Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První panelák v Praze slaví 55 let. Stále nabízí komfort a je příjemně lidský

  9:50aktualizováno  9:50
První panelový dům v Praze stojí dodnes v Ďáblicích. Je v něm dvanáct bytových jednotek 3+1 o velikosti téměř 100 metrů čtverečních. Pro stavbu byl vyvinut nový konstrukční systém, takzvaný skeletopanel, jehož autorem byl Miloslav Wimmer. Později též obyvatel domu.

Hradba šedivých paneláků s tisíci byty, obrovských dvanácti i vícepatrových monobloků s mnoha vchody střídaných sem tam věžákem. To je obrázek mnoha sídlišť, především ze 70. a 80. let, přezdívaných někdy „králíkárny“.

Takto poněkud hanlivě by před 55 lety obyvatelé údajně prvního paneláku v Praze svůj dům určitě nenazvali. Už proto, že třípodlažní panelový dům stojící dodnes v Praze Ďáblicích, do kterého se nastěhovali 1. července 1955, má příjemně lidské rozměry. A platí to i pro rozlohu bytů.

První nájemníci se přistěhovali 1. července 1955

První pokusná panelová stavba v ulici U Prefy 771, postavená v roce 1953, má zajímavou historii. Byl pro ni vyvinut nový konstrukční systém, takzvaný skeletopanel, jehož autorem byl Miloslav Wimmer. Projekt podal v roce 1948 a použil v něm takzvaný typ T16, který v typizované výstavbě umožňoval velkorysejší vnitřní prostory.

Při výstavbě byla použita řada objevných konstrukčních řešení. Patentován byl odlehčený stropní panel, při jehož vývoji byla poprvé využita bionika, analogie s vývojem přírodní konstrukce přesličky za 150 milionů let. Novinkou byl také ornamentálně řešený povrch panelu zlepšující jeho technologické vlastnosti.

Výstavba prototypu se jako nová věc potýkala s překážkami. Oponentní posudek statiků tvrdil, že konstrukce je „na hranici lability“ a bydlení v domě sestaveném z jednotlivých panelů by nebylo bezpečné.

Stavba pokračovala až když tyto názory vyvrátil uznávaný odborník v betonovém stavitelství akademik Stanislav Bechyně a potvrdil původní zkoušky prokazující jedenáctinásobnou bezpečnost skeletu. Dům tak nájemníky přivítal až 1. července 1955. Od počátku v něm bydlel i jeho tvůrce Miloslav Wimmer.

Oproti pozdějším panelákům se lišil i tím, že neměl plochou, ale sedlovou střechu s mírným sklonem a s ozdobnou římsou a panely kryla omítka. Svým obyvatelům nabízel slušný komfort dvanácti bytů 3+1 o výměře téměř 100 metrů čtverečních. Pro srovnání panelákový byt 3+1 70. let měřil okolo 60 metrů čtverečních.

Zdobení panelových domů se časem vytratilo

Kromě několika realizací se ve výstavbě skeletopanelových domů nepokračovalo. Železobetonový skelet byl drahý a chyběla kapacita a technologie k masové výrobě, skelety i panely se vyráběly na místě stavby.

Byly nahrazeny typy G40 a dalšími, které využívaly konstrukce z montovaných panelů. První pětipodlažní dům s označením G40 byl postaven v roce 1953 ve Zlíně. V Praze se první větší sídliště z těchto domů stavělo na Pankráci Na Zelené lišce (1954 až 1955).

Paneláky byly tehdy zdobeny různými detaily, domovními znameními, arkádovými vchody, mozaikami, které se záhy v rámci masové výstavby vytratily.

Tři miliony Čechů žijí v paneláku

Paneláky znamenaly v tehdejším socialistickém Československu rychlé řešení bytové krize, nejvíce se jich postavilo v letech 1958 až 1990. V roce 1985 tvořila panelová výstavba dokonce skoro 99 procent všech nových bytů v bytových domech.

Standardizovaná a neosobní panelová sídliště vytvářela celé nové městské čtvrti a výrazně měnila ráz měst. Příkladem za všechny může být pražské Jižní Město nebo brněnské Bohunice. (viz článek Panelstory v jednadvacátém století)

V Česku je na 1,2 milionu panelových bytů, v nichž žijí více než tři miliony lidí. Téměř 700 tisíc panelových domů je starších víc než 35 let a celkovou rekonstrukci potřebuje přes 60 procent bytového fondu.

Paneláky byly původně projektovány pro životnost přibližně 40 let, někteří odborníci však nosným konstrukcím dávají dalších 50 let existence. Rychlá a levná stavba tehdy ale šla na úkor kvality.

Problémem tak bývá špatná tepelná izolace obvodového pláště či střechy, dožití bytových jader a nevyhovující elektroinstalace. Peníze na opravu paneláků především poskytuje Státní fond rozvoje bydlení v rámci programu Panel (úrokové dotace), regeneraci panelových sídlišť podporuje také ministerstvo pro místní rozvoj.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.