Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Paneláky. Část naší kultury, sporné dědictví, nebo Baťova pomsta

  1:00aktualizováno  1:00
Někteří jim kvůli vzhledu a šedivé uniformitě, která často značně měnila ráz celých měst, říkali „králíkárny“. Jiní si je pochvalovali jako levné a ve své době moderní bydlení. Domy z prefabrikovaných panelů zažily největší rozmach v 70. a 80. letech minulého století v zemích východního bloku.

Hlavní úpravou paneláků bylo zateplení, výměna dřevěných oken za plastová a zasklívání balkonů. | foto: Profimedia.cz

První panelák byl postaven už po první světové válce v Nizozemsku, u nás k tomu došlo až v padesátých letech minulého století.

Paneláky byly sice různě vysoké (třeba jen čtyři patra, nebo i dvacet), mohly mít vysunuté balkony, či zapuštěné lodžie, přesto vypadaly všechny skoro stejně. Přitom první panelové domy, jež byly jen pětipodlažní, byly zdobeny všelijakými detaily, domovními znameními či arkádovými vchody. Různorodost se však záhy vytratila kvůli jejich masové výstavbě.

U nás bylo v letech 1953 až 1991 postaveno na 80 tisíc paneláků (čítajících 1,2 milionu bytů), z toho více než polovina v 70. letech.

Fotogalerie

Za posledních dvacet let se panelové domy dočkaly masivních rekonstrukcí, jež prodloužily jejich životnost (z původních asi 40 let) a šedivá sídliště rozveselily rozličnými barvami fasád. Hlavní úpravou totiž bylo zateplení těchto domů, výměna dřevěných oken za plastová a zasklívání balkonů, v interiérech pak zejména odstranění umakartových koupelen a toalet.

Panelová výstavba, jíž socialistické země poměrně rychle řešily bytové krize, se realizovala jako celá sídliště na zelených loukách, ale jindy zaplavila i historická centra měst, například Benešova. Jiným případem byl Most, kde historické centrum muselo ustoupit těžbě uhlí a na jeho místě vzniklo celé panelové město. Zachráněn byl jen gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie (ze 16. století), jenž byl v roce 1975 po kolejích přesunut o 841 metrů.

Může se hodit

Hledáte nové bydlení? Vybírejte z pestré nabídky bytů k prodeji či pronájmu na reality.iDNES.cz

Z prefabrikovaných panelů se budovala i celá nová sídla, například v tehdejším Sovětském svazu ukrajinské město Pripjať, které bylo vystavěno pro pracovníky blízké jaderné elektrárny Černobyl v 70. letech. Po výbuchu v elektrárně v dubnu 1986 bylo během pár dnů jeho 49 tisíc obyvatel evakuováno a nyní je z něj město duchů.

První pokusy s panelovými domy na českém území začala v roce 1940 firma Baťa, která experimentovala s montovanými domy z velkých tvárnic z betonu litých přímo na staveništi. Během války postavila několik takových pokusných dvojdomů. Po znárodnění firmy se vývojové pracoviště postupně přesunulo do Ústavu montovaných staveb v Praze. Ale první dům z celostěnových panelů vyrostl ve Zlíně (tehdy Gottwaldově) v roce 1953 za pouhé čtyři měsíce podle projektu architektů Hynka Adamce a Bohumíra Kuly a dostal označení G40 (Gottwaldov 40 bytů).

U nás bylo v letech 1953 až 1991 postaveno na 80 tisíc paneláků (čítajících 1,2 milionu bytů), z toho více než polovina v 70. letech. Na snímku původní vzhled paneláků na sídlišti Jižní Město v Praze.

U nás bylo v letech 1953 až 1991 postaveno na 80 tisíc paneláků (čítajících 1,2 milionu bytů), z toho více než polovina v 70. letech. Na snímku původní vzhled paneláků na sídlišti Jižní Město v Praze.

Týž rok začala výstavba panelových domů i v dalších městech Československa, včetně Prahy. První pražský panelák vyrostl v roce 1953 v Ďáblicích, ale nájemníci v něm začali bydlet až o dva roky později. Jedním z nich byl i projektant domu, architekt Miloslav Wimmer, který použil systém skeletopanel, od něhož se vzápětí upustilo, mimo jiné proto, že se skelety i panely musely vyrábět přímo na místě. Na rozdíl od prvního zlínského a dalších paneláků měl ten ďáblický sedlovou střechu, ozdobnou římsku a byty o ploše sto metrů čtverečných (později byly v panelácích nejběžnější třípokojové byty o asi 60 metrech čtverečních).

Prvním panelovým sídlištěm se stala Zelená liška v Praze 4, postavená v letech 1954 až 1955. Dnes zabírají panelová sídliště asi šest procent rozlohy metropole a je v nich zhruba 200 tisíc bytů. Největším je Jižní Město, kam se první nájemníci stěhovali v roce 1976 a dnes na něm žije asi 83 tisíc lidí. Jeho budování a život prvních obyvatel přiblížila v expresivní tragikomedii Panelstory z roku 1979 Věra Chytilová.

Proč bydlíte v paneláku?

celkem hlasů: 1413

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 3. července 2015. Anketa je uzavřena.

Na našem sídlišti se dobře žije 781
Byt byl finančně dostupný 285
Chci se ze sídliště odstěhovat 220
Žiji zde od narození 88
Byt jsem zdědil po rodičích 25
Kvůli dětem zůstáváme 14
Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.