Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Olympijský stadion se zvedacím dnem pomohl zlepšit výkony plavců

  1:00aktualizováno  1:00
Vlna, která překonává překážku. Tak vypadá stavba London Aquatics Centre, plavecký stadion od studia architektky Zahy Hadid. Nadšení architektů plavci nejdříve nesdíleli, dosažené rekordy je však přesvědčily.

Vizualizace: London Aquatics Centre - "přídavná" křídla po olympiádě zmizí. | foto: Zaha Hadid Architects

S návrhem stadionu pro vodní sporty, který nabízí během olympiády místo pro 17 500 diváků, zvítězilo studio Zahy Hadid v soutěži v roce 2005. Architektka za něj získala v roce 2010 ocenění Structural Steel Design Awards.

Stavbu, jejíž tvar je inspirován proudem vody v momentě, kdy vlna překonává překážku, tvoří jako základ šest zakřivených betonových desek, které lemují tři bazény: dva 50metrové (jeden závodní a druhý tréninkový, ten se skrývá pod mostem pro pěší, aby se ušetřilo za drahou střešní konstrukci) a 25 metrů dlouhý bazén se čtyřúrovňovým skokanským můstkem. Ten svou dokonalou a elegantní podobou nemá v architektuře plaveckých stadionů obdoby.

London Aquatics Centre - kapacita hlediště se po olympiádě sníží na 2 500

London Aquatics Centre. Kapacita hlediště se po olympiádě sníží na 2 500 diváků.

Vše zakrývá unikátní vlnící se střecha s délkou 160 a šířkou 80 metrů. Je tedy delší než největší terminál na londýnském letišti Heathrow. Provoz byl spuštěn v červenci 2011 a někteří plavci, zejména znakaři, měli ještě na začátku her výhrady vůči šikmo umístěným světlům ve stropě.

Fotogalerie

Ještě větší výhrady však měla sama autorka proti změnám ve svém projektu, k nimž došlo kvůli navýšení počtu míst. Z některých sedadel totiž není dobře vidět na skoky z věže a diváci musí sledovat závodníky i na velkoplošných obrazovkách.

Stejně jako hlavní olympijský stadion je plavecký komplex London Aquatics Centre po skončení her předurčen k velkému "zeštíhlení": místo možných 17 500 diváků se jich do nového centra vejde pouze 2 500.

Střecha, která se na koncích stadionu sklání k zemi, totiž přechází ve dvojici tribun se strmými hledišti. Ta však po olympiádě zmizí a nahradí je prohnutá skleněná fasáda. Tak se zdůrazní dojem proudící vody.

Architektura versus výkony

Když bylo před více než dvěma roky zakázáno plavcům používat celotělové plavky z materiálů, na nich se podílela i NASA (a přinesly více než 200 světových rekordů), očekávalo se, že další posun bude více než obtížný. Přesto rekordy přibývají i v Londýně. A to i díky řešení bazénu.

Především závodní bazén má nastavitelnou hloubku na tři metry. U nižší hloubky kolem dvou metrů totiž vznikají pod plavci nežádoucí proudy. Jenže pro běžný provoz znamená taková hloubka neúměrné množství vody (4 000 000 litrů!), a tím i nákladů. Po skončení her se proto hloubka sníží na dva metry, může být však i mnohem nižší. Pro naplnění tři bazénů během olympiády tak bylo potřeba přibližně deset milionů litrů vody.

Aby nedocházelo ke zpětnému vlnění vody, které "zpomaluje" závodníky, nevyužívaly se krajní dráhy, těch je totiž deset místo tradičních osmi. Ze stejného důvodu zde navíc fungovaly výkonné odvodňovací kanálky, během závodů se vypínala i filtrace. Ze speciálního materiálu byly i "šňůry" vymezující jednotlivé dráhy, i ty bránily zpětnému vlnění. To vše pomáhalo plavcům k lepším časů.

Unikátní stavba

Stavba za 269 milionů liber (přibližně osm miliard korun) byla zahájena v červenci 2008 a dokončena v červenci 2011. Obkladači zde ve třech bazénech položili více než 180 tisíc obkladaček. Dělníků zde pracovalo 3 600!

London Aquatics Centre - skokanská věž

London Aquatics Centre - skokanská věž

London Aquatics Centre a jeho unikátní střecha

London Aquatics Centre a jeho unikátní střecha

Vizualizace: London Aquatics Centre

Vizualizace: London Aquatics Centre

Pro střechu navrhli architekti systém Kalzip, hliníkové profily se stojatou drážkou. Ty umožňují nejen perfektní vodotěsné spojení profilů navzájem, ale také takzvané zipování. Není třeba se tedy obávat pohybu, k němuž dochází v případě teplotní roztažnosti.

Kalzip je ideální právě v případě, kdy architekt vyžaduje náročné tvarování. Střechu tak tvoří ocelová konstrukce s hliníkovou střešní krytinou, její celková hmotnost je 3 200 tun.

Jihozápadní a severozápadní stěny stavby jsou prosklené, aby propouštěly denní světlo. Vedle toho však Zaha Hadid použila pro tréninkový bazén 600 m2 speciální fólie Barrisol Lumière Acoustic na 130 oken v podobě lístků a dalších 120 zaoblených prosvícení. Bazén tak má dostatek příjemného osvětlení.

London Aquatics Centre - bazén má netradičně deset drah.

London Aquatics Centre. Bazén má netradičně deset drah.

Po ukončení olympiády bude Aquatics Centre sloužit veřejnosti, plaveckým klubům, školám i profesionálním závodníkům. Nahradí tak prostory v Národním sportovním centru Crystal Palace, který sloužil jako hlavní areál pro vodní sporty v Londýně. 

Během olympiády je stadion určený pro plavání, paralympijské plavání, skoky do vody, synchronizované plavání a plaveckou část moderního pětiboje.

Zaha Hadid

Přezdívá se jí první dáma architektury. Narodila se 31. 10. 1950 v Bagdádu. Po studiích matematiky na Americké univerzitě v Bejrútu vystudovala architekturu (1972 až 1977) na Architectural Association v Londýně. Jako hostující profesorka učila na řadě univerzit včetně Harvardu a Columbia University. V současnosti přednáší na Vysoké škole užitého umění ve Vídni.
V roce 1979 založila vlastní ateliér Zaha Hadid Architects. První stavba podle jejího návrhu vznikla v roce 1993 a byla to požární zbrojnice pro Vitru v německém Weil am Rhein.

Jako první žena (a v roce 2004 i jako nejmladší architekt) obdržela prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu. Získala také Cenu Evropské unie za nejlepší současnou architekturu udělovanou nadací Miese van der Rohe (mezi šest finalistů se dostala i v roce 2011). Byla Architektem roku – Zlatá medaile RIBA – Královského institutu britských architektů (2004).

V roce 2008 se stala Designérem roku (Maison & Objet v Paříži). Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa (2010). Je nositelkou celé řady čestných doktorátů.





Nejčtenější

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Velkoformátová posuvná stěna na jižní straně fasády zprostředkovává vstup na...
Dům v prudkém svahu v lese má místo zahrady obrovitou terasu

Pro svou pětičlennou rodinu postavil architekt Eric Grondal dům na hodně obtížném místě. Na první pohled stavba působí spíš jako překážka, přesto v okolním...  celý článek

Návrhy se tak začínají naopak, než bývá obvyklé: od exteriéru směrem do...
Dům z 50. let byl na večírky už starý. Nahradila jej nová party vila

Pořádný večírek v kalifornském Palm Springs se neobjede bez bazénu. To slavní a movití vědí. Město vzdálené sto kilometrů od Los Angeles je jejich oblíbenou...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Aneta Dvořáková získala za „Párání“ ocenění Special Mentions  v kategorii...
Česká studentka vyhrála za „Párání“ prestižní světovou soutěž

Aneta Dvořáková, studentka Ateliéru textilní tvorby VŠUP v Praze, vyhrála cenu v rámci soutěže Young Creations Award. Akce pro mladé tvůrce se uskutečnila v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.