Reklama

České nájemní bydlení. Výstava ukazuje, že se s vaničkou vylilo i dítě

  • 25
Různé podoby nájemního bydlení v Česku, ale především zahraniční inspirace v této oblasti architektury ukáže výstava v Galerii Jaroslava Fragnera. Potrvá do 16. června a podle pořadatelů chce otevřít téma, které bylo v tuzemsku v předešlém čtvrtstoletí opomíjené.

V Praze na stanici metra Luka vyrůstá nájemní bytový dům. | foto: František Vlček, MAFRA

„Hromadná privatizace bytového fondu po roce 1989 byla dobově historicky podmíněným aktem, ale s odstupem času vidíme, že se s vaničkou vylilo i dítě,“ říká k důvodu uspořádání výstavy ředitel Galerie Jaroslava Fragnera Dan Merta.

„Stát nevěnoval dostatečnou pozornost aktualizaci legislativního rámce, promýšlení alternativních vlastnických forem ani organizaci finanční podpory, jak tomu bylo u vlastnického bydlení. Obce často nedokázaly zajistit odpovídající přípravu území, současně ale masivně privatizovaly svůj bytový fond namísto toho, aby ho systematicky budovaly a modernizovaly jeho správu,“ shrnuje uplynulá léta.

Pošlete svůj příběh

Majitelé a nájemníci. Jak se jim žije?

S nájemníky bývá problém, stejně jako s majiteli nemovitostí. Zajímá nás, jaké máte zkušenosti a zda jste někdy museli řešit nějaké nepříjemné situace a jak jste se bránili. Budeme rádi i za případné rady a zkušenosti, jak se vyhnout či předejít konfliktům. Těšíme se i na pozitivní příběhy. E-mail: bydleni@idnes.cz.

Obce podle něj až na drobné výjimky prakticky rezignovaly na svou roli významného stavebníka i nositele inovací, v minulosti zcela běžnou. V některých vyspělých zemích Evropy představuje nájemní bydlení až 80 procent bytového fondu, z toho 30 procent je sociální, nebo regulované. Například v Amsterodamu dosahuje bydlení s fixní horní částkou až 57 procent, uvádí Merta. Nájemní bydlení na Západě přitom podle něj představuje kvalitní urbanismus, vysokou úroveň architektury a vysoký standard veřejného prostoru.

Reklama

V českých zemích se v posledních zhruba 150 letech bydlení realizovalo formou vlastnickou, nájemní či družstevní. Nájemní bydlení se však dostalo po roce 1989 díky historickým konotacím a leckdy neuvážené a chaotické privatizaci bytového fondu na okraj zájmu. Nyní se však stává znovu oblíbenějším.

I vyspělé evropské země mají v současnosti poměr mezi vlastnickým a nájemním bydlením vyvážený. Výstava nazvaná Nájemní bydlení - zapomenutý segment české architektury tak vedle relativně mladé historie oboru v Česku představí fenomén nájemního a sociálního bydlení v Evropě, různé přístupy z hlediska legislativy a strategie a nejzajímavější příklady jak po stránce architektonické a urbanistické, tak sociální.

Výstavu připravil kurátorský tým UNIT architekti, Galerie Jaroslava Fragnera a historik architektury Hubert Guzik. Po dobu jejího trvání se uskuteční dva debatní večery o potřebnosti nájemního bydlení a jeho historii a specifikách, jichž se zúčastní odborníci z oblasti architektury, sociologie, developmentu, samosprávy, akademické půdy i praxe.

Vizualizace projektu Luka Living

Vizualizace projektu Luka Living

Koupelnářská dynastie staví v Praze nájemní bytovku

Rodina Valových si od koupelnového byznysu (Siko), který je a stále bude jádrem podnikání, odskočila také k realitním investicím, kam směřuje část rodinných úspor.

Vítězslav Vala, který před lety v tuzemsku prosadil prodej formou franšíz, rozjel neobvyklý realitní projekt Luka Living. Bytový nájemní dům je půl roku před otevřením z velké části rezervovaný.

„Máme pronajato už 170 bytů z 215. Je o to obrovský zájem, předčilo to naše očekávání,“ shrnul Tomáš Vala. Dům je v českém prostředí unikátní. Jde totiž o novostavbu určenou nikoliv k prodeji, ale k pronájmu.

Celý dům je navíc v pasivním standardu, bude vybaven recepcí pro hosty, v přízemí obchodní zónou a v každém patře bude shoz odpadu, takže se nájemníci nemusí zdržovat vyhazováním tříděného odpadu do kontejnerů (viz článek Koupelnářská dynastie jde proti zvyklostem).

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

25 příspěvků v diskusi

Reklama