Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Olympijský stadion v Tokiu: bazény mělo nahradit kluziště

  1:00aktualizováno  1:00
Několik týdnů jsou středem zájmu celého světa, pak často nikdo neví, co s předimenzovanými olympijskými stadiony. Pokud je ovšem nenavrhl skvělý architekt. Kenzó Tange myslel na budoucnost svých staveb stejně jako tvůrci londýnských sportovišť.

Ačkoliv olympijské stadiony v Tokiu vznikly pro hry v roce 1964, dodnes některé z nich patří k architektonickým skvostům. A nikoli jen v Japonsku. Slavný architekt Kenzó Tange totiž dodržel svou zásadu, že se nemá architektura distancovat od sochařství.

Oba nové stadiony v Tokiu vznikly v místech, která poznamenala historie. Stejně jako v Londýně i zde se stavělo v bývalé průmyslové zóně. Továrna Mitsubishi v těchto místech vyráběla motory pro letadla, která napadla Pearl Harbor.

Po roce 1945 továrna ustoupila bytům postaveným americkou armádou pro rodiny vojáků. Čtvrť dostala jméno Washington Heights neboli Washingtonské výšiny. Bytové domy pak posloužily jako olympijská vesnice.

Kenzo Tange navrhl geniální zastřešení: na šířku 120  a délku 125 m není žádný

Kenzo Tange navrhl geniální zastřešení: na šířku 120 a délku 125 m není žádný pilíř ani sloup, jde vlastně o variaci visutého mostu.

Osud dvou olympijských stadionů v Tokiu je tématem další epizody francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 18. srpna v 11:15).

Architektura ve znamení křivek

Pod oběma stadiony je podepsaný Kenzó Tange, architekt, který proslul propojením moderní a tradiční architektury, nositel prestižní americké Pritzkerovy ceny za architekturu. Byl to právě on, kdo výrazně ovlivnil obnovu Japonska po druhé světové válce. Vymyslel například plán obnovy Hirošimy zničené jadernou bombou včetně jejího mírového památníku.

Fotogalerie

Velký stadion pro plavce a skokany do vody pojal jako variaci na visutý most: sloupy, mezi nimi dvě silná ocelová lana, která drží střechu v podobě listu se žebrovím. To vše bez jediného podpěrného sloupu.

Konkávní tvar dodává střeše stadionu nejen její typický tvar, ale také snižuje náklady na vytápění a chlazení. Objem vzduchu stavby se tak totiž výrazně snížil a také je zde lepší akustika.

Do budovy se vstupuje ze strany, jako kdyby architekt rozhrnul kovový závoj střechy. Tange počítal původně s 25 tisíci diváky, v současnosti jich hala pojme 13 500, zatímco londýnský plavecký stadion od Zahy Hadid (více zde) se 17 500 místy se "smrskne" na 2 500 míst, protože zmizí boční tribuny a nahradí je prosklená fasáda. Kenzó Tange počítal s tím, že bazény nahradí kluziště, ale nakonec stadion začal sloužit jako prostor pro koncerty či velká setkání milovníků aerobiku.

Dřevo kombinuje architekt s ocelovými vazníky, vše působí dojmem neustálého

Dřevo kombinuje architekt s ocelovými vazníky, vše působí dojmem neustálého pohybu.

Síla stavby je však dodnes v jejím sochařském pojetí. Kruhová budova vyvolává dojem, že se může zřítit, základna budovy je totiž menší než její střecha, navíc beton vnitřních pater připomíná zčeřenou vlnu, zatímco pohyb střechy zase lodní příď.

Podzemní pasáž spojuje oba stadiony, vedle kanceláří a restaurace je tady i tréninkový bazén, jediný, který stále funguje.

Malý stadion pro basketbal s kapacitou 3 000 diváků slouží původnímu účelu i dnes. Bývá přirovnáván k létajícímu talíři, i zde Tange odmítl použít přímku, vše je ve znamení křivek.

Kenzó Tange

Narodil se 4. září 1913 v Imabari na Šikoku v Japonsku jako jedno z osmi dětí v chudé rodině. Architekturu vystudoval na Tokijské univerzitě v roce 1938. K profesi architekta se prý rozhodl poté, co uviděl v časopise práci architekta Le Corbusiera.

Je autorem budovy pro Expo 70 v japonské Ósace, které byly považovány za jedny z nejkrásnějších staveb 20. století. V letech 1946 až 1961 vede Studio Kenzo Tange, byl profesorem Tokijské univerzity na oddělení architektury a urbanismu, externím profesorem na Massachusetts Institute of Technology, Cambridge i na Harvard University. V roce 1987 obdržel Pritzkerovu cenu,
Zemřel 22. března 2005 .

Velký stadion - původně s bazény - měl pojmout původně 25 tisíc diváků, počet

Velký stadion - původně s bazény - měl pojmout původně 25 tisíc diváků, počet byl později zredukován na 13 500 diváků. Dnes se hala používá pro koncerty nebo aerobik.

Autor:



Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...



Oceněná kuchyň, z níž sálá pohoda francouzského venkova

Bílá barva vyšla majitelům jako jednoznačně nejlepší řešení, je nadčasová.

V interiéru nového rodinného domu kousek od Nitry se mladému páru podařilo vytvořit velmi příjemnou atmosféru. Z jejich...

Z uličního „trpaslíka“ vznikl moderní dům, který oživila žlutá barva

Okno ve štítové stěně sousedního objektu muselo být zachováno, proto nebylo...

Dům se špatnou dispozicí i špatným stavem konstrukcí a nedostatkem obytného prostoru či dvojgaráž na zahradě, kam se...

Lubor s Helenou si navrhli bungalov, sedlovou střechu nařídili úředníci

Obě křídla domu se zřetelně odlišují různými materiály a barvou fasády,...

Lubor s Helenou se po prozkoumání cen bytů a starších domů v Praze a okolí rozhodli, že bude nejlepší postavit si...

Další z rubriky

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...

Ve městech chybí zeleň, voda i selský rozum. Kdo za to může

Na Hradčanském náměstí se návštěvníci chladí u kropicího vozu. (31. července...

O několik stupňů dokážou zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška...

U Brna si rodina postavila dům 4+1. Je moderní, jednoduchý a praktický

Přízemní stavba s plochou střechou je velmi jednoduchá, tvarem kvádr o půdorysu...

Rodina si kousek od Brna postavila minimalistický dům Zen Home od ateliéru Hiconcept manželů Marešových. „Parcelu jsme...



Najdete na iDNES.cz