Zvýší se ceny bytů po vstupu do EU?

  • 56
Očekávaný vstup do Evropské unie s sebou přináší řadu otázek z oblasti bydlení. Jedna z nejčastějších zní zvednou se tržní ceny bytů, domů a pozemků? Mnozí lidé si s obavami odpovídají sami - stoprocentně. A ne o málo! Avšak odborníci nejsou tak skeptičtí.

Realitní makléři, ale i zástupci státní správy mluví shodně: není reálný důvod, aby se ceny bezprostředně po vstupu do Evropské unie výrazně zvyšovaly. Nemají proč, poptávka se totiž pravděpodobně nijak výrazně nezvýší. Ale občané jako by neslyšeli. Ti mohovití rok před vstupem do EU nakupují domy, byty nebo pozemky. Jiní, kteří nemají konto v bance, si berou úvěry z hypoték a stavebního spoření, aby také ještě rychle stihli něco koupit za "výhodnou cenu".

"O koupi bytu v osobním vlastnictví uvažuji již dlouho. Bydlím v nájemním bytě a vím, že po deregulaci nájemného bych měl velké problémy," říká Petr Jílek, který bydlí v obecním bytě na Jižním Městě v Praze. "Očekávaný vstup do EU však mé rozhodnutí urychlil. Bojím se, že se ceny zvednou tak, že na to pak nebudu mít. Tak to chci ještě stihnout před vstupem." A není sám. Takto uvažuje mnoho lidí.

Cena bytů se stále zvedá
Je pravda, že se ceny bytů v atraktivních lokalitách stále mírně zvedají. A zvedat se budou. Avšak nikoli pouze kvůli Evropské unii, ale hlavně kvůli zvyšující se poptávce. "Hlavním důvodem je právě očekávání lidí, že ceny nemovitostí po vstupu do unie porostou.

Poptávka v tomto období výrazně roste, avšak nemá to žádný reálný ekonomický základ," vysvětluje Ivo Gavlas, předseda dozorčí rady Asociace realitních kanceláří České republiky a majitel realitní agentury GAVLAS. "Tvorba cen se však mnohdy racionální ekonomickou úvahou neřídí. Určují ji pocity lidí, jejich očekávání, ale ty se mnohdy od reality liší," doplňuje.

Více lidí chce koupit než prodat
Současná situace na trhu s nemovitostmi tedy vypadá asi takto: mnozí lidé, kteří uvažují o tom, že si v budoucnu pořídí byt, dům nebo pozemek, se rozhodli, že tak učiní hned. Poptávka tedy začíná stoupat. Naopak ti, kteří chtějí nemovitost prodat, avšak nemusí to udělat hned, se rozhodli, že počkají právě až na vstup do unie. Myslí si totiž, že potom prodají podstatně lépe. A pomyslné nůžky mezi nabídkou a poptávkou se rozevírají.

A co to znamená v praxi?Zvýšení cen. Daniela Grabmüllerová, ředitelka odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj, k tomu sděluje, že realitní kanceláře této situaci důkladně napomáhají. "Nabádají veřejnost - kupte hned, za rok to bude mnohem dražší. Je to jejich obchodní politika. A lidé poslouchají," říká ředitelka Grabmüllerová. Avšak faktem je, že ceny se neodvíjejí pouze od očekávání lidí. "Působí na ně řada jiných faktorů, jako je větší dostupnost úvěrů a hypoték, lepší hospodaření státu. To jsou však ty reálné ekonomické základy, které by ovlivnily trh s nemovitostmi, ať bychom vstupovali do unie či nikoli," tvrdí Ivo Gavlas.

Po vstupu se karambol nepředpokládá
Mnozí odborníci se shodují, že se po vstupu do EU nic podstatného nestane. Ceny zůstanou stejné nebo se zvýší jen nepatrně. Avšak objevil se i názor, že dokonce poklesnou. Může se totiž stát, že do Česka žádní významní investoři, kteří by zvýšili poptávku, nepřijdou. Pokud ano, pak pouze do atraktivních lokalit, ale těžko na sídliště s panelovými domy.

"Ti, co zadržovali nabídku za vidinou vyšších zisků, zjistí, že stejně víc nevydělají, a proto své domy nebo byty nabídnou k prodeji. Avšak ti, kdo chtěli koupit, tak již učinili a situace se může zcela obrátit: nabídka bude vyšší než poptávka a ceny zareagují poklesem," domnívá se Ivo Gavlas.

Podle ředitelky Daniely Grabmüllerové však ani tento pokles nebude nijak dramatický. "Trh je poměrně stabilní. Pokud se ceny pohnou, nebude to nijak výrazně. Ale že by došlo k dramatickému poklesu cen v Praze, to asi ne. Zde se prodá vše," tvrdí.

Oproti zahraničí je tady velmi levně
Přestože se lidem zdá, že v atraktivních lokalitách stojí nemovitosti nehorázné peníze, ve srovnání se zahraničím to ještě není tak moc. Z velké části to souvisí se stavem ekonomiky - čím víc stát prosperuje a lidé mají víc peněz, tím roste poptávka po bydlení, a tudíž i ceny nemovitostí. Rozdíly jsou skutečně propastné. Ceny ve velkých městech například v Německu, Francii nebo Rakousku, ale dokonce i v Polsku jsou mnohonásobně vyšší než v tuzemsku.

Hrozí proto, že se do České republiky po vstupu do EU nahrnou statisíce cizinců za vidinou levného bydlení? "To je velmi nereálné. Proč by to dělali?" ptá se Daniela Grabmüllerová. "Maximálně můžeme čekat příliv Slováků, kteří mají ve své zemi nižší životní úroveň. Ale Němci nebo Rakušané? Naopak, půjde to opačným směrem, naši lidé půjdou za vidinou vyšších výdělků do zahraničí."

Avšak jedna výjimka je podle ní možná. Rozdíly mezi koupěschopnou poptávkou a cenami nemovitostí v Polsku a na severní Moravě jsou tak patrné, že se dá po otevření hranic očekávat zvýšený nákup nemovitostí v pohraničí Poláky. "Ceny v Polsku jsou podstatně vyšší než u nás. Mají tam také větší nezaměstnanost. Proto je možné, že se postěhují za prací i za bydlením k nám," vysvětluje.

Cizinci musí počítat s omezením
Cizinci to však v ČR nebudou mít, alespoň co se týče nakupování nemovitostí, po dobu několika let lehké. Existuje zde totiž přechodné období pěti let po vstupu do EU, které omezí nabytí druhého bydlení těm cizincům, kteří zde nemají dlouhodobý či trvalý pobyt nebo nemají status migrujícího pracovníka.

Avšak Daniela Grabmüllerová připouští, že faktický význam tohoto opatření není takový, jak by se zdálo. "Pokud si zde přece jen chce někdo něco koupit, ale nesplňuje dané podmínky, učiní tak přes firmu. Děje se to dnes, bude se to dít i nadále," domnívá se.

DPH bude stoupat
Jedním z významných faktorů ovlivňujících ceny nemovitosti je také DPH. V současné době se pro služby, tedy i pro stavební práce, pohybuje ve výši pěti procent, zatímco pro materiál a ostatní zboží 22 procent. Uvažuje se však o vyrovnání směrem nahoru, jak je to obvyklé v ostatních zemích unie. To by znamenalo zvýšení cen nejen nových bytů, ale i veškerých oprav a rekonstrukcí. Avšak v přechodném období, které by mělo trvat do roku 2007, by se s DPH pro stavby určené k bydlení nijak výrazně hýbat nemělo.

"Některé členské státy mají DPH pro tzv. sociální bydlení výrazně snížené. To se samozřejmě budeme snažit prosadit i u nás, avšak máme potíže s vymezením tohoto pojmu. Co je to sociální bydlení? Jak ho označit a vyčlenit?" ptá se Grabmüllerová. Přechodné období tedy bude sloužit právě k vymezení segmentu sociálního bydlení, k odstranění deformací na českém trhu, jako je deregulace nájemného, a vymezení jasné struktury bydlení tak, aby pro některé mohla zůstat současná výše DPH zachována.

Co se dá očekávat za pár let?

Jak se trh s nemovitostmi v České republice nadále vyvine, to je zatím ve hvězdách. Bude záležet na mnohých okolnostech. Ceny nemovitostí samozřejmě ovlivní výše popsané připravované změny, jako je zvýšení DPH. Avšak také koupěschopnost obyvatel, která úzce souvisí s růstem ekonomiky země, či směnný kurz vůči euru. Podstatný dopad na tvorbu cen bude mít i výše nezaměstnanosti v daném regionu a daň z nemovitosti. Zcela určitě ovlivní ceny deregulace nájemného.

10 nejčastějších otázek o Evropské unii a nemovitostech

1. Zvýší se ceny nemovitostí pro bydlení?
Odborníci žádné zásadní zdražení neočekávají. Ceny jsou v atraktivních lokalitách již dnes poměrně vysoké, a pokud po vstupu do EU vzrostou, pak pouze mírně. Avšak jisté zdražení převážně nových bytů může přijít v průběhu dalších let, kdy se počítá s vyrovnáním daní s EU (DPH).

2. O kolik se dá očekávat nárůst cen bezprostředně po vstupu do EU?

Ceny bytů v Praze rostou o 10 až 15 procent lineárně v průběhu posledních pěti let. A dá se očekávat, že se budou vyvíjet dál ve stejném poměru nebo se lehce zvýší. Nejvíce se to dotýká exkluzivních nemovitostí v zajímavých částech města - v centru, Praze 5 a 6.

3. Jaké lokality jsou vČechách nejatraktivnější?

V každém případě hlavní město - především jeho centrum, ale i okolí směrem na jihozápad a jih. Dále Liberecko, Brno a okolí, Zlín, Plzeňsko, Strakonicko, Hradecko a okolí Českých Budějovic.

4. Jak je to s DPH pro stavební práce?
V přechodné době, která by měla trvat do roku 2007, se s jeho zvýšením nepočítá (nyní 5 %). Avšak po skončení této lhůty by se DPH mělo zvednout na 22 %. To ceny nemovitostí samozřejmě dále ovlivní.

5. Bude DPH stejné pro všechny druhy bydlení?
V některých státech EU je sazba DPH snížena pro tzv. sociální bydlení dokonce až na nulu. Totéž se pravděpodobně dá očekávat i u nás. Avšak problémem v České republice je vymezit segment sociálního bydlení (regulace nájemného).

6. Jak to bude s daní z nemovitostí?
Daň z nemovitosti je v současné době velmi nízká ve srovnání se zeměmi s tržní ekonomikou až desetkrát menší. Její zvýšení se dá rozhodně očekávat.

7. Můžeme čekat příval cizinců za prací, a tedy i za bydlením?

Tok za prací půjde spíše obráceným směrem - Češi se vydají za lepším výdělkem dále na západ. Nehledě na to, že po dobu pěti let po vstupu do EU mají cizinci bez trvalého nebo dlouhodobého pobytu omezenou možnost nabytí druhého bydlení.

8. Bude se stavět více nových bytů?
Nové byty se pravděpodobně budou stavět více než doposud. Přijde sem více investorů, avšak budou je zajímat především atraktivní lokality. Nebo místa, kde o koupi nových bytů bude zájem. Nikdo neinvestuje do nových staveb, které pak neprodá.

9. Lze očekávat masivní skupování nemovitostí zahraničními společnostmi?
Mnoho zajímavých komerčních nemovitostí, ale i domů v atraktivních lokalitách již v majetku těchto společností je. Proto jejich masivní skupování není po vstupu do EU pravděpodobné.

10. Je výhodnější zůstat v nájemním bytě, nebo se poohlédnout po vlastním?
Vzhledem k blížící se deregulaci nájemného, která bude po vstupu do EU jedním z nejžhavějších problémů, je jistě vhodné doporučit obyvatelům především velkých měst, která deregulace zasáhne nejvíce, koupi vlastní nemovitosti. Měsíční nájem totiž může narůst do výše hypoteční splátky - a budete ve svém.

Srovnání cen standardních bytů v českých městech a v zahraničí v roce 2002

Hlavní města
Praha
1 437 000
Varšava 2 318 800*
Berlín 3 889 600*
Vídeň 4 862 000*
Bratislava 1 271 600*

Některá větší města
Brno
932 000
Hradec Králové 938 000
Olomouc 685 000
Plzeň 733 000
Ústí nad Labem 257 000
Karlovy Vary 855 000
Krakow (POL) 1 944 800*
Drážďany (SRN) 3 740 000*
Mistelbach (RAK) 1 645 600*
Trenčín (SLO) 822 800*

Poznámka: definice standardního bytu - osobní či družstevní, I. kategorie, plocha 68 m2, opotřebení 40 % * údaje takto označené jsou pouze informativní. Za rok 2002 nejsou oficiální čísla k dispozici

Zdroj: KISEB, Institut regionálních informací

Hala posazená uprostřed dispozice bytu je prosvětlena posuvnými skleněnými dveřmi