"Začíná to tady mezi lidma vřít, někteří už říkali, že tam na ně půjdou," vypráví dva muži před prodejnou potravin. V obci se podle nich po příchodu Romů, kteří bydlí ve dvou bytových domech vedle základní školy a v další "bytovce" v osadě Víno, kde jinak pobývají hlavně chataři, začala ztrácet víka od kanálů, zmizelo třeba i sušící se prádlo z jedné ze zahrad.
Zámek ve Slezských Rudolticích přezdívaný Slezské Versailles"Největší problém je hrozný nepořádek, kteří tito lidé dělají. Když naši zaměstnanci sečou zeleň v okolí bytovek, musí nejdřív vysbírat všechny odpadky, aby nezničili techniku. Za pár dní je ale odpad zpět," říká starostka Slezských Rudoltic Martina Jalamasová.
"Jsou to drobnosti, které ale hodně obtěžují," podotýká a zmiňuje například napětí mezi skupinami romských dětí, které údajně šikanují děti místní, jejichž rodiče si pak chodí stěžovat. V souvislosti s příchodem nových obyvatel se prý častěji ztrácejí třeba i jízdní kola, která si místní nechají stát například před hospodou.
Českolipské sídliště Sever se změnilo v ghetto a je v žalostném stavu |
"Radím lidem, ať krádeže hlásí na policii, ta to ale většinou moc neřeší, místní jsou už skeptičtí," uvádí starostka. "Ve Slezských Rudolticích jsme v poslední době nezaznamenali zvýšenou trestnou činnost," říká mluvčí bruntálské policie Pavla Tušková.
Pohled z druhé strany
Jiný pohled na věc mají Romové, jichž se do "bytovek", které kdysi patřily státním statkům a později je od Pozemkového fondu koupili soukromníci, nastěhovaly desítky. V naprosté většině nepracují. Často mají peníze jen na zaplacení kauce, pak už nájem neplatí.
"Jsme z Opavy. Byt tam nemůžu chytnout. Poslali nás sem do holobytu na vesnici. Mám tady sedm děcek, čtyři chodí do školy. Za nájem a kauci platím 10,5 tisíce korun měsíčně. Nevyhovuje mi to tady, ale nemám jinou možnost," vypráví pětadvacetiletý Štefan Mandák, jehož rodině pomáhali zprostředkovávat bydlení ve Slezských Rudolticích pracovníci opavské pobočky Fondu ohrožených dětí.
V obci nemá trvalý pobyt, ztrácí tak nárok na příspěvek na bydlení. Žije z dávek. "Kdybych sehnal práci, tak doma nesedím. V Opavě jsem pracoval rok u technických služeb. Protože nemám výuční list, nechtějí mě nikam vzít. Když člověk přijde osobně, uvidí cigána a řeknou: Nechceme."
|
"Když naši zaměstnanci sečou v okolí bytovek, musí vysbírat odpadky, aby nezničili techniku." Martina Jalamasová, starostka obce |
Řada lidí podle Baláže obtížné situace Romů, kteří jsou často rozsáhle zadluženi, využívá. "Provozují ubytovny, které jsou v zoufalém stavu, a účtují za to poplatky rovnající se nájmu v luxusním bytě. Po právní stránce se to lichvou nedá nazvat, je to zneužívání nouze druhého člověka," říká Jozef Baláž.
S předsedou sdružení Vzájemné soužití Kumarem Vishwanathanem se shoduje v tom, že je nutné, aby se romská problematika řešila komplexně. "Pořád se píšou koncepce, ale nic se neděje, je to jen tlachání. Nemáme partnera pro diskuzi ve státní správě," uvádí Josef Baláž.
Majitel bytového domu v rudoltické osadě Víno, František Šumbera ze Svitav, říká, že v domě, který je dnes zdevastovaný, teď žije jedna romská rodina, jíž v srpnu končí nájemní poměr. Romové neplatí nájem.
Studentka navrhla domy, které mají Romům pomoci z beznaděje |
"Věřil jsem jim, přesvědčovali mě, že mají bytové potíže, jsem připravený na ně ale podat trestní oznámení kvůli tomu, že byt by nadále užívali neoprávněně. Byt bude vyklizen exekutorem, dům zazdím, zavřu a počkám. Za pár let bude o byty zájem," říká František Šumbera, jehož žena vlastní ve Slezských Rudolticích dva bytové domy, ani jeden ale není problémový.
"Pokud by našla nezisková organizace, která by si bytovku za rozumnou částku pronajala, byl bych moc rád. Mám s tím dobrou zkušenost, třeba z Javorníka ve Slezsku."
