Právní poradna: Reality
vydáno 3.6.2004 8:00
Zeptejte se JUDr. Jana Kerbacha.
JUDr. Jan Kerbach má rozsáhlé zkušenosti v oblasti občanského a obchodního práva. Mimo jiné se věnuje i oblasti právní problematiky právních vztahů k nemovitostem, bytům a nebytovým prostorám. Může tedy poskytnout kvalifikované poradenství majitelům domů i nájemníkům příp. prodávajícím a kupujícím nemovitostí. Je schopen zodpovědět Vaše dotazy týkající se vztahu pronajímatel – nájemce, náležitostí smluvních dokumentů, řízení před katastrálním úřadem a otázek souvisejících.
JUDr. Jan Kerbach, Spotřebitelská 483, 155 31 Praha 5, tel. 607940630, mail:jan.kerbach@centrum.cz
Poznámka: Nejde o on-line rozhovor, odpovědi proto očekávejte cca do týdne.
Prohlášení o odpovědnosti:
Vzhledem k tomu, že právní poradna funguje bezplatně, jsou všechny odpovědi poskytovány bez záruky, byť osobou s odpovídajícím právním vzděláním. Je také možné, že odpověď bude znít: "nevíme", případně může být tazatel odkázán na příslušnou profesionální službu. Konečně je nutné si uvědomit, že odpovědi jsou zpracovány podle právního stavu platného v době odpovědi (pozor proto zejména u starších odpovědí).
Odpovědi na otázky v této poradně jsou zpracovávány na základě obecných informací od tazatelů a účelem odpovědí je poskytnout pouze základní orientaci pro tazatele v jeho problému souvisejícím s realitní problematikou. Odpovědi jsou zpracovávány podle stavu právních předpisů a převažujících výkladu těchto předpisů ke dni zpracování odpovědi. Ačkoli jsou odpovědi zpracovávány se snahou o zachování maximální odborné úrovně, právní poradna není komerční službou a nemůže nahradit individuální právní či jinou poradenskou pomoc. Zpracovatel odpovědí ani provozovatel tohoto serveru proto nenese žádnou odpovědnost za případné škody či újmy vzniklé tazateli tím, že se spolehl na informace obsažené v odpovědi . Zpracovatel odpovědí si vyhrazuje právo odpověď neposkytnout, pokud otázka směřuje k problematice zjevně nesouvisející s problematikou realitní, dotaz je nesrozumitelný, neobsahuje dostatek jednoznačných informací pro posouzení, jedná o dotaz u kterého vzhledem k jeho vysoce odbornému charakteru nelze vyloučit, že odpověď bude tazatelem využita pro účely komerčního poradenství nebo jde o problematiku natolik složitou, že jednoznačná odpověď by si vyžádala pro zpracovatele časově neúnosnou potřebu studia literatury a judikatury soudů.
Otázky ani odpovědi v realitní poradně neprocházejí jazykovou korekturou.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 25. listopadu 2006 do 0:00
OTÁZKA:
Dobrý den. Navazuji na dotaz paní Marcely ze dne 9.7. (investice do výměny oken). Píšete, že "vyžadujeli to stav oken" je majitel nucen zajistit opravu. Zajímalo by mě, kdo určí, že stav oken to vyžaduje? Kdo má tu pravomoc? Děkuji.
Václav Bartáček
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že pronajimatel bytu je povinen zajistit, aby byt byl způsobilý k řádnému užívání. Pokud vznikne spor mezi nájemcem a pronajimatelem, zda byt je či není způsobilý k řádnému užívání, resp. rozhodnout o uložení povinnosti pronajimateli uvést byt do řádného stavu, může rozhodnout z podnětu nájemce soud s přihlédnutím k případnému posudku soudního znalce z oboru stavebnictví v tomto řízení.
30.8.2004 10:02
OTÁZKA:
Dobrý den, chystáme se s manželem stavět RD.RD bude stavěn převážně z mých peněz,které jsem dostala od rodičů.Manžel má z prvného manželství dvě děti,s kterýma se moc nestýká,proto bych chtěla sepsat nějakou manželskou smlouvu,kde by bylo zapsáno,že nebudou z tohoto domu v budoucnu dědit.Např. dum bude napsan na mě a manžel bude mít doživotní užívání.Nebo poradíte mi nějakou jinou možnost? Nechtěla bych se dožít toho,aby mě na stará kolena někdo z domu vyhodil,nebo abych musela vyplácet jeho děti.Děkuji.
Ivana
ODPOVĚĎ:
Správně se obáváte, že dům, který hodláte stavět by podle zákona tvořil součást společného jmění manželů. Jedinou výjimkou by bylo, pokud by tento dům byl pořízen výlučně z prostředků, které jsou jen vaším vlastnictvím ( peníze darované vašimi rodiči). Jak uvádíte o tuto situaci se patrně nebude jednat neboť předpokládáte pořízení domu nikoli „výlučně“ ale pouze „převážně“ z Vašich prostředků. Doporučuji Vám proto, abyste se s manželem obrátila na notáře se žádostí o sepsání dohody (formou notářského zápisu jak zákon striktně vyžaduje), jejímž předmětem by bylo zúžení rozsahu Vašeho společného jmění o předmětný dům a to ještě před tím, než započnete s jeho stavbou. Budete tak mít jistotu, že postavený dům bude ve vašem výlučném vlastnictví.
30.8.2004 10:04
OTÁZKA:
Dobrý den, pane magistře,
ráda bych se zeptala, zda je v kupní smlouvě na nemovitost nutné uvádět sankce. RK nás tlačí, abychom do smlouvy (sestavené naším soukr. právníkem) uvedli nějaké sankce pro případ, že nedodržíme podmínky ohledně platby. Prý jejich právník z RK je tam standartně uvádí a my je tam nemáme. Ve smlouvě máme oddíly o úhradě ceny časově podmíněné (převést 1. polovinu ceny do 10-ti prac. dnů a zbytek po vyřízení hypotéky bankou). Teď píšu obecně. Jedná se nám o to, zda jsme povinni uvést v kupní smlouvě sanke vůči sobě, či nejsou podmínkou.
Mnohokrát děkuji.
A. Hájková
ODPOVĚĎ:
Zákon pro platnost kupní smlouvy nevyžaduje aby účastnící kupní smlouvy sankcionovali splnění svých povinností (např. tedy povinnosti kupujícího zaplatit včas kupní cenu, nebo povinnosti prodávajícího předat kupujícím nemovitost). Zajišťování či sakcionování povinností je však běžnou smluvní praxí, neboť každý z účastníků smlouvy se pochopitelně snaží zajistit si řádně splnění povinností druhou smluvní stranou. Rozsah zajišťujících či sankčních ujednání ve smlouvě je vždy otázkou dohody smluvních stran a pokud se jedné smluvní straně jeví podmínky požadované druhou smluvní stranou neakceptovatelné, má možnost smlouvu vůbec neuzavírat.
30.8.2004 10:05
OTÁZKA:
Dobrý den,
můj přítel má dekret na byt, ve kterém žije jeho babička, aby v případě jejího úmrtí, byt nepropadl státu - chtějí ho totiž užívat přítelovi rodiče. Nyní bychom s přítelem chtěli kupovat byt v OV a dříve zmiňovaný byt bychom tedy rádi převedli na rodiče přítele (tito zde nemají ani jeden trvalé bydliště - zatím). Je převedení dekretu, takto ze syna na rodiče, zdlouhavé a problematické? Popř., jak byste navrhoval tuto situaci řešit?
Děkuji za odpověď!
Dara
ODPOVĚĎ:
Z formulace Vašeho dotazu mi není zcela zřetelné, zda Váš přítel je řádným nájemcem bytu a babička s ním žije ve společné domácnosti, či zda jak Váš přítel, tak jeho babička jsou společnými nájemci bytu či zda (jak bývá obvyklejší) Váš přítel žije s babičkou, která je řádným nájemcem bytu pouze ve společné domácnosti. Bez ohledu na to je však třeba zdůraznit, že Vaše přesvědčení, že nájemní právo lze převádět je mylné. Právo nájmu totiž pouze přechází za stanovených podmínek na určité osoby spolu s nájemcem bytu žijícím. Podle zákona tedy např. jestliže nájemce zemře (nebo trvale opustí společnou domácnost), stávají se nájemci bytu jeho děti,vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti (nebo v den trvalého opuštění bytu nájemcem) ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Vedení společné domácnosti s nájemcem nelze zaměňovat za pouhé přihlášení k trvalému pobytu, rozhodující je aby se jednalo o skutečné soužití nájemce s některou touto blízkou osobou ne tedy jen např. docházení na návštěvy. V případě sporu s pronajimatelem faktické soužití soud zkoumá a nepostačí pouze důkaz, že zde nějaká osoba byla hlášena k trvalému pobytu. Je nutno rovněž zdůraznit, že další nutnou zákonnou podmínkou je, aby osoba, na kterou má právo nájmu přejít neměla vlastní byt, tedy nebyla nájemcem bytu nebo např. vlastníkem rodinného domu. Nejsem si jist, zda rodiče přítele by tuto podmínku, že nemají vlastní byt splňovali.
30.8.2004 10:06
OTÁZKA:
Vážený pane Růžičko,
mí rodiče bydlí v obecním bytě v budově školy v malé vesnici. Otec do zrušení školy (asi před 4 lety) byl jejím ředitelem. Nyní se obecní úřad rozhodl, že školu zrekonstruuje a vznikne zde asi 10 bytů. Rodičům sdělil, že se do 1. září mají vystěhovat (rekonstrukce má trvat 10 měsíců) a jako náhradu jim nabídl nevyhovující místnost v budově místního sportovního zařízení. Rodiče patrně stráví oněch 10 měsíců v domě naší babičky, ovšem obávají se, aby se měli po rekonstrukci domu kam vrátit. Bohužel svůj původní, 25 let starý dekret ztratili. Jakou záruku mají od obce požadovat, než se vystěhují (smlouvu o smlouvě budoucí?), příp. na jaké kompenzace mají nárok?
Děkuji,
Kočí
A. Kočí
ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru je pro posouzení věci rovněž rozhodující, zda byt v budově bývalé školy, který rodiče užívali v budově zůstane v původní stavební dispozici, nebo v důsledku rekonstrukce jako takový vlastně zanikne. Pokud by došlo k faktickému zániku původního bytu, zanikl by i nájemní vztah Vašich rodičů. Zákon na takovou situaci pamatuje tím, že nájemci může pronajimatel v takovém případě (tedy je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu dále užívat) dát výpověď nájmu bytu. K takové výpovědi musí přivolit soud a nájemci vzniká samozřejmě nárok na bytovou náhradu zásadně rovnocennou původnímu bytu, jinak nájemci nejsou povinni se vystěhovat. Nic však nebrání tomu, aby mezi pronajimatelem a nájemcem došlo k písemné dohodě, že byt nebudou po dobu rekonstrukce užívat aniž by došlo k zániku nájmu s tím, že po rekonstrukci se do bytu vrátí a budou nájemci podle původní nájemní smlouvy. To platí však pouze v případě, že by byt zůstal zachován v původním, rep.obdobném stavebně technickém a rozměrovém uspořádáni. Pokud by se mělo jednat o stavebně technicky jiný byt, bylo by nutno k tomuto bytu uzavřít novou nájemní smlouvu. Vámi zmíněné řešení smlouvou o budoucí smlouvě nájemní by bylo patrně nejvhodnější. Je však třeba upozornit na to, že v této smlouvě o smlouvě budoucí by bylo patrně nanejvýš vhodné pamatovat i na otázku stanovení nájemného, neboť pronajimatel by mohl u nové nájemní smlouvy požadovat volné nájemné, nikoli nájemné regulované právními předpisy jako u původního nájmu.
30.8.2004 10:13
OTÁZKA:
Při vyrovnání SJM při rozvodu, připadl byt, který jsme kupovali pro mou babičku aby v něm dožila mému bývalému manželovi, kterému jsem svoji půlku byla nucena odprodat, s tím, že zřídí věcné břemeno. Z katastru napsali, že byt je vlastně podíl na domě (4 byty) a na věcné břemeno se musí návrh vkladu do katastru vzít zpět. Bývalý partner toho využil a slíbil alespoň nájemní smlouvu kterou teď nechce podepsat a nechce ani žádné peníze - babičce ústně slíbil rok. Je jí 94 let a chci aby splnil bývalý podmínku, kvůli které jsme se konečně dohodli: Je nějaká pomoc aby měla babička nájemní smlouvu a mohla vzhledem k věku v klidu dožít?
Spirovová Václava
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že pakliže je předmětný byt ve vlastnictví Vašeho bývalého manžela, bude zřejmě nemožné ho donutit k podpisu nájemní smlouvy. Domnívám se, že nechce riskovat případný přechod nájmu z babičky na jinou osobu v případě např. jejího úmrtí (pakliže by byly samozřejmě splněny zákonné podmínky) a spoléhá na to, že vše se vyřeší smrtí osoby, která v bytě žije.
30.8.2004 10:14
OTÁZKA:
Vazeny pane Magistre, pribuzni koupili pred casem od mesta byt. Nyni by ho radi prodali treti osobe. Ve smlouve je vsak dolozka, ze po dobu lO let ma predkupni pravo na tento byt puvodne prodavajici mesto vcetne toho, ze jim musi byt tato bytova jednotka nabidnuta za stejnou cenu, za niz mesto pribuznym byt k odkupu nabizelo. Smlouva je radne podepsana obema stranami, je ale tato dolozka v souladu se zakonem? Je nutne tento casovy interval dodrzet? Dekuji Vam za ochotu.
Aleš Novák
ODPOVĚĎ:
Ano, tato doložka je v souladu se zákonem vč. časového intervalu. Doporučuji provést šetření u prodávajícího, zda-li bude na splnění podmínky trvat, tím nemáte co ztratit.
30.8.2004 10:15
OTÁZKA:
Dobry den, jsem obcan Slovenske republiky s prechodnym pobytem v CR. Mohu si nyni po vstupu do EU koupit v CR nemovitost do osobnyho vlastnictvi? Kdyz ano, je mozne dostat na tuhle nemovitost hypoteku? A dokonce hypoteku se statnim prispevkem? Dekuji za odpoved!
Peter
ODPOVĚĎ:
Bohužel v současné době toto není možné.
30.8.2004 10:17
OTÁZKA:
Dobrý den, můj dotaz je trochu komplikovanější, přesto, že jsem se obrátila na řadu právníků, dosud jsem nedostala uspokojivou odpověď:
- v době trvání našeho manželství nám byl přidělen družstevní byt
- v roce 1996 manželství rozvedeno (syn z tohoto manželství svěřen do mé péče), nedošlo k dohodě, kdo zůstane výlučným členm družstva, do dnešního dne žijeme oba v tomto bytě, nikdo z nás se z bytu ani na krátký čas neodstěhoval
- v roce 1998 jsem uzavřela manželství, tento fakt jsem nahlásila na družstvo
- v roce 2001 jsem konzultovala možnost převedení tohoto bytu do vlastnictví s tím, že by se jednalo o podílové vlastnictví s mým bývalým manželem, právník družstva mi opakovaně sdělil, že v tom nevidí žádný problém
- v témže roce byl byt převeden do vlastnictví na základě smlouvy, kde jsem uvedena jako „manželka/ společný člen“ (vzhledem k předchozímu ujištěním právníka družstva jem neměla žádné pchybnosti a domnívala jsem se, že z tohoto vyplývá, že jsem buď manželka nebo člen)
- v roce 2003 jsem chtěla provést vypořádání se svým bývalým manželem, na výpisu z katastru nemovitostí, který jsem si opatřila, je však uvedeno, že se jedná o SJM
- tento fakt jsem reklamovala na katasru a bylo mně sděleno, že katastr nepochybil a celá záležitost musí být řešena soudně
Je opravdu nutné celou situaci řešit soudně a to i přesto, že je společná vůle všech zainteresovaných stran (družstvo i můj bývalí manžel)na zapsání nemovitosti formou podílového vlastnictví? Za předpokladu, že bude byt zapsán jako podílové vlastnictví a já získám 1/2, jedná se o SJM s mým současným manželem ? Omlouvám se za rozsah dotazu a děkuji.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že Vám skutečně nezbude nic jiného, než se obrátit s určovací žalobou na příslušný soud (s žalobou o určení, že jste podílovými spoluvlastníky, protože jimi skutečně jste – zápis v katastru má pouze evidenční charakter). Vzhledem k tomu, že vůle obou účastníků sporu je shodná, dá se očekávat poměrně rychlé a soudní rozhodnutí, např. formou soudního smíru a katastr pak bude povinen záznamem zápis provést na podílové spoluvlastnictví. Náklady na soudní řízení v tomto případě by neměly být vysoké.
Pokusil bych se však ještě před podáním žaloby postupovat vůči katastru cestout tzv. souhlasného prohlášení všech zúčastněných, t.j. Vaší, bývalého manžela a družstva, ve kterém by se uvedly všechny potřebné náležitosti a zejména by z něho vyplývala shodná vůle účastníků. Dle mých informací je velká šance na to, aby jste byla ve své snaze úspěšná. Pakliže by katastr nadále odmítal záznamem změnu provést, zřejmě bych si stěžoval (mám informace, že na některých katastrech to není problém) a až po vyčerpání těchto možností volil cestu výše uvedené žaloby.
31.8.2004 10:32
OTÁZKA:
Vážený pane,
jsem v rozvodovém řízení ca. rok a půl s přerušením, a přemýšlým o vypořádání společného jmění. Mám 2 děti, jedno zletilé, jedno nezletilé a jsem společně s manželkou majitelem družstevního bytu, nájemní smlouva je psána na nás jako na manžele, ostatní SJM je zanedbatelné. SJM tedy ještě není vypořádáno a ani nejsme rozvedeni, soudní stání by mělo být v září.Byt mi byl přidělen protože jsme s bud. ženou čekali první dítě a letos byl privatizován. V současné době bydlím u přítelkyne protože jedno z našich dětí mělo psychické problémy spojené s rozvodem, (nyní se celou záležitostí zabývá sociální úřad), ale z bytu jsem se "oficiálně" neodstěhoval, ačkoliv mě k tomu žena nutila různými způsoby.
Dotazy:
uvědomuji si, že pokud se s ženou nedohodnu, bude muset jeden z nás podat žalobu na stanovení budoucího jediného nájemce družstevního bytu. Nezletilé dítě pravděpodobně bude po rozvodu v péči ženy a bude s ženou tedy bydlet, zletitý potomek - 19 let. také. , pokud se z ženiny strany zlepší chování - nabádala děti k nenávisti vůči mě, díky zásahu psychologa a sociálního úřadu se situace naštěstí stabilizovala. Když tedy nájemní právo k družstevnímu bytu po rozvodu připadne ženě a i družstevní podíl,
má právo vyhodit dítě, děti z bytu - např. v případě že se nepohodnou, zejména se jedná o zletilé dítě ... ????
- už jednou se starší dítě na několik dní odstěhovalo kvůli neshodám.
Chtěl jsem ženě byt nechat, ale bojím se že kdyby se potom s dětmi nedohodla, že hrozí, že přinejmenším starší dítě nebude mít kde bydlet, ještě nedokončilo střední školu...
Já jsem nyní také v nevýhodné situaci: nemám prostředky z kterých bych si pořídil vlastní bydlení, žena na vyřešení bytové situace nechce kooperovat, poukazuje na to, že bydlím u přítelkyně a poukazuje také na to že přítelkyně je jistě bohatá (že má vlastní byt). Dále mi tvrdí, že jsem odešel já a že tam - v našem bytě mi nic přeci nechybělo. Manželství ale není harmonické opravdu dlouho. Přítelkyně mi jen pomohla v nouzi a nechala mne bydlet u sebe z důvodu, aby se v naší bývalé rodině nestala nějaká tragédie - obával jsem se o můj život a informoval svého rozvodového právníka o celé situaci.
Dotaz: má moje žena právo při rozvodovém řízení poukázat na skutečnost, že bydlím u přítelkyně a nárokovat si cokoliv z bytu přítelkyně, přestože přítelkyně vše hradí z vlastních prostředků , používat tento argument při soudním řízení při našem rozvodu???
Na druhou stranu nechci vzhledem k psychickému stavu mladšího dítěte dohnat nyní ženu např. k prodeji bytu a rozdělení peněz.
Peníze si ale žena na naše vypořádání půjčit v žádném případě nechce.
Nebo mám raději usilovat o získání bytu, tj podílu i nájemní smlouvy pouze na mou osobu a snažit se ženu z bytu vyplatit ?
Situaci jsem řešil již s několika právníky, ale jejich názory se různí. Jsem spíše mírnější povahy a rád bych vše řešil spíše dohodou ale bohužel ze strany ženy to zřejmě nepůjde. A přítelkyni nechci způsobit, aby se z lásky ke mně nedostala do nepříjemné situace.
Děkuji za odpověď, názory a náměty.
Adam
ODPOVĚĎ:
Správně předpokládáte, že v případě rozvodu Vašeho manželství rozhodne soud na návrh kteréhokoli z Vás o zrušení společného členství v bytovém družstvu a společného práva nájmu družstevního bytu a o tom, kdo z Vás bude jako člen družstva dále nájemcem bytu. Při rozhodování o dalším nájmu bytu vezme soud, jak mu ukládá zákon, zřetel zejména na zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele. Z tohoto důvodu je méně pravděpodobné, že by soud rozhodl o tom, že Vy budete dále nájemcem bytu a nájemní poměr manželky zanikne.
Pokud se týká otázky, zda manželka by mohla nárokovat nějaké věci z bytu přítelkyně, nebylo by to vyloučeno, pokud takové věci by byly ve Vašem společném jmění manželů a tyto věci jste k přítelkyni vnesl, nebo pořídil za trvání manželství ze svých příjmů, které přestože žijete odděleně, tvoří součást společného jmění manželů. Vypořádání zaniklého společného jmění by bylo otázkou Vaší dohody s manželkou, pokud by k dohodě nedošlo, rozhodnutí soudu.
10.9.2004 16:32
OTÁZKA:
Dobrý den, podle zákona č. 72/1994 Sb. § 15 odst. 1 jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu. Rád bych se zeptal, kde je výše tohoto spoluvlastnického podílu definovaná (předpokládám, že v katastru nemovistostí). Pokud je v katastru zapsán spoluvlastnický podíl rozestavěné bytové jednotky, ke které bylo následně vydané kolaudační rozhodnutí obsahující jiné výměry podlahové plochy, než které byly v projektu, podle jaké výše spoluvlastníckého podílu je vlastník jednotky povinen přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku? Podle stávajícího spoluvlastnického podílu v katastru do té doby než bude aktualizován? Nebo podle podílu vypočteného na základě výměr v kolaudačním rozhodnutí? Děkuji za odpověď.
Honza
ODPOVĚĎ:
Výše spoluvlastnického podílu je definována ve smlouvě o výstavbě a jednotlivé spoluvlastnické podíly jsou podle této smlouvy o výstavbě zapsány v katastru nemovitostí. Odlišné výměry jednotlivých bytů nebo nebytových prostor (pokud by vůbec byly uvedeny v kolaudačním rozhodnutí) nemají samy o sobě vliv na výši spoluvlastnického podílu. Pokud by v průběhu výstavby došlo k podstatným změnám výměr bytů či nebytových prostor z nichž byl vypočítán spoluvlastnický podíl, bylo by třeba patrně dohodou všech spoluvlastníků spoluvlastnické podíly změnit a tuto změnu promítnout do katastru nemovitostí formou vkladu práva.
10.9.2004 16:32
OTÁZKA:
Dobrý den,jak je to s povinností bytových družstev převádět byty do vlastnictví po uplynutí 10leté zákonné lhůty (viz 72/1994 Sb.). Má družstvo za povinnost i nyní byt na žádost družstevníka (nájemce) po uhrazení zbytku jistiny úvěru bezplatně převést nebo je to jen na jejich dohodě? Děkuji vám za odpověď.
Pavel
ODPOVĚĎ:
Zákon 72/1994 Sb. původně stanovil, že smlouva o převodu bytů do vlastnictví musí být uzavřena do konce roku 1995, pokud družstevník požádal o uzavření smlouvy o převodu do 30.6.1995. Uzavření těchto smluv bránily v celé řadě případů nedořešené právní vztahy k pozemkům, na nichž byly domy bytových družstev postaveny a bytová družstva byla z tohoto důvodu v prodlení s uzavíráním smluv o převodu bytů. V roce 1998 vyvstala právní pochybnost, zda právo na uzavření smlouvy o převodu bytu se nepromlčuje v tříleté obecné promlčecí době podle občanského zákoníku , resp. čtyřleté obecné promlčecí době podle zákoníku obchodního. Tato situace vyvolala řadu žalob ze strany družstevníků, kteří z důvodů své právní jistoty (aby se jim právo na uzavření smlouvy o převodu bytu nepromlčelo) žalovali bytová družstva o uzavření těchto smluv o převodu. V reakci na to zákonem 103/2000 Sb. byl zákon 72/1994 novelizován tak, že právo na uzavření smlouvy o převodu bytu lze uplatnit do deseti let od účinnosti zákona. Podle mého názoru je nutno desetiletou lhůtu počítat od účinnosti novely– zákona 103/2000 Sb. (tj. 1.7.2000) Tato desetiletá lhůta podle mého názoru tedy uplyne až dnem 1.7.2010.
10.9.2004 16:34
OTÁZKA:
OTÁZKA: (Jaroslav, 16.7.2004)
Vydražil jsem rodinný dům s pozemky. V dražební vyhlášce stojí:
" Objekt, který je předmětem dražby je v současné době v užívání
rodinných příslušníků úpadce, kteří po provedení dražby nemají
na užívání právní nárok." Přesto obývají dům, který je v mém
vlastnictví. Je možný jiný způsob vystěhování kromě soudního?
Děkuji za odpověd.
Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Vlastník domu, resp. jeho rodinní příslušníci obývali rodinný dům z titulu vlastnictví, resp. souhlasu vlastníka. Jestliže vlastnictví vlastník v dražbě pozbyl, pozbyli on i jeho rodinní příslušníc právního důvodu užívání domu a dům užívají bez právního důvodu. Pokud dům dobrovolně nevyklidí, je právním nástrojem v tomto případě jedině možným žaloba na jejich soudní vyklizení.
10.9.2004 16:34
OTÁZKA:
Dobry den, uvazuji o prodeji bytu v osobnim vlastnictvi. Byt vlastnim 4 roky a chci se zeptat, zda krome dane za prodej nemovitosti 3%, budu jeste platit dan z prijmu? Kdy odpada povinnost platit dan z prijmu? Velice dekuji za odpoved
Martin
ODPOVĚĎ:
Mimo jiné je podle zákona o dani z příjmů od daně osvobozen příjem z prodeje bytu, pokud vlastník zde měl alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem své bydliště. V jiných případech je obecná lhůta pro osvobození pětiletá (např. prodej chalupy chaty). Pokud tedy máte v bytě 2 roky trvalé bydliště, neměl by příjem získaný prodejem podléhat dani z příjmu. Osvobození se však mimo jiné netýká nemovitostí zahrnutých do obchodního majetku podnikatele. Bylo by rovněž třeba vědět, zda zde snad není jiná překážka osvobození od daně vylučující.
10.9.2004 16:35
OTÁZKA:
Prosím o informaci. RD stavěný 12let za dobu trvání manželství. Dva roky jsem rozvedená, stavba byla přepsána na mě dle smlouvy o vypořádání majetku v SJM po rozvodu. V RD bydlíme(trvalé bydliště) již 7let. Pozemek byl přepsán na katastru dle zmíněné smlouvy na mou osobu. Teď jsem RD teprve zkolaudovala a chci ho zapsat na katastr. Po té prodat, jakou daň a z čeho budu platit. Prosím o tuto informaci. Děkuji
Jana
ODPOVĚĎ:
V případě prodeje domku by příjem takto získaný mohl být předmětem daně z příjmu. Obecně však platí, že příjmy z prodeje nemovitostí jsou osvobozeny od daně z příjmu v případě, že vlastník má v nemovitosti po dobu nejméně 2 let bezprostředně před prodejem trvalé bydliště, pokud tam trvalé bydliště nemá je lhůta mezi nabytím nemovitosti a jejím prodejem pro účely osvobození od daně z příjmu pětiletá. Váš případ je komplikovaný tím, že bude domek teprve zapsán do katastru nemovitostí. Tato skutečnost by mohla snad ze strany příslušného finančního úřadu vyvolat pochybnost, zda do doby pro osvobození lze započítat i dobu, kdy dům byl sice postaven, nebyl však zkolaudován. Doporučuji Vám proto před uskutečněním prodeje kontaktovat pro podrobnější zhodnocení situace kvalifikovaného právníka nebo daňového poradce.
10.9.2004 16:35
| předchozí | ... 8 9 10 11 12 13 14 ... | další |
