Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Právní poradna: Reality

velikost textu:
vydáno 3.6.2004 8:00
Máte problémy s majitelem domu? Nevíte, jak to řešit? Plánujete koupi bytu? Bojíte se, abyste nenaletěli? Nechte si zdarma poradit od renomovaného právníka!

Zeptejte se JUDr. Jana Kerbacha.

JUDr. Jan Kerbach má rozsáhlé zkušenosti v oblasti občanského a obchodního práva. Mimo jiné se věnuje i oblasti právní problematiky právních vztahů k nemovitostem, bytům a nebytovým prostorám. Může tedy poskytnout kvalifikované poradenství majitelům domů i nájemníkům příp. prodávajícím a kupujícím nemovitostí. Je schopen zodpovědět Vaše dotazy týkající se vztahu pronajímatel – nájemce, náležitostí smluvních dokumentů, řízení před katastrálním úřadem a otázek souvisejících.

JUDr. Jan Kerbach, Spotřebitelská 483, 155 31 Praha 5, tel. 607940630, mail:jan.kerbach@centrum.cz


Poznámka: Nejde o on-line rozhovor, odpovědi proto očekávejte cca do týdne.


Prohlášení o odpovědnosti:
Vzhledem k tomu, že právní poradna funguje bezplatně, jsou všechny odpovědi poskytovány bez záruky, byť osobou s odpovídajícím právním vzděláním. Je také možné, že odpověď bude znít: "nevíme", případně může být tazatel odkázán na příslušnou profesionální službu. Konečně je nutné si uvědomit, že odpovědi jsou zpracovány podle právního stavu platného v době odpovědi (pozor proto zejména u starších odpovědí).
Odpovědi na otázky v této poradně jsou zpracovávány na základě obecných informací od tazatelů a účelem odpovědí je poskytnout pouze základní orientaci pro tazatele v jeho problému souvisejícím s realitní problematikou. Odpovědi jsou zpracovávány podle stavu právních předpisů a převažujících výkladu těchto předpisů ke dni zpracování odpovědi. Ačkoli jsou odpovědi zpracovávány se snahou o zachování maximální odborné úrovně, právní poradna není komerční službou a nemůže nahradit individuální právní či jinou poradenskou pomoc. Zpracovatel odpovědí ani provozovatel tohoto serveru proto nenese žádnou odpovědnost za případné škody či újmy vzniklé tazateli tím, že se spolehl na informace obsažené v odpovědi . Zpracovatel odpovědí si vyhrazuje právo odpověď neposkytnout, pokud otázka směřuje k problematice zjevně nesouvisející s problematikou realitní, dotaz je nesrozumitelný, neobsahuje dostatek jednoznačných informací pro posouzení, jedná o dotaz u kterého vzhledem k jeho vysoce odbornému charakteru nelze vyloučit, že odpověď bude tazatelem využita pro účely komerčního poradenství nebo jde o problematiku natolik složitou, že jednoznačná odpověď by si vyžádala pro zpracovatele časově neúnosnou potřebu studia literatury a judikatury soudů.
Otázky ani odpovědi v realitní poradně neprocházejí jazykovou korekturou.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 25. listopadu 2006 do 0:00

OTÁZKA: Dobrý den,jsem majitelka 1/4 domu (bytový dům se čtyřmi byty),další čtvrtinu vlastní můj otec a zbylá polovina je majetkem jedné firmy. Ta nám jako spoluvlastníkům nabídla odkup a my jsme odmítli.Koupil a zaplatil to jiný zájemce,ale mezitím šla firma do konkurzu a tato polovina domu na nového majitele v katastru nemovitostí přepsána nebyla.Teď bude správce konkurzní podstaty tuto polovinu domu dražit.Máme na tuto polovinu stále předkupní právo, i když už jsme ji jednou odmítli a když ano, tak za jakou cenu, za vyvolávací nebo za vydraženou? Děkuji za odpověď. markéta
ODPOVĚĎ: Samotný fakt, že jste již jednou koupi odmítli, ničeho neznamená. Předkupní právo Vám zůstalo zachováno. Pakliže bude skutečně prováděna dražba, Vaše předkupní právo má tu výhodu, že Vám bude stačit vyrovnat nejvyšší nabídku učiněnou potencionálním zájemcem. V tomto případě by měl být příklep udělen Vám. Pakliže se ovšem dražby neúčastníte, není ve Vašich silách osobu vydražitele ovlivnit. Samozřejmě i po vydražení jakoukoli třetí osobou Vám zůstává předkupní právo zachováno. Skutečnost, že případně budete uplatňovat své předkupní právo, sdělte správci konkursní podstaty ještě před konáním dražby. 20.2.2005 12:00
OTÁZKA: Vážený pane doktore, jsem vdaná a s manželem máme již dva roky zažádáno o smluvený rozvod. Teprve v prosinci 2004 byla soudem schválena naše zcela bezkonfliktní dohoda o výchově a výživě dcery, takže si s tímto tempem práce soudu netroufám odhadnout, kdy budeme definitivně rozvedeni. V souladu s občanským zákoníkem jsme zúžili naše SJM až na obvyklé vybavení domácnosti s tím, že do budoucna již máme nabývat i zavazovat výlučně každý sám za sebe. V současné době mám v úmyslu společně s přítelem koupit do spoluvlastnictví byt. Mám obavu, zda by smlouva o zúžení společného jmění manželů obstála jako argument v případě manželova požadavku na vypořádání poloviny mého podílu na kupované nemovitosti při konečném vypořádání zbylého SJM při rozvodu (pokud bychom se v tomto bodě nedohodli)? Pokud ne, jakým způsobem byste mi doporučil ošetřit můj vklad? Děkuji za odpověď. zdenka
ODPOVĚĎ: Pakliže je dohoda o zúžení SJM skutečně formulována tak, jak jste uvedla, není třeba se obávat manželova ataku vůči nově nabyté nemovitosti. Co se týče termínu Vašeho rozvodu, doporučuji velmi slušně formulovanou žádostí požádat soud o nařízení rozvodového stání s tím, že v žádosti uvedete důvody, proč tak činíte. 20.2.2005 12:01
OTÁZKA: Vážený pane doktore,prosíme o zodpovězení několika otázek. Jsme bratři.Tatínek a maminka vlastní každý jednu polovinu nemovitosti.Nyní nám tatínek zemřel.Maminka se chce v rámci dědického řízení vzdát svého dědického podílu po tatínkovi. Platili bychom i v takovém případě daně z převodu nemovitosti? Kolik činí poplatky notáři za vyřízení pozůstalosti? Čekají nás v rámci vyřizování pozůstolosti ještě nějaké další platby? Jak se provádí v případě dědictví změna vlastníků na katastrálním úřadě? Děkujeme za odpověď. Mirek a Josef
ODPOVĚĎ: Daň dědickou hradit nebudete, neboť jste osoba v tzv. 1. dědické skupině, která je od této daně osvobozena. Pakliže se tedy Vaše matka vzdá dědictví a Vy zdědíte i „její podíl“, nepřipadá v úvahu ani daň z převodu nemovitostí ani daň darovací. Bude tak elegantně vyřešena Váni zamýšlená situace, neboť pakliže by jste tak neučinili a dědili oba a posléze Vaše matka např. za rok Vám chtěla svůj díl prodat či darovat, daň z převodu nemovitostí či daň darovací by jste hradili. Odměna notáře jakožto soudního komisaře v řízení o dědictví je stanovena Vyhláškou ministerstva spravedlnosti a vypočte se ze základu, kterým je cena zůstavitelova majetku. Např. pakliže by tato cena byla ve výši 1 mil. Kč, sazba je 2 % z částky 100.000,- Kč, tj. 2.000,- Kč + 0,9 % z částky převyšující 100.000,- Kč, tj. 8.100,- Kč, celkem tedy 10.100,- Kč. Zcela jistě budete mimo odměny notáře hradit ještě náklady na znalecký posudek nemovitostí, ze kterého bude právě stanovena cena zůstavitelova majetku. Pakliže v řízení před notářem dojde mezi Vámi a maminkou k dohodě, soud vydá usnesení, kterým potvrdí nabytí majetku Vaší osobě a sám toto rozhodnutí po nabytí právní moci doručí na příslušný katastrální úřad. 20.2.2005 12:01
OTÁZKA: Dobry den, > Vazeny pane doktore, prosim o radu. > Mam tetu, jejiz rodice a sestra (moje matka) jiz neziji. Deti nema, je vdova. Ja a muj bratr jsme jedini nejblizsi pribuzni jako neter a synovec. Teta je majitelkou rodinneho domku v Praze a jsou tendence k ni nastehovat "synovce sestrenice jejiho zemreleho manzela" nebo "syna jeji kamaradky". A ted ten dotaz. V pripade, ze by se tam ten clovek nastehoval a bydlel tam, za jakych podminek by mel narok na dedictvi po me tete? Stacilo by pro jeho vylouceni z mozneho dedictvi s nim sepsat podnajemni smlouvu na dobu urcitou? Jak by to bylo, kdyby si teta podala zadost o umisteni do domova duchodcu? Zrusila by se tim podminka spolecne domacnosti? Dekuji. Renata
ODPOVĚĎ: Z Vašeho dotazu vyplývá, že se obáváte, aby jste nebyla z dědictví opomenuta (resp. aby jste se nemusela dělit) díky někomu, kdo bude s tetou sdílet společnou domácnost. Předně je třeba říci, že pakliže má Vaše teta již sepsánu závěť, jsou tyto obavy neopodstatnělé, neboť by dědil závětní dědic, který by byl upřednostněn jak před Vámi (pakliže ovšem by jste nebyla závětním dědicem), coby osobou 3. dědické skupiny, tak i případně před osobou, která by s tetou sdílela společnou domácnost. Závěť pak může být za života i několikráte změněna. Doporučuji si s tetou celou věc probrat a zjistit, jaký má na celou věc názor a tomu případně přizpůsobit další postup. Skutečností je, že z obdobných situací může vyvstat nepříjemný a dlouhodobý soudní spor, ve kterém se dokazuje sdílení společné domácnosti. Pakliže by však skutečně existovala jakási nájemní smlouva, byla by pozici toho, kdo by tvrdil v soudním řízení, že sdílel společnou domácnost s Vaší tetou, velmi problematická. Stejně tak to, že by Vaše teta dlela v domově důchodců nemůže zakládat institut společné domácnosti. V tomto případě si ovšem dovedu představit případ, že svůj dům ještě za svého života někomu prodá či daruje. Čili doporučuji si tetu naklonit na svou stranu a pro úplnou jistotu, pakliže máte s tetou dobré vztahy, jí např. nabídnout, aby Vám domek darovala s tím, že jí zřídíte věcné břemeno doživotního bydlení a zavážete se zároveň o ní starat. Jakékoli problémy s dědictvím pak odpadnou. Bude to samozřejmě něco stát na daních, ale to se nedá nic dělat… 20.2.2005 12:01
OTÁZKA: Dobrý den, Vážený pane doktore, prosím o zodpovězení dotazu. Sepsal jsem smlouvu před notářem, z kamarádem, k osobnímu vozu. Ve smlouvě stálo, že mám vozidlo půjčené do doby než zplatím liesing. Poté bude mojím vlastnictvím. Splátky jsem zaplatil, ale kamarád umřel. Mám nárok na vozidlo, anebo je to dědictví jeho příbuzným? Děkuji předem za odpověď. mz67@seznam.cz Marek
ODPOVĚĎ: Obávám se, že jste si spletl adresu. Toto je realitní poradna, nikoli poradna týkající se právního poradenství v jiných věcech. Pakliže chcete na dotaz odpovědět mou osobou, směrujte jej, prosím, na mou mailovou adresu jankerbach@seznam.cz, nicméně jsem nucen Vás upozornit, že se bude jednat o hrazené poradenství, byť ne v závratné výši. Můžete se pochopitelně obrátit též na jakéhokoli jiného právníka. 20.2.2005 12:02
OTÁZKA: Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazů ohledně převodu členských práv a povinností. Zajímalo by mne, kdo je povinnen zaplatit převodní poplatek družstvu. Zde je úryvek ze Stanov: Při převodu členských práv a povinností dohodou podle § 230 obchodního zákoníku vzniká novému členu právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu, jehož dosavadním nájemcem byl převádějící, pouze však za podmínky, že při tomto převodu členství zaplatí nový člen družstvu převodní poplatek... Povinnost zaplacení tohoto poplatku je na prodávajícím nebo kupujícím? Stanovy sice píší, že poplatek uhradí nový člen, ale RK tvrdí, že poplatek hradí kupující. Dále by mne zájímalo, jakou formou lze řešit peněžní vyrovnání za tento převod. RK navrhuje převod z účtu kupujícího na účet RK a následně po splnění podmínek převod peněz na prodávajícího. Tvrdí, že je jejich účet pojištěn, ale mne vadí, že příkaz k účtu má pouze realitní kancelář a ta když se rozhodne, že peníze nevyplatí, tak se budu muset o ně soudit. Jak tedy vyřešit bezpečně předání peněz? Která z variant není finančně příliš zatěžující? Děkuji Olina
ODPOVĚĎ: Domnívám se, že převodní poplatek bude muset skutečně dle dikce stanov uhradit nový člen družstva, tedy kupující. Pakliže budete chtít uložit k někomu peníze, navrhuji, aby to bylo do notářské či advokátní úschovy, je to přece jen jistější než k realitní kanceláři. Co Vám však brání předat si peníze při podpisu dohody o převodu členských práv a povinností příp. jsem se setkal s variantou, že byla podepsána dohoda o převodu, tuto si ponechal prodávající v držení a proti vložení peněz na účet prodávajícího ze strany kupujícího předal ihned v bance prodávající kupujícímu předmětnou dohodu a tento jí doručí obratem na BD, čímž přešlo členství na kupujícího. To samozřejmě předpokládá, že hotovost má kupující k dispozici. 20.2.2005 12:02
OTÁZKA: Dobry den, rada bych se zeptala jako budouci kupujici bytu, veskere potrebne veci k prodeji jako je, kupni smlouva, odhad bytu atd. by mel zajistit prodavajici? Co vsechno bych si jako kupujici mela pripravit. Dekuji za Vasi odpoved. Radka H.
ODPOVĚĎ: Otázka zajištění zpracování příslušné kupní smlouvy je vždy otázkou dohody prodávajícího a kupujícího, návrh kupní smlouvy může zpracovat tedy jak prodávající nebo kupující za případné součinnosti jejich právních zástupců či realitní kanceláře. Pokud se týká ocenění prodávaného bytu k samotnému prodeji není třeba, prodávající ( jakožto poplatník daně z převodu nemovitostí) má však povinnost doložit tento posudek k jím podávanému přiznání k dani z převodu nemovitostí. Z tohoto důvodu je obvyklé, že znalecký posudek zajišťuje prodávající. Jako kupující vám doporučuji zjistit řádně faktický a právní stav nemovitosti a zejména dohodnout způsob úhrady kupní ceny ve vazbě na vklad vašeho vlastnického práva k bytu do katastru nemovitostí. 20.2.2005 12:06
OTÁZKA: Dobrý den, prosím Vás poraďte mi, zadala jsem si inzerát na internet, že prodávám byt. Již vím, že je běžná praxe, že mi některé realitní kanceláře inzerát ukradnou a nabízí jej za svůj za vyšší cenu. Ale real. kancelář Fantazie reality, tam také napsala, že je výhradním prodejcem té nemovitosti. Když jsem je požádala, aby inzerát stáhli, řekli, že ano, ale bohužel je tam stále. Nyní tvrdí volajícím, že je byt prodaný a stále jeje nabízejí. Mohu na ně podat trestní oznámení? Děkuji za odpověď. Silvie
ODPOVĚĎ: Vámi popisované jednání realitní kanceláře je nesporně neetické. Otázkou je zda by mohlo naplnit skutkovou podstatu některého trestného činu i s přihlédnutím k tomu, že Vám tímto jednáním patrně nevzniká vyčíslitelná škoda. Podle mého názoru by se snad mohlo jednat o podezření z trestného činu „Poškozování cizích práv“ podle ust. § 209 trestního zákona. Tohoto trestného činu se pachatel dopustí tím, že jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že využije něčího omylu nebo uvede někoho v omyl. Trestní oznámení můžete samozřejmě podat, konečný závěr o tom, zda v daném jednání lze spatřovat podezření z trestného činu učiní orgány činné v trestním řízení, tedy orgány policie, státní zástupitelství, případně v závěrečné fázi soud. 20.2.2005 12:06
OTÁZKA: Vážený pane doktore, mám od 3/2002 byt v OV, trvalý pobyt zde ale hlášený nemám. Nyní bych byt ráda prodala a za získané peníze (+ úvěr) si pořídila byt větší. Budu v tomto případě osvobozena od daně z příjmu? Děkuji za odpověď. Veronika
ODPOVĚĎ: Podle dikce zákona o daních z příjmů ve znění účinném ode dne 1.1.2005 jsou mimo jiné od daně z příjmu osvobozeny „příjmy z prodeje bytu pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby“ Z uvedené zákonné dikce plyne, že pokud byste použila získané prostředky z prodeje na uspokojení bytové potřeby, byla byste osvobozena od daně z příjmů, ovšem pouze za podmínky, že v bytě máte bydliště (byť po dobu kratší než 2 roky). Jak uvádíte, podmínku bydliště v prodávaném bytě nesplňujete. 20.2.2005 12:07
OTÁZKA: Dobrý den, rád bych se zeptal, jak je to s platbou daně z příjmu v případě prodeje bytu. Bydlím v něm sice více než dva roky, nicméně v této době proběhl převod z družstevního do OV - zhruba před půl rokem. Jak je to s časovým testem po změně vlastniství, nuluje se? Děkuji Jan C.
ODPOVĚĎ: Podle dikce zákona o daních z příjmů jsou od daně mimo jiné osvobozeny „příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem“ Podle mého názoru dvouletá lhůta bydlení v bytě počíná až od okamžiku nabytí bytu do vlastnictví. I když jste byl již déle než dva roky nájemcem tohoto bytu a v bytě bydlel, nejednalo se o byt ve Vašem vlastnictví, ani byt který by byl samostatně předmětem vlastnictví ale byt, který tvořil součást bytového domu jako celku ve vlastnictví bytového družstva. Nevylučuji, že se názor příslušného finančního úřadu na tzv. časový průběh časového testu může lišit, z logického výkladu dikce zákona však zastávám názor, že Ve vašem případě nebude možno uplatňovat osvobození od daně z příjmů. 20.2.2005 12:07
OTÁZKA: Dobrý den.Potřebovala bych poradit v následující věci.Můj přítel má vedeno trvalé bydliště u babičky,která bydlí v bytě 1+1,ale on bydlí se svojí maminkou v jiném bytě,kde ale není hlášen.Babička měla uzavřenu nájemní smlouvu,kde byli vedeni oba dva.Pak přišel majitel domu,který ho získal do osobního vlastnictví a smlouvy od všech lidí v domě vybral,bez jakéhokoliv udání důvodu.Podotýkám že v domě bydlí samí staří lidé.Všichni se domnívali,že jim bude vystavena nová nájemní smlouva,ale je to už přes rok a žádnou novou nájemní smlouvu nedostali.Napsali jsme tedy majiteli domu žádost o vydání nájemní smlouvy,abychom měli v ruce nějaký doklad.Po obdržení naší žádosti navštívil babičku majitel domu a řekl jí, že pokud bude na vydání nájemní smlouvy trvat,tak jí ji vystaví,ale už na dobu určitou.A že přítele berou jako že je v tom bytě u babičky pouze v podnájmu.Chtěla bych se zeptat,jak tuto vzniklou situaci řešit.Zda má majitel domu právo smlouvu jen tak vybrat a už nájemníkům nedat jinou nájemní smlouvu?Zda má právo změnit nájem z doby neurčité na dobu určitou?A zda v případě úmrtí babičky,by měl přítel na byt nějaký nárok,když nemá v ruce vůbec nic?Děkuji za odpověď Lenka
ODPOVĚĎ: Předpokládám, že Váš přítel byl společným nájemcem bytu spolu s jeho babičkou podle nájemní smlouvy, (resp. rozhodnutí o přidělení bytu a předávacího protokolu o předání a převzetí bytu – pokud se tak stalo před rokem 1991) To že babička vydala originál takové nájemní smlouvy pronajimateli ( patrně aniž by si např. pořídila ověřenou kopii smlouvy) , zbavila se možnosti např. pro případ sporu prokázat že je řádnou nájemkyní bytu a vystavuje se tak značným rizikům. Varianta uzavření nové nájemní smlouvy není pro babičku a Vašeho přítele výhodná, neboť tato nová nájemní smlouva by nemusela být uzavírána se stanovením regulovaného nájemného, nájemní smlouva na dobu určitou je krajně nevýhodná, neboť po uplynutí sjednané doby nájmu by pronajimatel mohl soudně vyklidit babičku bez bytové náhrady. Pronajimatel nemá rozhodně právo Vámi popsaným způsobem postupovat, pokud tak činí v úmyslu poškodit stávající nájemce, mohlo by být v jeho jednání spatřováno podezření z trestného činu poškozování cizích práv podle ust. § 209 trestního zákona, kterého se pronajimatel mohl dopustit tím, že uvedl nájemce v omyl v úmyslu způsobit jim vážnou újmu na právech. Vážná újma na právech by mohla spočívat v tom, že nájemci bytů nebudou schopni důkazně uspět u soudu např. pro případ, že by je pronajimatel žaloval na vyklizení bytu s tím, že k bytu nemají řádný nájemní poměr. Doporučuji proto vyhledat právní pomoc pro důrazné jednání s pronajimatelem za účelem vydání původní nájemní smlouvy, případně se rovněž pokusit o získání alespoň stejnopisu této nájemní smlouvy od případného předchozího pronajimatele. Pro případ úmrtí babičky by byly jinak šance Vašeho přítele na prokázání nájemního poměru minimální a nelze vyloučit, že do popsaných značných problémů se může dostat i samotná babička ještě za svého života. 20.2.2005 12:07
OTÁZKA: Dobry den, > > > chtela bych se zeptat, zda je skutecne mozna tato situace s timto dopadem: > > > > > > V r.2002 mne byla darovana optimalni 1/3 domu a pozemku, proveden odhad a uhrazena darovaci dan . > > > > > > Chtela jsem stavet, ale spoluvlastnik pozadoval realne rozdeleni pred zapocetim stavby.Se spoluvlastnikem jsme se dohodli tak, ze bude rozdeleno,tak jak bylo dosud realne pouzivano. > > > Stavebni urad nesouhlasil s rozdelenim, protoze mnou uzivana cast nesplnovala podminky samostatne bytove jednotky. > > > > > > Bylo treba nejdrive ubourat mnou pouzivanou cast a nasledne rozdelit, zrusit podilove spoluvlastnictvi, odhad a danove vyrovnani . > > > Protoze spoluvlastnik dle odhadu vlastni vice, nez byly optimalni 2/3, mel by uhradit dan z rozdilu.Ten cini 200.000 a je to castka odpovidajici cene ubourane nemovitosti. > > > Situace se vyviji v muj neprospech a jako rucitel dane budu muset podat danove priznani a uhradit dan./spoluvlastnik se brani argumentem, ze prakticky ma doplatit to, co jsem si ubourala/ > > > > > > Jake je mozne reseni a hraje ulohu nase dohoda, ze majetek rozdelime dle realneho pouzivani? > > > > > > V tomto pripade bych uhradila 6800 darovaci dan v r. 2002 a 7% ze 200.000,-za zruseni podiloveho spoluvlastnictvi, pricemz uz vlastnim jen pozemek pripraveny ke stavbe. > > > > > > Dekuji za odpoved. > > > Iva
ODPOVĚĎ: Dotaz popisuje patrně složitý vztah s daňovými konsekvencemi vzniklý při reálném rozdělení nemovitosti mezi spoluvlastníky. Z tohoto popisu bez znalosti všech detailů věci se však nelze k věci vyjádřit. Z dotazu není zřejmé k čemu konkrétně dotaz směřuje. Obecně lze tedy jen konstatovat, že v případě reálného rozdělení nemovitosti je možné aby vznikala daňová povinnost v případě, že někdo nabývá samostatně více majetku než by odpovídalo jeho někdejšímu spoluvlastnickému podílu. 20.2.2005 12:08
OTÁZKA: Město prodává byt do os. vlastnictví.Dohodla jsem se se současnou nájemnicí, že za ní odkoupím její byt a nechám ji v něm dožít. Jakou vhodnou smlouvu máme spolu uzavřít ke spokojenosti nás obou. Děkuji za odpověď. Elen
ODPOVĚĎ: V dané věci bude nejvhodnějším řešením spolu s kupní smlouvou, kterou bude byt převáděn z nájemnice na Vás uzavřít smlouvu o osobním věcném břemeni užívání, které bude vloženo do katastru nemovitostí. 20.2.2005 12:08
OTÁZKA: Dobrý den, rád bych se zeptal, jak je to s daní z příjmu při prodeji bytu. Pokud koupím byt řekněme za 1 mil a za půl roku ho prodám za 1,2 mil, tak realizuji zisk 200 000, který se má zdanit. Co když ovšem za půl roku koupím další byt, který bude stát třeba 800 000? Jde o to, která část z těcj inkasovaných 1,2 mil se počítá. Aby mi na FÚ neřekli, že 800 000 jsem zaplatil z toho "svého" milionu a 200 000 mám zdanit..... Děkuji za odpověď. Pavel Soukup
ODPOVĚĎ: Ve Vámi popisovaném hypotetickém případě bude základem daně z příjmu rozdíl mezi nabývací a prodejní cenou prodávaného bytu tedy 200 tis. Kč. Pro účely osvobození od daně z příjmu je nutno uvažovat tak, že částku 200 tis Kč (tedy příjem) jste použil na pořízení bytu. 20.2.2005 12:08
OTÁZKA: Dobrý den, rád bych se zeptal, budeme prodávat RD přibližně za 5 mil. a rád bych věděl: 1. Jak zjistím přibližnou výši daně z převodu z nemovitosti? a) Je to 5 mil. x 3 %?, b) V zákonech píší, že je to daň ze základu daně zjištěná podle zvláštního právního předpisu - je to tedy kupní cena? 2. Výpočet přibližné daně z příjmu - jsou to příjmy minus výdaje a jak se zjistí výdaje vynaložené na dosažení? 3. Budeme kupovat z toho nový byt, proto můžeme si to nějak ještě odečíst u daňového přiznání? Děkuji za odpověď. Novák David Novák
ODPOVĚĎ: Podle ust § 10písm a) zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí je základem daně z převodu nemovitosti cena zjištěná podle cenového předpisu ( tedy tzv. cena odhadní) v případě že kupní cena sjednaná ve smlouvě je stejná nebo nižší než cena odhadní. Pokud je cena sjednaná v kupní smlouvě vyšší než cena odhadní je základem této daně cena sjednaná. Zjednodušeně řečeno je tedy základem daně z převodu nemovitostí cena odhadní nebo sjednaná v kupní smlouvě,podle toho která je vyšší. Sazba daně je jak správně uvádíte 3 % z takového základu daně. Pokud se týká základu daně z příjmů při prodeji domu, budou výdaji náklady na pořízení tohoto domu a případné výdaje na opravy a údržbu tohoto domu. Pokud však v domě máte bydliště alespoň po dobu 2 let budete osvobozen zcela od daně z přijmu ( § 4 odst. 1 písm a) zákona o daních z příjmů) Pokud v prodávané nemovitosti nemáte bydliště vůbec, nebudete osvobozen od daně z příjmů. Pokud v prodávaném domě budete mít bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby ( tedy pořízení bytu pro účely Vašeho bydlení) , budete osvobozen od daně z příjmu co do částky použité na pořízení tohoto bytu. 20.2.2005 12:09