Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soused se vrhl na chov včel. Má 20 úlů a my se děsíme vyjít na zahradu

  1:00aktualizováno  1:00
Bydlíme na vesnici, kde jsme si postavili vysněný domek. Před třemi lety za námi přišel soused, jestli nám nebude vadit pár včel na jeho zahradě. Do dvou let měl ze tří úlů dvacetiúlové včelí sídliště. Nemůžeme na zahradu, všude jsou včely, píše Alice v příspěvku do seriálu Sousedské války.

Nikdo není schopen jakýmkoliv způsobem se sousedem hnout. Obecní úřad má svázané ruce, neexistuje v podstatě žádný předpis, který by včelařům určoval podmínky na umístění včelstev.

V tuto chvíli je situace docela únosná, naštěstí se neopakují vyhrocené situace předloňského roku, kdy jsme v podstatě nemohli vyjít kdekoliv kolem domu. Šlo doslova o nálety.

Jestli byly včely infikované, nebo je něco dráždilo, netušíme. Stávalo se, že jsme klidně dvě hodiny seděli s dětmi na terase a pískovišti a vzápětí jsme museli utíkat před včelami. Pracovat kolem domu či na zahradě bylo nemožné. Bazén na zahradě je nemyslitelný.

Soused včelař na svém dvoře bazén pro děti má, my jej mít nemůžeme. Včely se shromažďují v našich kalužích a na mokré dlažbě, kde pijí vodu.

Můžeme se soudit, ale nevyřešilo by to nějaké obecné nařízení, vyhláška či jiná legislativní cesta? Takových případů je spousta a bohužel jsou všichni stejně bezradní jako my.

Teď se jen obávám o mé děti. Čtyřletý syn naštěstí alergický není, to už máme několikanásobně ověřeno, ale co ten maličký osmiměsíční? To se zřejmě ukáže letošní sezonu.

Na dotaz čtenáře odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:

Aleš Eppinger, partner Schaffer a Partner

Je nutné konstatovat, že je právem vlastníka pozemku jej užívat, tedy i chovat na něm včely. Včely jakožto součást přírodního koloběhu s funkcí opylovače jsou chráněny řadou právních předpisů a obecné trendy spíše včelaření podporují.

Vlastník pozemku je povinen zajistit, aby zvířata a hmyz, v daném případě chované včely, nevnikaly na sousední pozemky v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně neomezovaly vlastníka sousedního pozemku v obvyklém užívání jeho pozemku.

Včelař: Hlavním nepřítelem včel je člověk

Včely většinou zimují na medu. Když je ale některý rok slabá snůška, zimují včely na cukru.
1
V Česku včely v současné době nejvíce ohrožuje varroáza, což je jakési "včelí klíště". Ranka po něm se už nikdy nezacelí a včela je tak ohrožena různými bakteriemi a viry.
Většinou jsou včely hodné. Někdy dokonce včelař nechá malého vnoučka včeličku si pohladit.
Aby se člověk včelařením uživil, znamenalo by to mít tak pět set až tisíc včelstev.
Čím mírnější zima, tím hůř pro včely. Když jsou velké mrazy, mají včely menší spotřebu zásob, jsou v jakémsi hybernovaném, ztuhlém stavu.

Život včel neohrožují nejvíce nemoci, ale spíš nerozumné změny jejich přirozeného prostředí. Čtěte zde.

Nemusí jít ani o bezprostřední sousedy. Podstatu právní úpravy sousedských vztahů lze vyjádřit i tak, že principem sousedského práva není jen náprava nepřiměřeného obtěžování ze strany souseda, nýbrž povinnost snášet obtěžování přiměřené.

Ochranu proti nadměrným imisím, neoprávněné zasahování do cizích práv formou obtěžování, ze strany souseda však poskytuje občanský zákoník. Přímé imise dokonce zakazuje bez ohledu na tuto míru. Každý vlastník se může domáhat u soudu žalobou na ochranu vlastnického práva toho, aby se soused zdržel nepřiměřených imisí.

A při vážném ohrožení může soused dokonce požadovat, aby soud uložil vhodné opatření k odvrácení hrozící újmy například ve formě poškození zdraví, tj. přemístění úlů nebo vybudování zábran.

Soudní spor: nemalé náklady a nejistý výsledek

Najít takovou míru a rovnováhu mezi právy jednotlivých vlastníků sousedních pozemků není snadné ani pro soudní praxi a každý případ se posuzuje jednotlivě.

Soud zejména musí vyložit konkrétní míru obtěžování včelami, která je přiměřená, a míru obtěžování v konkrétním případě. Žalobce musí předložit dostatečné důkazy prokazující nadměrné obtěžování a podstatné omezování obvyklého užívání.

Důkazní řízení s sebou často nese nutnost předložit znalecký posudek. Soudní spor tak může být zatížen nemalými náklady a velice nejistým výsledkem.

Například v případě, že jde o vlastníka, který má na zahradě u rodinného domku postavený bazén, včely přirozeně vyhledávají alternativní zdroje vody a je rušen včelami chovanými na zahradě sousedního domku, je třeba vycházet z míry obtěžování včelami přiměřené na pozemcích v této nebo podobné lokalitě, na kterých jsou umístěny obdobné bazény.

Jinými slovy v tomto případě může být míra běžného obtěžování vyšší než na suchých stanovištích. Významným faktorem bude rovněž posouzení lokality, zda jde o vesnické prostředí nebo o rušné město, kde podmínky a přístup se bude značně lišit.

Smírné řešení písemnou cestou

Než se vlastník sousedního pozemku včelaře pustí do soudního sporu, je vhodné nalézt smírné řešení a vyzvat včelaře, aby učinil vhodná opatření k zamezení nalétávání včel na sousední pozemek již zmíněným vybudováním zábrany, či přemístěním včelstev dál od pozemku sousedů případně k učinění jiných vhodných opatření, a to nejlépe písemnou výzvou, pokud ústní dohoda nebude možná.

Pošlete příběh

sousedé

Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení.

Dojde-li již k obtěžování včelami nad míru přiměřenou poměrům, může soud uložit včelaři (vlastníku včelstev) na základě tzv. sousedské žaloby, aby se zdržel přesně vymezeného rušivého jednání při chovu včel. Je pak na včelaři samotném, aby rozhodl, jak takové povinnosti vyhovět.

Jana Parkmanová, RE/MAX Synergy

Vaše situace není jednoduchá a obrana bude v takovém případě poměrně složitá. První řešení, které se nabízí, je samozřejmě pokusit se najít smírné řešení s majitelem včelstev. Není pravděpodobné, že by své úly přestěhoval.

Nicméně možná by se dalo najít řešení v podobě zábran či alespoň posunutí úlů co nejdále od svých sousedů. Pokud toto řešení není průchodné, pak nezbývá, než oslovit město a Policii ČR a podat oznámení na obecní ohrožování.

I majitel včelích úlů musí dodržovat jistá pravidla a ne svým chováním ohrožovat sousedy. V tomto ohledu bych se držela zákona o chovu včel. Tedy podle § 123 občanského zákoníku může vlastník s věcí nakládat v mezích právního řádu. Vlastník včel může chovat včely, ale je při tom omezován právním řádem.

Podle zákona nesmí vlastník včel omezovat sousedy svým chovem, a to nad míru přiměřenou, a nesmí tak omezovat jejich vlastnická práva. Toto může nastat při nesprávném a nebo nevhodném umístění včelstev. Takovéto posouzení musí udělat buď město, nebo Police ČR na základě podnětu. Doporučuji si vše zapisovat, fotit a popřípadě natáčet. Vše může být poté použito jako důkaz, že vás včely obtěžují.

Autor:




Nejčtenější

K ruce si vzal svého dvanáctiletého bratra, který dostal za úkol oživit toalety...
Bar v Litomyšli posprejoval dvanáctiletý kluk. Majitelé jsou nadšeni

V centru Litomyšle na Smetanově náměstí je nový Copper bar. Původní upadající podnik v historickém domě z počátku 12. století přeměnil architekt Tomáš Zavoral...  celý článek

Náklady na celý dům bez vody jsou přibližně 16 800 korun (topení, ohřev vody,...
Postavili si úsporný dům u Olomouce. Náklady vyjdou na 17 tisíc ročně

Radomír se před několika lety vydal na zkušenou do Spojených států, kde se věnoval práci se dřevem. Získané znalosti zužitkoval při stavění svého rodinného...  celý článek

K troubě se nemá uživatel zbytečně ohýbat, je to nepohodlné a navíc není dobře...
Proč se nemáme ohýbat k troubě, ani když uvnitř voní pečínka či koláč

Bolavá záda a hlavně hodiny strávené v kuchyni. Výsledek? Rodina přejedená vánočním cukrovím. I to bývá výsledek nastavených večerů, kdy se maminka obětuje a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.