Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sídliště Invalidovna. Experimentální bydlení, které se stalo legendou

  1:00aktualizováno  1:00
Pražské sídliště Invalidovna je pozoruhodným projektem. Stavělo se ve dvou etapách od roku 1958 do roku 1970. Tehdy k panelovým domům přibyl ještě Hotel Olympik. O cestě k této experimentální výstavbě a celé urbanistické koncepci vyjde v září publikace Experimentální sídliště Invalidovna.

Obytný pokoj s rozkládací pohovkou, variabilními stolky a příborníkem. Autorkou tohoto návrhu byla architektka Emanuela Kittrichová. V mnohém připomíná dnešní nabídku skandinávského nábytku. | foto: archiv Daniely Karasové

Kniha mladého historika umění a architektury Ladislava Zikmunda-Lendera se zaměřuje také na hlavní architekty sídliště Invalidovna Vojtěcha Šaldu a Josefa Poláka. V publikaci se objeví detailně popsané jednotlivé stavby, občanská vybavenost a zeleň.

Autor se také věnuje uměleckým dílům, která byla umístěna ve veřejném prostoru, a ukázkovým interiérům z několika bytů. Ty navrhovali odborníci z Ústavu bytové a oděvní kultury. Tyto zařízené místnosti byly veřejnosti zpřístupněny v roce 1964 jako vzorové moderní bydlení.

Sídliště Invalidovna

Publikace přináší současnou dokumentaci, historické snímky, plány a rozhovory s žijícími tvůrci tohoto ojedinělého celku poválečné architektury a urbanismu.

Jak vznikalo sídliště Invalidovna (ukázka z knihy)

V roce 1957 se tým Pražského projektového ústavu zúčastnil soutěže na nový typ experimentálního sídliště v Moskvě. Přestože tým pod vedením Josefa Poláka v Moskvě nakonec nestavěl, staly se soutěžní projekty základem pro zakázku v Československu.

Může se hodit

Také chcete bydlet podle svých snů a přání? Vyberte si své nové bydlení na Reality.iDNES.cz. Nabízíme domy, byty i pozemky po celé ČR.

V letech 1958-1959 inicioval architekt Jiří Novotný výstavbu sídliště pro 4 200 obyvatel na území navazujícího na starší výstavbu v Karlíně. Podle klasicistní stavby, kterou měla nová výstavba obklopovat, byla nově plánovaná, zcela soběstačná, samostatná čtvrť, fungující jako město ve městě, nazvána Invalidovna.

Urbanistické řešení i projekci jednotlivých staveb získal na starosti tým Pražského projektového ústavu, který již na moskevské soutěži experimentoval s širokorozponovým modulárním systémem, který byl základem všech obytných staveb i staveb občanské vybavenosti.

V pečlivě plánované zeleni mezi domy stála různá umělecká díla, která zároveň...

V pečlivě plánované zeleni mezi domy stála různá umělecká díla, která zároveň vybízela děti k využití jako prolézačky, skluzavky apod. Několik jich bylo v areálu dnes již neexistující mateřské školy. Tento betonový objekt, který připomíná kyčelní kloub mamuta, navrhl Miloš Zet a Jaroslav Vacek. Pamětníci ovšem vzpomínají, že skluzavky byly nepříjemné, takový sjezd bolel kvůli příliš drsnému povrchu a rozdíral dětem kalhoty.

V letech 1959-1964 došlo k první etapě výstavby, kdy byly postaveny obytné domy a hotelový dům. V roce 1961 byla v deskovém objektu podél Sokolovské ulice, který byl dostavěn jako první, otevřena expozice se vzorovými byty, navrženými dvěma týmy z Ústavu bytové a oděvní kultury pod vedením Emanuely Kittrichové a Karla Koželky.

Kniha Experimentální sídliště Invalidovna bude slavnostně uvedena v pražském...

Kniha Experimentální sídliště Invalidovna bude slavnostně představena v pražském knihkupectví Juditina věž ve čtvrtek 25. září od 18 hodin.

Podstatnou součástí sídliště bylo tzv. okrskové středisko, situované do jeho středu při vstupu ze Sokolovské ulice, původně navržené Jiřím Lasovským do tří traktů. Nakonec byl ale projekt svěřen Milanu Rejchlovi, který vytvořil dvoutraktové řešení s klidovým atriem uprostřed.

Důležitou součástí byla mateřská škola s jeslemi (architekt Vojtěch Šalda) a škola (Vojtěch Šalda, Josef Polák, Josef Šedivý). Občanská vybavenost byla dokončována v druhé etapě mezi lety 1964-1967.

Poslední stavbou, která byla projektována stejným týmem a která projekt sídliště časově i pohledově uzavřela, byl hotel Olympik. Ten měl být základem nakonec nerealizované vize olympijského stadionu na Maninách. Vystavěn byl v letech 1967–1971 týmem pod vedením Vojtěcha Šaldy a Josefa Poláka za významného přispění Milana Rejchla a Jana Zeleného.

Sídliště je zapsáno v kulturních dějinách (řadou referencí v literatuře a filmu) jako nebývale kvalitní, příjemné a přirozeně podporující komunitní život. Přesto především po roce 1989 postupně dožilo a vytratila se soběstačnost občanské vybavenosti a dostupnost služeb.

Invalidovna měla být samostatnou jednotkou, jakýmsi soběstačným městem ve...

Invalidovna měla být samostatnou jednotkou, jakýmsi soběstačným městem ve městě. Proto architekt Jan Zelený spolu se statikem Františkem Bäumeltem navrhli odvážnou stavbu mazutové výtopny, která dnes již bohužel není funkční a chátrá. Jan Zelený ještě za svého života uvažoval, že by se mohla pro svůj unikátní vzhled přeměnit v sakrální stavbu.

Dožití sídliště bylo zčásti přirozené, dané demografií, zčásti zapříčiněné změnou režimu a nejednotností péče a poskytování služeb. Vedle brněnského sídliště Lesná v Brně nebo sídliště Sítná v Kladně doplňuje trojlístek nejkvalitnějších a nejkomplexnějších urbanistických celků 60. let v Československu (viz článek Památkáři budou chránit i panelová sídliště, začnou Brnem).

O autorovi
Ladislav Zikmund-Lender je historik umění a architektury. Pracuje v oblasti památkové péče, zabývá se tuzemskou architekturou a designem. Je autorem knihy o budově muzea v Hradci Králové od Jana Kotěry, knihy Tři generace architektů o východočeské architektonické rodině nebo různých knižních průvodců (například po okolí pražské Müllerovy vily). Přispívá do časopisů Art+Antiques, Stavba, Architekt, Zprávy památkové péče.

Autor:




Nejčtenější

Nemovitost, která nebyla 50 let na realitním trhu, má obytnou plochu 27 metrů...
Za domek velký 27 metrů čtverečních dal nový majitel 23 milionů korun

O bydlení na Britten Street v londýnské čtvrti Chelsea je velký zájem. Není tedy divu, že i za tento malý domek, zaplatil nový majitel 713 823 liber, v...  celý článek

Původní obývací pokoj byl již „spojený“ s kuchyní.
Z odpudivě vypadajícího panelákového bytu má vzniknout pohodové 4+kk

Byt 3+1 nenabízí právě ideální dispozici, přesto má mladý pár štěstí. Má totiž„ideální“ sousedy. Dali po vyjádření statika souhlas nejen k vybourání nenosných...  celý článek

Pohled na celkové uspořádání domu na pozemku
Koupili srub, ten jim shořel. Na jeho místě si postavili vysněný dům

Při jednom z velkých lesních požárů v roce 2010 v americkém Coloradu lehl popelem i srub čtyřčlenné rodiny, který si manželé koupili pouhé dva roky před tím....  celý článek

Rekreační areál Kraví hora
Bazén na Kraví hoře Brňané kritizují. Vadí jim třeba chybějící tobogán

Stavba bazénu na Kraví hoře v Brně stála přes dvě stě milionů korun a trvala dva roky. Autorům vynesla hned několik prestižních ocenění. Obyvatelé města na něm...  celý článek

Manželé si koupili v Brandýse nad Labem pozemek a postavili dům 4+kk.
Z paneláku odešli do domku. Největší problém byl se stavební firmou

Jiří s manželkou žijí v Brandýse nad Labem již třicet let. V paneláku ale zůstat nechtěli, tak ve stejné lokalitě koupili pozemek. Dům s dispozicí 4+kk o...  celý článek

Další z rubriky

Dynamický mrakodrap nebude nikdy vypadat stejně.
Bydlení v mrakodrapu s otočnými patry vyjde na 763 milionů korun

V Dubaji připravují stavbu výškové budovy, která se bude proměňovat před očima díky otočným prvkům. Dynamický mrakodrap navrhl architekt italského a...  celý článek

Grand designér roku: studio deFORM - Jakub Pollág a Václav Mlynář, interaktivní...
Czech Grand Design: korunku ze střepů získali nejlepší tvůrci

Jedenáctý ročník soutěže Czech Grand Design zná své vítěze. Ze 116 nominovaných autorů v deseti kategoriích si ti nejlepší odnesli z pražského Stavovského...  celý článek

Dům pro mladou rodinu Howeových: architekta Michaela, jeho manželku Michelle,...
Opuštěné stoleté kovárně znovu vrátili život. Rodina je z domu nadšena

Sto let stará kovárna postavená z kamene, stojí v oblíbeném přímořském letovisku Portrush v Severním Irsku. U ní stojí dům o rozloze 306 metrů čtverečních. Pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.