Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sídliště Zelená liška stojí již 80 let. Stále se zde skvěle žije

  1:00aktualizováno  1:00
Pražské sídliště v Krči vzniklo v 30. letech v době hospodářské krize podle projektu architekta Antonína Černého. Domy s malými byty stavělo město pro nejchudší obyvatele, kteří si za těžkých časů nemohli dovolit platit tržní nájem.

Hlavní promenáda pražského sídliště Zelená liška | foto: Petr Ryska

Zástavba byla podle Regulačního plánu Velké Prahy z let 1927-29 řádková. K systému řádkové zástavby se došlo vývojem s postupným otevíráním bloků. Z původně zcela uzavřených na polootevřené, otevřené, domy do L a řádkové domy.

„Tento systém vznikl pod vlivem funkcionalismu, který propagoval právě řádkové zastavění na rozdíl od tradičních uzavřených bloků, které podle funkcionalistických architektů byly stavěny jen pro zisk, s malými tmavými dvorky a s ponurými byty, kam se nikdy nedostalo slunce. Funkcionalisté naopak prosazovali, aby každý byt měl stejnou hojnost slunce a výhled do zeleně,“ píše Petr Ryska na portálu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti.

Fotogalerie

Funkcionalističtí architekti byli tehdy převážně levicově zaměření a u některých z nich bylo záměrem stavět kolektivní domy, kdy si představovali, že vývojem společnosti dojde dokonce ke zrušení rodiny jako buržoazního přežitku.

„Všichni lidé měli žít v kolektivních domech, kde by dospělí jedinci měli pro své ubytování jen malé komůrky s nezbytným základním vybavením a určené jen pro spaní. Tady by konec konců jedinci neměli trávit příliš času, ten by byl organizován kolektivně. Stravovali by se společně ve velkých jídelnách, praní a žehlení by obstarávaly společné prádelny a právě jedna taková funkcionalistická strojní prádelna stávala i na Zelené Lišce. Volný čas by dospělí trávili společně ve studovnách, knihovnách a společenských místnostech. Děti by byly celý den pod dozorem učitelek a odborných pracovnic a bydlely by v dětském sektoru,“ vysvětluje Petr Ryska.

Po skvělých 20. letech, kdy se urbanisté zaměřovali hlavně na zahradní města s typovými domy (Ořechovka, Spořilov), nastávají těžká 30. léta poznamenaná hospodářskou krizí. Ostře narůstá počet rodin s nízkými příjmy a krize hospodářská se pro tyto vrstvy spojuje s krizí bytovou. Stát se obává sociálních problémů a nepokojů a zaměřuje svou podporu na sociálně nejslabší vrstvy, konkrétně na sídliště malobytových nájemních domů.

Různé veřejné instituce proto uspořádaly na toto téma velkoryse dotované architektonické soutěže, které měly být i formou podpory nezaměstnaným architektům. V této situaci neváhá ani pražská obec a v roce 1930 vypisuje soutěž na domy s byty s „menší než malou“ výměrou v Krči v místech zvaných Na Zelené lišce.

Výtahové šachty byly přistavěny dodatečně.

Výtahové šachty byly přistavěny dodatečně.

Vybrala si k tomu velmi hezké místo se zvláštním názvem. Sídliště Zelená liška má srdcovitý tvar sevřený ulicemi Budějovická, Olbrachtova a Na Strži. Podle regulačního plánu mělo být po celé délce ulic Na Strži a Olbrachtova obklopeno širokými pásy zeleně, které však byly v poslední době zastavěny administrativními budovami.

„Málokdo dnes ví, jak vznikl ten podivný název. Objevuje se už v druhé polovině 18. století, kdy byl v těchto místech zájezdní hostinec, který prý měl ve štítě namalovanou zelenou lišku a nikdo jej jinak nenazval. Podle jiné verze byla prý u hostince psí bouda, v které ale místo psa bydlela liška, ta bouda zřejmě byla zelená. Budova hostince se později stala součástí zbrojovky inženýra Františka Janečka, zakladatele Jawy,“ informuje Ryska.

Jak už to tak bývá, Praha si naložila na svá bedra víc, než mohla unést. Svůj ambiciózní plán nedokázala uskutečnit. Sídliště po složitých peripetiích postavila v letech 1932-8 Obecně prospěšná akciová společnost pro stavbu domů s malými byty OPAS, kterou speciálně pro tento účel založila Ústřední sociální pojišťovna.

Podle projektu architekta Antonína Černého vzniklo pavlačové sídliště s malými byty, dostupné i opravdu nejchudším nájemníkům. Obytná plocha bytů byla 36 až 52 metrů čtverečních. Měly samostatnou kuchyň a příslušenství a v jediné obytné místnosti bylo možné si zřídit spací kout, případně tam byla ještě malá samostatná ložnička.

„Levicově zaměření architekti v tehdejší době propagovali pavlačový dům hlavně proto, že je lehce adaptovatelný na kolektivní dům a vyjadřuje plně kolektivní život v bloku. Zřejmě vycházeli z osvědčeného pavlačového kolektivního bydlení na Žižkově,“ uvádí Petr Ryska.

Levicově zaměření architekti v tehdejší době propagovali pavlačový dům hlavně...

Levicově zaměření architekti v tehdejší době propagovali pavlačový dům hlavně proto, že je lehce adaptovatelný na kolektivní dům.

„V praxi se ale k tomuto záměru moc nepřiblížili. Ze všeho kolektivního vybavení se podařilo dospět jen k funkcionalistické strojní velkoprádelně od architekta Antonína Černého z roku 1932, která fungovala až do roku 1995 a v roce 2006 byla zbourána.“

Architekti při stavbě Zelené lišky vycházeli z názoru, že moderní urbanismus už nesmí pracovat s uzavřenými bloky, ale s jejich protikladem, volným otevřeným prostorem. Prosazovali matematicky přesný zákryt domovních řad a strojový rytmus mezer mezi nimi.

Vycházka na Zelenou lišku

Komentovaná procházka po sídlišti Zelená liška v Praze.

  • sobota 20.6. od 17:00 

  • úterý 23.6. od 17:30 

Sraz před KFC v přízemí před vestibulem stanice metra Budějovická, výstup bez eskalátorů.

Kvůli omezené kapacitě se registrujte na e-mailu: info@prahaneznama.cz.

Architekti František Albert Libra a Jiří Kan postavili v letech 1935 - 37 v ulici Obětí 6. května vzhledově až kasárenské malobytové nájemní domy, z nichž dva mají smutný příběh. Jednotka SS, která sídlila v blízké škole, zde 6. 5. 1945 postřílela 51 nevinných obyvatel domů včetně malých dětí a další krutě zranila. Událost připomíná pamětní deska u vchodu čp. 554 a malý památník v předzahrádce u čp. 553.

„Prvorepublikovou výstavbu na Zelené lišce, tak jako na mnoha jiných místech, přerušila druhá světová válka, a tak zůstal velkolepý projekt nedokončený. K jeho již panelové dostavbě došlo až za nového režimu. Nejsou to ale obyčejné paneláky. Mají ozdobné střešní římsy a ozdobné pilastry, které překrývaly spoje mezi obvodovými panely. Dnes vše zakrylo zateplení. Zajímavostí jsou atomové kryty vybudované pod každým domem a centrální shozy na odpadky na chodbách u bytů,“ popisuje Ryska.

Autoři:




Nejčtenější

Dům s přilehlou garáží při pohledu z ulice. Okna nahoře patří třem ložnicím....
Postavili si moderní „perníkovou chaloupku“. Šindele nahradil hliník

Rodinnému domu opláštěnému hliníkovými šablonami přezdívají místní perníková chaloupka. Leží kousek od Brna, v malebné obci obklopené vinicemi. Majitelé v něm...  celý článek

Kromě „hlavního“ domu si nechala rodina postavit i saunový domek a také dům pro...
Recept na stres z práce? Víkendový dům v lese s výhledem na jezero

Srubový dům si nechal postavit úspěšný helsinský manažer Tuomas na venkově, aby mohl se svoji rodinou trávit volné chvíle v přírodě. Pojal jej pouze jako druhé...  celý článek

Tenká dlažba se po pěti letech používání „loupe“ jako perník.
Kdo šetří na dlažbě do exteriéru, může se pěkně spálit. Podívejte se

Kupovat levné věci se nevyplácí, o tom se bohužel přesvědčil i čtenář Lubor. Se svým příběhem se tak alespoň přihlásil do naší soutěže Léto na nové terase či s...  celý článek

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Křehkost geometrické industriální stavbě dodávají subtilní prvky kovových...
Sedm rodin na 235 metrech čtverečních. V Japonsku žádný problém

Japonský hudebník Katsuhiro Honda získal starý dům ve městě Saitama na ostrově Honšú. S pomocí architektonického studia Eureka nemovitost přestavěl na moderní...  celý článek

Další z rubriky

Mladá právnička si koupila přízemní byt v holešovickém činžáku na Praze 7....
Přes den právo, v noci tanec. Skvělá proměna bytu s jedním oknem a tyčí

Mladá právnička si koupila přízemní byt v holešovickém činžáku na Praze 7. Prostor o rozloze 60 metrů čtverečních nutně potřeboval rekonstrukci. Majitelka...  celý článek

Centrem celého bytu je kuchyňský ostrůvek, z něhož vybíhá i deska jídelního...
Moderní loft ve staré pražské továrně aneb využitá architektura

Proměna industriálních budov na bytové domy patří zejména ve velkých městech k velmi žádaným. To platí i o bývalé pražské továrně ETA Regula, kterou v roce...  celý článek

Developerský projekt Luka Living určený k nájemnímu bydlení (stav v lednu 2017)
České nájemní bydlení. Výstava ukazuje, že se s vaničkou vylilo i dítě

Různé podoby nájemního bydlení v Česku, ale především zahraniční inspirace v této oblasti architektury ukáže výstava v Galerii Jaroslava Fragnera. Potrvá do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.