Tři plus jedna s dvěma balkony, koupelnou a komorou na sto pěti metrech čtverečních si na ostrovní Mallorce může dovolit málokdo. Dovolenkový ráj, ve kterém se za rok vystřídají miliony turistů, obývá necelý milion místních obyvatel. Těm cestovní ruch zcela zničil sny o vlastním bydlení.
Krátkodobé pronájmy přebily všechny další formy bydlení a pro sociálně slabší se bydlení stalo zcela nedostupnou komoditou. Španělský architekt Carles Oliver společně se svým týmem na objednávku místní radnice připravili nový domov pro potřebné.
Projekt, ve kterém autoři pokračují i na dalším baleárském ostrově Formentera, má pomoci chudším obyvatelům ke kvalitnímu bydlení, využívat stávající prostředí a zároveň zanechávat minimální ekologickou stopu.
Z dlouhodobě neobývané a rozpadající se barabizny se v přepočtu za čtyři sta padesát tisíc korun stal velmi originální byt. Tři sta tisíc korun bylo nutné investovat do stavebních úprav: izolace střechy a nových kamen na biomasu, které zajistí ekonomičtější provoz domácnosti.
Zbývající třetina padla na úpravu interiéru. Ten budí silné kontroverze. Získal si část skalních fanoušků, kteří kladně hodnotí oproštění se od zbytečných kudrlinek, na jaké jsme si zvykli, a vyzdvihují, že díky úsporné rekonstrukci zůstal zachován historický ráz objektu. Na druhé straně má realizace množství radikálních kritiků, kteří autorům vyčítají, že pobyt v takovém bytě může být jen depresivní a nepohodlný, co se denních starostí a úklidu týká.
Architekti tvrdí, že se nenechali strhnout stesky o chybějících financích a šli na dřeň bydlení: namísto naleštěných futer ponechali vybourané díry, nedostatky proměnili v přednost a připravili další prostor pro trvale udržitelné bydlení. Minimum úprav a ponechání ve zdánlivě rozpracovaném stavu nazval Carles Oliver jako styl „domácí archeologie“ - zásahy odhalily, jak se stará stavba v centru Palmy časem vyvíjela.
Vtipné detaily a hravé maličkosti interiér vylepšily, bez ohledu na výši rozpočtu. Oliver použil nejobyčejnější a nejlevnější bílé obklady, ty ale zdobí bordura s tradičními ostrovními motivy. Dokonce ani podlahy nemají sjednocené povrchy, dlažby se střídají podle toho, co bylo zrovna v nabídce či jaká byla původní dispozice bytu.
Minimální náklady se odrážejí i v podobě vybavení: barový pultík ve vybouraném otvoru mezi obývacím prostorem a kuchyní je obyčejná deska potažená tapetou, jednoduché police ze starých prken a vybouraných cihel v obývacím pokoji suplují knihovnu, úklidové dřevěné regály, které slouží k ukládání věcí ve všech místnostech, stály pár stovek a kuchyni tvoří jen vyzdívka s dřezem a spotřebiči, kde jsou všechny technické cesty a detaily přiznané. Židle a sedací nábytek pocházejí z bazarů a výprodejů. Skromný interiér je připravený tak, aby nic nenutilo nájemníky měnit, ani dokupovat.