„Je to velmi drahé, metr krychlový sklepa stojí přibližně pět tisíc korun, navíc jsou tam rizika zatékání,“ vysvětluje Petr Picmaus, spolumajitel stavební a architektonické firmy De Facto.
Lidé dnes už tolik nezavařují jako dříve, ani dlouhodobě neuskladňují potraviny. „Ve sklepě pak mají akorát staré skříně po babičce, a na takové využití se to opravdu nevyplatí,“ říká Picmaus. Klientům se proto stavbu sklepa snaží rozmluvit. A úspěšně. „Za deset let jsme měli pouze dva případy, kdy se nám to nepodařilo.“
Jinde to třeba lidem nerozmlouvají, rozhodne pouze tíha argumentů. Někdo může mít třeba vysněný sklípek na víno, za který je ochoten si připlatit.
„Ve velké míře se ale podsklepení nedělá. Znamená to drahé výkopové a zemní práce. Často bývá také vysoká hladina spodních vod, takže je problém s hydroizolacemi,“ říká Tomáš Bak z projekční a stavební firmy Archeus a dodává: „Někdy se stává, že když se klienti dozvědí, kolik vybudování sklepa stojí, od svého záměru ustoupí.“
Základy se musí izolovat
Většina domů se tedy dnes staví rovnou na základovou desku. Nebetonuje se celá přímo na hlínu, ale pokládá se na takzvané základové pasy – vybetonované výkopy, které plní nosnou funkci. Na nich po dokončení domu budou stát nosné zdi, pilíře nebo komín.
Beton se nalije do připraveného bednění. Po dokončení by pasy měly být zvnějšku tepelně izolované, k čemuž se používá speciální nenasákavý polystyren, například Perimetr nebo Styrodur. Bývá barevný, aby se na první pohled odlišil od běžného.
Na pasy lze použít také takzvané „ztracené bednění“ – duté tvárnice, které se po sestavení na místě naplní betonem a po zatuhnutí tam už zůstanou.
| KOLIK ZAPLATÍTE? |
| Základová deska včetně rozvodů a izolací 2200 Kč/m2 Základy z betonových tvárnic 260–370 Kč/m2 Základy z dřevocementových tvárnic 180–310 Kč/m2 Sklep 5000 Kč/m3 Poznámka: ceny jsou orientační, liší se podle prodejce či stavební firmy |
„Odpadá tak práce s odbedněním, znamená to též úsporu nákladů na výkopové práce a na litý beton,“ popisuje Martin Slanina z firmy Bulding SP, která vyrábí betonové tvárnice. Lze použít i ztracené bednění z dřevocementu, které má výhodu v tom, že izolační polystyren je skrytý uvnitř konstrukce ztraceného bednění.
Mezi pasy se umístí přípojky na vodovod a kanalizaci, celý prostor se vyplní stavebním kamenem a povrch se pořádně udusá. A může se betonovat deska.
Do desky je nutné dát takzvané kari sítě. „Jsou to sítě z ocelových drátů, které tvoří výztuž,“ vysvětluje Petr Picmaus. Položí se tak, aby pokryly celou plochu, a pak se zalijí betonem.
„Důležité je, aby základová deska šla přes pasy a ne pouze mezi ně, což je častá chyba,“ varuje Picmaus a dodává: „Pokud se položí pouze mezi pasy a pod ní se třeba špatně udusá podklad, pak může deska poklesnout a přeruší se izolace.“
Nejhorší je částečné podsklepení
Kvůli vysoké ceně suterénu se někteří lidé rozhodnou jej dělat jen pod částí domu. Podle Petra Picmause je to však ještě horší řešení než celkové podsklepení: „Může vzniknout velký statický problém. Takové domy někdy praskají, protože jejich různé části mají jiný podklad.“
Pokud se přece jen rozhodnete dům podsklepit, je třeba nejprve vykopat jámu. Vespod se vybetonují pasy a základová deska, na ni se pak stavějí obvodové zdi stejně jako nad zemí. Zdi pod úrovní terénu je nutné izolovat zespodu tepelně a zvenčí proti vodě.
Izolace proti vlhkosti se dělá z asfaltových živičných pasů nebo z plastové fólie. U betonových zdí stačí chemická izolace, tedy speciální nátěr.
Před nanesením izolace je nutné upravit povrch zdí, tedy je omítnout a natřít penetrací.
Hotovou izolaci je pak třeba ochránit proti poškození zeminou. Nejběžnější je přizdívka plnými cihlami, používá se také geotextilie nebo „nopová“ plastová fólie – v ní je vylisován pravidelný rastr prohlubní a výčnělků.
| Další díly seriálu Stavba domu |
|
Stavíme nový dům. Co náš čeká? - vyšlo 15/3/2007 |
