru hradit vlastník bytu, pokud jste jen nájemce družstevního bytu, jedná se o opravu kterou by mělo nést družstvo. Otázka však je, zda se jedná o havarijní závadu balkonu, pokud by se o havarijní závadu nejednalo je na rozhodnutí družstva, jestli opraví balkony nebo dá zatím přednost jiné opravě v domě.
21.12.2004 11:08
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu ve věci přístupové komunikace. Realitní kanceláře si často ponechávají ve svém vlastnictví přístupové komunikace k parcelám, které prodávají. Novým majitelům pozemků zřizují pouze věcné břemeno ke komunikaci. Hrozí zde v budoucnu nějaké riziko z chování realitní kanceláře, že by se majitelé nemohli dostat na své pozemky? Děkuji.
Ivana
ODPOVĚĎ:
Pokud bude věcné břemeno průchodu a průjezdu zřízeno řádně a v řádném rozsahu ( tzn. věcné břemeno které bude vázat jakéhololi vlastníka cesty a rovněž bude zřízeno ve prospěch jakéhololi dalšího možného vlastníka domu) a řádně vloženo do katastru nemovitostí je jím vázán jakýkoli další případný vlastník pozemku – cesty. Nedomnívám se že za této situace by to mohlo dojít k vážnějším problémům které naznačujete.
21.12.2004 11:09
OTÁZKA:
Vážený pane doktore, rádi bychom s přítelem "koupili" od jeho rodičů družstevní byt. Chtěla bych vědět, jestli převod družstevních práv podléhá nějaké dani a kdo ji bude platit-my nebo rodiče? Dále si nejsem jistá, jestli pojem "dva ručitelé" znamená dvě na sobě nezávislé osoby nebo jesli to mohou být např. mí rodiče. Děkuji za odpověď.
Olga K.
ODPOVĚĎ:
V případě převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu případá v úvahu placení daně z příjmu. Poplatníky by byli rodiče přítele. Avšak v případě, že rodiče přítele byli družstevníky po dobu alespoň 5 let před převodem nebo použili případnou úplatu za převod podílu k uspokojení své bytové potřeby do konce následujícího roku po roce v němž obdrželi úplatu za převod podílu od daně jsou ze zákona osvobozeni.
21.12.2004 11:09
OTÁZKA:
Pane doktore, prosím o informaci zda je povinna RK na požádání ukázat zprostředkova smlouvu s prodávajícím. Dále se chci zeptat. Chtěl bych koupit chatu. S prodávajícím se chci domluvit, že peníze budou zaplaceny až po podání návrhu na změnu vlastnictví na katastr. Je tento postup taky možný? Z hlediska financí nechceme použít notářskou uschovu. Díky.
Jirka K.
ODPOVĚĎ:
Neexistuje právní předpis, který by určoval povinnost RK ukázat kupujícímu zprostředkovatelskou smlouvu s kupujícím. Pakliže ovšem RK s Vámi jedná v zastoupení majitele nemovitosti jakožto s potencionálním kupujícím, měla by prokázat, na základě čeho je oprávněna tak činit, což by mohla učinit právě zprostředkovatelskou smlouvou či separátním zplnomocněním RK ze strany prodávajícího. V případě, že RK odmítne toto učinit, zkuste kontaktovat přímo prodávajícího, jehož údaje zjistíte na katastrálním úřadě.
Domluva s prodávajícím ve smyslu Vámi naznačeném, pakliže nechcete použít některou z úschov, je pochopitelně možná, otazné je, zda-li s tímto bude prodávající souhlasit. Mohl by zcela logicky argumentovat tím, že má obavy, aby jste po podání návrhu splnil svou povinnost uhradit kupní cenu. Vyrovnanější podmínky by byly např. takové, aby jste např. uhradil 50 % při podpisu smlouvy a 50 % po provedení vkladu do katastru nemovitostí s tím, že prodávající bude mít možnost odstoupit od smlouvy v případě, že neuhradíte doplatek. Je nicméně třeba zdůraznit, že existuje celá škála možností, jak dohodnout placení (před podpisem smlouvy, při podpisu, po podpisu, ve splátkách apod.) a že tyto podmínky jsou zcela závislé na dohodě stran. Katastrální úřad zkoumá, zda-li je ve smlouvě uvedena kupní cena a zda-li se tedy jedná o úplatný převod, již jej však nezajímá způsob platby.
4.1.2005 13:11
OTÁZKA:
Dobry den,
v soucasne dobe bydlime v obecnim byte a radi bychom ho vymenili za vetsi, ktery ale neni obecni, nybrz ma soukromeho majitele. Mohu se zeptat, jak mame postupovat a pripadne, na co "si dat pozor"?
Dekuji za pomoc a radu
S pozdravem
Jiri Kubec
Jiří Kubec jirka.kubec@seznam.cz
ODPOVĚĎ:
Výměna možná je. Je však nutné získat písemný souhlas obou majitelů vyměňovaných bytů s výměnou, nestačí tedy pouze vůle nájemců vyměnit si své byty. Až tehdy bude Dohoda o výměně bytu platná. Odepře-li pronajímatel bez závažných důvodů souhlas, je možné se obrátit na soud, aby svým rozhodnutím projev vůle pronajímatele nahradil, což je ale dlouhodobější záležitost. Doporučuji tedy, aby jste předjednali možnost získání souhlasu s výměnou na obci a druhý nájemník u svého „domácího“. Pakliže tito projeví souhlas, nebude problém, pakliže však jen jeden z nich nebude souhlasit a předloženou dohodu o výměně bytu bez závažného důvodu odmítne akceptovat, nezbude Vám, než se obrátit na soud.
4.1.2005 13:12
OTÁZKA:
Dobrý den pane doktore, jsem jedním z těch, kterým byl poskytnut příspěvek na individuální bytovou výstavbu podle vyhlášky 136/1985 Sb. a stavbu do 10 let od jeho poskytnutí řádně nezkolaudovali. Pominu-li důvody, které k tomu vedly, zajímá mě, jestli případně před soudem obstojí výklad, který jsem našel v internetovém vydání časopisu Kovák, č. 36/2004, je od Judr. Viléma Peřiny a jeho doslovné znění je takovéto:
Pokud tedy jde o vrácení státního příspěvku, jsem názoru, že právo státu na jeho vrácení je podle ustanovení § 101 občanského zákoníku promlčeno v obecné tříleté promlčecí době. Dle smlouvy jste měl totiž rodinný domek zkolaudovat nejpozději do 10 let od jejího uzavření, čili do 19. 6. 2000. To znamená, že příslušná žaloba o zaplacení měla být podána u soudu nejpozději 19. 6. 2003.
Velice děkuji za případnou odpověd, s pozdravem J.Š.
Jiří Š.
ODPOVĚĎ:
S uvedeným výkladem souhlasím, i dle mého názoru se jedná o promlčenou pohledávku ve tříleté lhůtě. S konečnou platností by o věci ovšem musel rozhodnout soud. Rozhodně bych příspěvek s touto argumentací nevracel a soudní spor podstoupil, neboť získat můžete více než ztratit. Pro důkladnější odpověď by bylo třeba mít k dispozici Smlouvu o poskytnutí státního příspěvku, takto je dotaz řešen jen v obecné rovině.
4.1.2005 13:12
| předchozí | ... 22 23 24 25 26 27 28 ... | další |
