|
PORADNA - ZDE |
|
Dále čtěte: |
|
Než začnete přestavovat byt - ZDE |
|
Rekonstrukce bytu: jaká vás čekají úskalí? ZDE |
V zásadě lze prostory bytu rozdělit podle funkcí do tří základních částí:
1. Místnosti, které slouží pro společenský život rodiny, tedy obývací pokoj, obývací hala a obývací kuchyně.
2. Místnosti pro spaní, což je ložnice či spací kout.
3. Příslušenství a komunikace, kam patří kuchyně, kuchyňské kouty, koupelna, WC, chodby, předsíně či haly.
První důležitou zásadou při navrhování jednotlivých místností je jejich správná orientace ke světovým stranám. Obývací pokoj by proto měl mít okna směrem na jih či západ, aby tam bylo dostatek světla. Vždyť v této místnosti tráví rodina nejvíce času.
Ložnice by měla mít pokud možno okna na východ, aby slunce svými paprsky zpříjemnilo ranní vstávání. Kuchyni, záchodu a koupelně pak už nic jiného "nezbývá", než být nasměrovány na sever. Jiná světová strana už jim nezůstala. Navíc u kuchyně je výhodou to, že při vaření tam pak není takové horko.
Dalším důležitým principem jsou samostatné vchody do jednotlivých místností. Tím zabráníme tomu, aby se obyvatelé bytu navzájem rušili při přecházení pokojů. Nikomu není příjemné, když přes jeho ložnici vede jediná cesta na záchod...
Abyste splnili další bod příručky o dispozici bytu, měli byste dbát na to, aby místnosti, ve kterých musí být voda, odpad či vzduchotecnika (kuchyň, koupelna a WC) byly co nejblíže ke stávajícím rozvodům vody, kanalizace a větrací šachty v domě.
S tímto problémem se musí vypořádávat především majitelé panelákových bytů, kde jsou veškeré rozvody umístěny v jediném bytovém jádru. Proto nemají moc šancí si s uspořádáním svého bytu tolik "pohrát" - kuchyně, koupelna a záchod musí stále navazovat na jádro.
Každý pokoj má své místo
A teď k jednotlivým místnostem. Jak už bylo uvedeno, každý pokoj by měl mít samostatný vchod ze vstupní haly či předsíně. Hala by neměla být zbytečně rozlehlá, stačí, aby umožňovala pohodlné přecházení mezi místnostmi. Vhodné je, když s halou sousedí šatna, a to co nejblíže k hlavním vstupním dveřím.
Lidé se často dopouštějí chyby, když mají v jedné místnosti koupelnu a záchod. Takové řešení by mělo být pouze výjimečné, v malých bytech - garsoniérách či jednopokojových bytech. Jinak by měla být toaleta a koupelna ve zvláštních místnostech.
Záchod může být v koupelně ještě v případě, když je v bytě další toaleta se samostatným vstupem. To je obvykle případ rodinných domů nebo velkých bytů.
V žádném případě nesmí být vstup na záchod z obytné místnosti!
Velikost ložnic a dětských pokojů či pracoven je nutno přizpůsobit prostorovým možnostem stávajícího bytu. Nepsaným pravidlem je, že je lepší více samostatných menších pokojů, než společné velké místnosti.
Praktické je též řešení umístění skříní mimo ložnice do prostoru šatny.
Obývací pokoj pak tvoří dominantu bytu. Tady se odehrává hlavní společný život celé rodiny. Tomu by měla odpovídat i jeho velikost, uspořádání a vybavení.
V obývacím pokoji může být i pracovní kout, jídelna a kuchyňský kout. Proto je ideální, když je obývací pokoj z celého bytu největší místností. Pokud máte vedle sebe malý "obývák" a větší kuchyni, vyplatí se obě místnosti spojit. I tak však myslete na aspoň optické oddělení kuchyňského koutu od obývací části - například barovým pultem.
Pokud je u bytu i balkon či terasa, je vhodné, aby vchod na tuto venkovní část bytu vedl právě z obývacího pokoje. Větší skleněná plocha oken a dveří pouští do obývacího pokoje více světla.
