Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kotva je tu již 40 let. Davy nadšených zákazníků museli krotit vojáci

  1:00aktualizováno  1:00
Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky v Praze slaví 40 let od otevření. První zákazníky přivítal 10. února 1975. V jedné z nejzajímavějších československých budov 70. let se před časem zrekonstruovaly a zmodernizovaly vnitřní prostory, nyní by měl přijít na řadu exteriér.

Obchodní dům Kotva byl v 70. letech pátým největším obchodním domem v Evropě. | foto: ČTK

Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky v Praze se v posledních letech musí potýkat s konkurencí modernějších obchodních center, jedno z nich navíc Kotvě vyrostlo v těsném sousedství. Ale když ji 10. února 1975 otevírali, byla nejmodernějším zařízením svého druhu v Československu. Až o dva měsíce později se otevřel stejně pokrokový Máj na Národní třídě.

Na rozdíl od Máje, který od roku 1996 patří britskému Tesku, se Kotva nikdy nestala součástí velkého západního maloobchodního řetězce a musela se o to více spoléhat jen na přízeň zákazníků.

Legendární Kotva

Fungování a zejména rozvoj obchodního domu ovšem komplikovaly spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří. Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat teprve v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland, která obchodní dům začala výrazně renovovat.

Do přestavby Kotvy, která byla v 70. letech pátým největším obchodním domem v Evropě, majitel investoval již 300 milionů korun. V dalších letech chce vlastník do rekonstrukce objektu dát dalších 200 milionů korun. Díky těmto finančním injekcím se tradičnímu obchodnímu domu daří lákat zákazníky i přes konkurenci v podobě protějšího Palladia, otevřeného v říjnu 2007.

V Kotvě se před časem zrekonstruovaly a zmodernizovaly vnitřní prostory. Nyní by měl přijít na řadu exteriér. Kotva by měla získat lesk i z venku.

Během krize, kdy se nedařilo pronajmout zejména horní patra Kotvy, se nicméně objevily plány na přestavbu šestého a sedmého patra budovy na kanceláře, která by spolu s obnovou fasády a vstupního náměstíčka měla brzy začít.

Právě fasáda je spolu se specifickým půdorysem tvořeným šestiúhelníky nejvýraznějším znakem obchodního domu, který navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Šestiúhelníky architektům umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí, a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu. Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby.

Fasáda je - spolu se specifickým půdorysem tvořeným šestiúhelníky - nejvýraznějším znakem obchodního domu.
Šestiúhelníky architektům umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu.

Fasáda je spolu se specifickým půdorysem tvořeným šestiúhelníky nejvýraznějším znakem Kotvy.

Věra a Vladimír Machoninovi ostatně ve druhé polovině 60. let (než jim normalizační moc znemožnila další svobodnou tvorbu) navrhli vedle Kotvy i další zajímavé stavby, které však veřejnost ani odborníci nepřijali vždy jednoznačně.

Hodnocení se asi nejvíce rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech. Machoninovi navrhli i mohutnou budovu československé ambasády ve východním Berlíně nebo někdejší Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická (viz článek Jak se nakupoval nábytek v Domě bytové kultury).

Obchodní dům Kotva je přijímán vesměs pozitivně, historik architektury Zdeněk Lukeš jej dokonce před lety zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v ČR. Objevily se i hlasy volající po zapsání Kotvy na seznam kulturních památek, „přestože nepravidelným tvarem vnáší nepořádek do středověkého půdorysu Prahy“, jak řekl Lukešův kolega Rostislav Švácha. Na rozdíl od nedalekého Máje, který je oficiálně památkou od října 2006, u Kotvy zatím zůstalo jen u nápadu.

Prodejní prostory uvnitř obchodního domu Kotva.
Technické zázemí obchodního domu Kotva

Prodejní prostory a technické zázemí v obchodním domu Kotva

Architektonický návrh obchodního domu pocházel z domácího prostředí, ale stavební práce byly svěřeny švédské firmě Sial (Švédové ostatně stavěli i Máj). Po  archeologickém průzkumu, který na místě budoucí Kotvy odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy, ve kterých bylo i místo pro novinku, velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, obchodní dům byl hotov za necelých 30 měsíců.

Slavnostní otevření Kotvy si vedle koupěchtivých zákazníků, které museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren (dnes je z nich konkurenční Palladium), nedali samozřejmě ujít ani tehdejší představitelé. Stuhu tehdy přestřihl šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. Místo ovšem nezbylo pro autory stavby, Věra a Vladimír Machoninovi totiž v 70. letech museli být rádi, že na svých stavbách mohli vykonávat alespoň autorský dozor.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.