Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Líný soused likviduje plevel postřikem. Jedem nám zničil celou úrodu

  1:00aktualizováno  1:00
Soused je líný, nechce se starat o zahradu. Aby nemusel sekat trávu, celou ji zryl. Bohužel mu všude vyrostl jeden z nejúpornějších plevelů - svlačec. Boj zahájil jedovatým postřikem a byl úspěšný. Bohužel nám zlikvidoval celou úrodu, píše Karolína v příspěvku do seriálu Sousedské války.

Soused neustále používá nebezpečný postřik a nám ničí úrodu. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Zničil nejen naši úrodu, ale i zahradu. Odmítáme jíst chemicky ošetřenou, tedy jedovatou zeleninu a ovoce. Šli jsme si s ním promluvit. Dostalo se nám pouze primitivní odpovědi. Nic se nezměnilo. Soused nebezpečný postřik neustále používá. Jak se máme bránit? Obrátit se na starostu? Existuje vůbec nějaká vyhláška, která by se tohoto problému týkala?

Na dotaz čtenářky odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:

Ivan Koblása, realitní makléř RE/MAX Synergy

V daném případě se nabízí řada různých neprávních řešení, která by při troše dobré vůle z obou stran přicházela v úvahu. Mezi přípravky na likvidaci plevele se jistě najdou nějaké ekologické a šetrné k pěstovaným plodinám, které budou současně dostatečně účinné. Vždyť ostatně i ovoce a zelenina bývá pravidelně chemicky ošetřována.

Navíc se můžete pokusit domluvit si pravidla, kdy bude soused svůj plevel hubit, abyste stihli „včas“ sklidit svou úrodu, a současně ho požádat, aby se vyvaroval postřiku za větrného počasí a tak podobně. Přichází v úvahu i nový plot či přestěhování záhonku se zeleninou dál od vaší společné hranice.

Soused včelař

Počty včelařů se v posledních letech zvyšují. Ilustrační snímek

Před třemi lety za námi přišel soused, jestli nám nebude vadit pár včel na jeho zahradě. Do dvou let měl ze tří úlů dvacetiúlové včelí sídliště. Nemůžeme na zahradu, všude jsou včely, píše Alice v příspěvku do seriálu Sousedské války.

Pokud je taková cesta nemožná, pak je třeba využít zákona. Existuje zákon o rostlinolékařské péči. V některých případech tento zákon dále konkretizuje ještě vyhláška obce. Tuto zákonnou povinnost kontroluje příslušný odbor životního prostředí.

Ten zpravidla vyzve majitele pozemku k nápravě, k čemuž mu poskytne lhůtu. Vaši prosbu tedy adresujte na obci odboru životního prostředí. Pokud byste se nedočkali nápravy, můžete podat stížnost na obec krajskému úřadu.

Ostatní právní možnosti, jako je sousedská žaloba, bych v tomto případě nedoporučil.

JUDr. Klára A. Samková, advokátka Lawyers

V tomto případě sousedského sporu platí více než kdy jindy neustále opakované doporučení: pokusit se v první řadě se sousedem dohodnout a řešit tak problém smírnou cestou.

Vždyť předpokladem spokojeného bydlení obecně jsou právě dobré sousedské vztahy. Ani neustálé dohady či výčitky ani sousedská žaloba nejsou v tomto směru krokem správným směrem. Navíc je smírné řešení sousedského sporu zpravidla nejen výrazně levnější, ale především o mnoho efektivnější.

Z právního hlediska je, zjednodušeně řečeno, věcí každého vlastníka, jakým způsobem bude na pozemku „hospodařit“ a zda si zde zaseje trávu, poskládá dlažbu či zvolí jiné řešení (jako v tomto případě). I pro nepřizpůsobivého souseda platí povinnost neobtěžovat ostatní sousedy účinky své činnosti na míru přiměřenou poměrům.

Občanský zákoník tedy dává ve svém ustanovení §1013 možnost bránit se proti takovému obtěžování ze strany souseda sousedskou žalobou na zdržení se zásahů do nerušeného výkonu vlastnického práva, ale nutno dodat, že takové řešení je velmi zdlouhavé, nákladné a k tomu bohužel s nejistým výsledkem.

Navíc je potřeba náležitě zdůraznit, že je to vždy žalobce (v tomto případě tazatel), kdo nese důkazní břemeno a musí tedy v soudním řízení prokázat, že jednání tohoto souseda (v našem případě chemické ošetření plevele) a jeho účinky (’otrávená’ úroda) jsou nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku druhého ze sousedů.

Z hlediska neprávního bych doporučovala zjistit, jakých prostředků soused používá a v jakém množství, tedy jak často tyto postřiky provádí a kolik toho vypotřebuje. Se znalostí těchto alespoň základních bych se obrátila na příslušnou hygienickou stanici.

Představa, že si se svým pozemkem může každý dělat, co chce, je představa naprosto falešná, o čemž se můžete přesvědčit, když si prostudujete webové stránky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, www.ukzuz.cz.

Tento ústav, jak praví zákon č. 147/2002 Sb., provádí správní řízení a vykonává jiné správní činnosti, odborné a zkušební úkony, kontrolní a dozorové činnosti v oblasti odrůdového zkušebnictví, krmiv, agrochemie, půdy a výživy rostlin, osiv a sadby pěstovaných rostlin, trvalých kultur (vinohradnictví a chmelařství), ochrany proti škodlivým organismům a v oblasti přípravků na ochranu rostlin.

Jsem přesvědčena o tom, že v laboratořích tohoto ústavu vám mohou velmi dobře udělat rozbory vzorků půdy vaší i sousedovy, případně i vaší zeleniny. Nadměrné užívání postřiků zcela jistě ohrožuje vodní hospodářství, protože průsaky chemikálií samozřejmě zamořují i okolí.

V každém případě by se touto problematikou měl zabývat odbor životního prostředí, který je plně kompetentní i k zahájení šetření o poměrech panujících na sousedově pozemku, tak případně zahájit přestupkové řízení. Máme zde přitom řadu přestupků, jejichž spáchání se může soused dopustit. Především je to přestupek dle § 29 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích - ohrožení zdravotní nezávadnosti pitné vody.

Pošlete příběh

sousedé

Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení.

Jestli je někde v blízkosti sousedova pozemku studna, je nejvyšší čas na to upozornit. Jednání souseda také může s velkou pravděpodobností naplňovat skutkovou podstatu přestupku dle § 34 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, dle kterého se přestupku dopustí ten, kdo znečistí povrchovou nebo podzemní vodu nebo ohrozí její jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými látkami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do kanalizace v rozporu s vodním zákonem.

Samozřejmě je otázka, co to je „nedovolené nakládání se závadnými látkami, když se jedná o běžně dostupné prostředky, se kterými je možno běžně nakládat. Nu a teď přicházejí v plné slávě ta malilinkatá písmenka na každém tom výrobku, kterému se říká „návod k použití“. V něm je totiž zcela určitě uvedeno, kolik přípravku se má použít a jak často. A jestliže se přípravek použije několikrát silnější a mnohokrát více, než je uvedeno, pak to je nedovolené nakládání a z běžné chemikálie je závadná látka.

Doporučuji proto zavítat na příslušný odbor životního prostředí, tam jim podat oznámení o přestupku a požádat je samotné o zajištění důkazů - totiž odběru půdních i biologických vzorků a organizaci provedení laboratorních testů. Pokud se vaše podezření z nadužívání chemických prostředků sousedem ukáže jako pravdivé, pak pan soused nejenže zaplatí pokutu, ale jako bonus mu též přistane v rámci správního řízení faktura na zaplacení veškerých laboratorních testů.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.