Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Světová premiéra: Češi použili pro křišťálové lustry tištěné spoje

  1:00aktualizováno  1:00
Lustry už žárovky nepotřebují. Alespoň ne ty, které ve světové premiéře předvedla česká Preciosa na veletrhu Euroluce v Miláně. Vsadila na moderní technologie a design stejně jako další česká firma Lasvit.

Sklo nařezané vodním paprskem, tištěné spoje pro rozvod napětí, speciální LED zdroje - to je novinka od Preciosy, poprvé představená na veletrhu Euroluce. | foto: Preciosa - Lustry

Milovníci nových technologií si na stánku české Preciosy přijdou opravdu na své. Výrobci využívají LED zdroje už běžně, čeští designéři však pokročili dál. Na veletrhu Euroluce, který skončí 14. dubna, předvedli hned několik novinek. 

"Chtěli jsme vytvořit celoskleněné svítidlo s minimem kovu. Tak vznikl například Element, kde pro rozvod napětí využíváme tištěné spoje. Jednotlivá skleněná 'ramena' tohoto lustru  vznikla vyřezáním z jediného kusu skla vodním paprskem. Jejich následným ohnutím jsme vytvořili požadovaný tvar lustru, a dosáhli tak velmi vysoké pevnosti svítidla," popisuje novinku Jaroslav Bejvl ml., šéfdesigner společnosti Preciosa.

Svítidlo Glory - zde byly použity tištěné spoje a křišťál broušený počítačem

Svítidlo Glory - zde byly použity tištěné spoje a křišťál broušený počítačem řízeným strojem. Design Jaroslav Bejvl, Jaroslav Bejvl ml., Jan Šípek

Nové lustry mají nízkovoltové napájení. Soubor použitých technologií předvedla Preciosa v Miláně jako první na světě. Nové postupy vymýšlejí její designéři i kvůli architektům.

"Ti s moderními technologiemi pracují velmi důsledně, i proto dávají přednost výrobkům, které používají poslední novinky z osvětlovacích technologií," vysvětluje Jaroslav Bejvl ml.. Ne náhodou se tak s lustry z Preciosy lze potkat v nejmodernějších budovách postavených v poslední době v Asii či na Středním východě i jinde.

K unikátním technologiím lze přiřadit i používání speciálních nanolaků na skleněné lustry, kterými dosahuje hned několika efektů: odpuzují prach, jež by se mohl na svítidlech usazovat, ale také zvyšují odolnost skla. "Je v tomto ohledu téměř srovnatelné s kaleným sklem," tvrdí Jaroslav Bejvl ml.

Expozice firmy Lasvit - v popředí září svítidla od Arika Lévyho.

Expozice firmy Lasvit - v popředí září svítidla od Arika Lévyho.

Jména a nápady prodávají

Česká společnost Lasvit, která se prosadila zejména svými realizacemi v Asii, vsadila už před několika roky také na designéry. Lustry a světelné objekty s její značkou dnes potkáte po celém světě. 

Na Euroluce zazářila na jejím stánku novinka navržená světově proslulým designérem Arikem Lévym (mimochodem právě u něj v pařížském ateliéru pracovala talentovaná Lucie Koldová, Grand designér roku 2012).

Fotogalerie

Jeho svítidlo Jar RGB, které vypadá jako visící barevné sklenice, využívá technologii foukání skla a míchání barev RGB (červené, zelené a modré). Jedna ze sklenic je bílá, právě v ní je velká žárovka, která generuje světlo pro celé svítidlo. Z každé strany tak působí lustr jiným barevným dojmem.

Další vychytávky však nabízejí i ostatní svítidla Lasvitu, ať je pod nimi podepsaný japonský designér  Nendo, Rony Plesl, Jan Plecháč a Henri Wielgus, Jiří Pelcl, Jitka Kamencová Skuhravá, Maurizio Gavande nebo René Roubíček.

Tento nestor českého skla (ročník narození 1922) připravil lustr And Why Not! (A proč ne!). Jeho sochařské pojetí dovoluje světlu klouzat po leštěném povrchu a evokovat v divákovi podobu blesku.

René Roubíček při navrhování svítidla And Why Not! pro Lasvit

René Roubíček při navrhování svítidla And Why Not! pro Lasvit

René Roubíček a jeho "blesk" - lustr And Why Not! pro Lasvit

René Roubíček a jeho "blesk" - lustr And Why Not! pro Lasvit

Doma jako v La Scale

Jan Plecháč & Henri Wielgus se zase ve své kolekci Neverending Glory pro Lasvit nechali inspirovat pěti ověskovými lustry ze slavných divadelních a operních sálů (La Scala v Miláně, Palais Garnier v Paříži, Metropolitní opera v New Yorku, Bolšoj těatr v Moskvě, ale i české Stavovské divadlo v Praze, kde ve světové premiéře zazněl Don Giovanni pod taktovkou samotného Wolfganga Amadea Mozarta).

Z těchto slavných lustrů vytvořili i díky šikovným českým sklářům, kteří klasickým postupem vyfoukli sklo do dubových forem, jejich zjednodušený tvar. "Chtěli jsme se na klasické lustry podívat z jiné perspektivy a zachovat efekt jejich vznešenosti. Velkých emocí jsme se snažili dosáhnout prostřednictvím minimální formy," vysvětluje Jan Plecháč.

Série The Neverending Glory představuje ikonické lustry z pěti významných

Série The Neverending Glory představuje ikonické lustry z pěti významných koncertních a divadelních sálů - takto vypadá svítidlo inspirované lustrem z La Scaly. Jan Plecháč & Henry Wielgus pro Lasvit.

Nové tvary českého křišťálu v kombinaci s moderními technologiemi předvedla i Preciosa. Třeba u lustru Glory, kde křišťálové "kalichy" byly vybroušeny pomocí počítačově řízených strojů od dalšího českého výrobce, Bohemia Machine.

Pro verzi stojacích lampiček z této řady s LED zdroji si může majitel dokonce nastavit barvu světla, zda chce modrou či teplou bílou, aby se třeba večer nepřipravil o kvalitní spánek (více k problematice LED osvětlení zde). Tuto možnost nastavení umí jen málo výrobců svítidel na světě, například proslulé Artemide či italský Luceplan.

Novinky v expozici Preciosy budily zaslouženou pozornost.

Novinky v expozici Preciosy budily zaslouženou pozornost.





Nejčtenější

Rekonstrukce bytu v panelovém domě láká k mnoha změnám, vždy je však nutné...
Chtějí vybourat všechny příčky v bytě. Záleží však na statikovi

Mladý pár si koupil byt 3+1 v panelovém domě a chtěl by jej radikálně změnit, protože počítá s dětmi a současný stav nepovažuje za vhodný. Manželé jsou ochotni...  celý článek

Dalším výrazným prvkem interiéru jsou světla z hrnků, vytvořená na zakázku...
Dřív potraviny, dnes čokolatérie. Vokovický podnik má osvětlení z hrnků

Pražské Vokovice získaly novou čokolatérii. Proměny původních potravin na podnik s čokoládou se ujal architekt Jan Bek. Nejvýraznějším prvkem jsou dvě výlohy s...  celý článek

Ložnice babičky pořádně prokoukla, nechybí zde ani ušák na čtení.
Jak se staví sen: vnučka dostala konečně stůl, babička novou kuchyň

Dvanáctiletá Aneta nemá život jednoduchý. Matka ji opustila ve dvou letech a odjela do ciziny, po narození se u děvčátka objevila sepse a postihla klouby....  celý článek

Zahradní výzdoba nemusí vždy znamenat tradiční květiny nebo keře...
Neobvyklá zahrada je plná robotů, mimozemšťanů i nahých figurín

Tak jako Karlův most patří k Praze, podobně neoddělitelnou součástí rodinných domů v Kalifornii jsou zelené plochy před budovami i za nimi. Nepodobají se sice...  celý článek

Pohled na částečně rozebraný dům. Postup odstraňování konstrukcí je náročný...
Bourat, nebo rekonstruovat. Co dělat, když si koupím starý rodinný dům

Všechny příběhy majitelů starých nemovitostí mají stejný začátek. Při nákupu rodinného domu se museli rozhodnout rychle. A to bez ohledu na to, zda jej budou...  celý článek

Další z rubriky

Nejznámější zakázku získal Pei v letech 1983 - 1989, rozšíření a modernizaci...
Geniální architekt Pei. Autor pařížské pyramidy slaví 100. narozeniny

Americký architekt čínského původu Ieoh Ming Pei oslavil 26. dubna 100. narozeniny. Pei patří mezi přední osobnosti svého oboru. V roce 1983 dostal Pritzkerovu...  celý článek

Bílá výmalba stěn i stropu prostor opticky zvětšuje a odlehčuje.
Půdní byt má nádech retra a zajímavé detaily, třeba stůl na lankách

Půdy v činžovních domech patří k nejžádanějším variantám bydlení, zejména v atraktivních lokalitách. K těm rozhodně patří i pražské Dejvice. Do rekonstrukce...  celý článek

Nádvoří je zastřešené, díky prosklení zde mohou růst stromy.
Palác dostal s novou podobou stromy pod střechou a v přízemí Fach

Historické budovy lákají pro další využití, ale co je lákavé, bývá i problematické. Památkáři pečlivě dohlížejí na to, aby cenné stavební prvky zůstaly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.