I když má naše terasa již odslouženo deset let, stále si dopřává nějaká vylepšení. To ale musím vyskočit z lehátka, dopít inspirativní číšku vína a pustit se do realizace čerstvého nápadu.
Jsem sice povoláním řemeslník, ale hrdě se hlásím i ke kutilům, kteří v internetových diskuzích bývají často pejorativně "chváleni". Je to prostě v nás, ten pozůstatek totalitního uniformování a nedostatku snad všeho.
Terasu u rodinného domku v Praze využívá rodina již desátý rok
Kdo chtěl něco zvláštního, musel si to zákonitě vyrobit úplně z něčeho jiného, což někdy působí opravdu tragicky. Nedávno jsem viděl u rodinného domku vchodové dveře z místní zrušené samoobsluhy. Byly kovové, světle modré se skleněnou výplní, ve které byla drátková výztuž.
Já jsem například na terase zajímavě využil starou satelitní parabolu. Ano, je to ten zvláštní klobouk zahradního krbu. Původně jsem vybudoval jen ohniště, ale poletující jiskry nedělaly dobře zavěšeným bambusovým rohožím a plastovému zastřešení.
Krb zdobí keramická mozaika s podobou kocoura Piškota
Sýkorkám v budce nad plameny to sice zřejmě nevadilo, ale až zmiňovaná parabolická anténa splnila dokonale a esteticky můj záměr. Rozřezal jsem ji jako dort, každý díl vhodně vyklepal a doplnil několika kousky plechu. Vše jsem zpevnil flexi lepidlem s rabickou (tvarovatelné drátěné pletivo) a ozdobil keramickou mozaikou.
Krb se stal posvátným oltářem, ve kterém vznikají božské dobrůtky pro nás i návštěvy. Na správně propečené masíčko dohlíží podobizna našeho kocourka Piškota z keramické mozaiky nad krbem. Tímto je terasa oficiálně zasvěcena našemu domácímu mazlíčkovi.
Dřevěná lavice je autorským dílem majitele
Terasu jsem navrhl a postavil s pomocí kamaráda tak, aby byla v co největším kontaktu s přírodou a aby ladila k rekonstruované budově. Také měla být pokud možno originální, aby nám jen tak nezevšedněla.
Kdo se vyzná, pozná, že mám rád jednoho avantgardního umělce, architekta a dobrodruha, nějakého pana Stovodu, původem z Rakouska. Jistě mi vede z nebes ruku při mých pokusech o umění.
Ta lavice je také moje dílko. A manželka s dcerou jsou zase šikovné keramičky, jejich věcičky zdobí nejen terásku, ale celý baráček. To je asi všechno. A nezapomeňte: nebojte se kutit, je to určitě dobrá česká vlastnost.
Terasa je navržená tak, aby byla v co největším kontaktu s přírodou
