Zuzana stále pendluje mezi Londýnem a Prahou. V Anglii vystudovala, provdala se, porodila dceru, založila firmu a dodnes tam tráví většinu svého času. Před pěti lety se však rozhodla změnit svůj života a trávit víc času v Praze. Tady bydlí její rodiče, v Londýně však studuje a žije její dcera.
Proto hledala prostorný byt v centru ve staré zástavbě. Viděla jich hodně, ale jen jeden ji opravdu zaujal mimořádně velkým obývacím pokojem.
"Potřebovala jsem velké prostory, v nichž bych mohla mít aspoň některé své obrazy. Byl v žalostném stavu, ale vnímala jsem jeho obrovský potenciál. Hodně se mi také líbily arkýře, zajímavé zárubně i staré parkety," vysvětluje Zuzana.
Obývací pokoj harmonicky spojuje předměty z různých období. Svěžímu konceptu sluší i perské koberce a starožitný nábytek. Dominantu pokoje tvoří lustr Pirce Suspension Light od značky Artemide.
Zárubně nejsou původní, pocházejí pravděpodobně z třicátých až čtyřicátých let. S náročnými renovacemi a restaurátorskými úpravami však majitelka počítala. Dnešní okna jsou věrné repliky originálů, ale kování je zachované původní, stejně jako některé kliky. Ostatní vznikly ve slévárně podle originálů.
"Zárubně s dřevořezbami a dveře byly hodně poškozené, ale podařilo se je zachránit. Jen skleněná výplň dveří do kuchyně je replika, kterou bylo možné vyrobit, protože se zachovaly skleněné výplně dveří do chodby. Kromě obývacího pokoje jsem na stropě nechala zrestaurovat původní rozety, které se dochovaly jen zčásti díky tomu, že byly překryté plastovými náhražkami," popisuje majitelka.
Když se mění dispozice
Byt se musel upravit i dispozičně, i když ne příliš, bylo však potřeba vybudovat ještě jednu koupelnu.
"Hlavní obytný prostor zcela splňoval moje představy, také ložnice byla vyhovující a měla svoji koupelnu. Tak bylo možné vytvořit zcela intimní zónu na opačném konci bytu, než je pokoj dcery," vysvětluje důvody Zuzana.
Na úpravách spolupracovala majitelka s architektkou Simonou Černou ze studia Alia Interiors v Praze. "Měla jsem celkovou ideu, ale ona zpracovala detailní návrhy. Bylo ještě třeba předělat předsíň, kde vznikla druhá koupelna a také šatna s technickou místností. Architektka přišla se skvělým nápadem. Věděla, že zde po rekonstrukci domu zůstalo původní secesní okno, které chtěla využít v mém bytě," říká majitelka.
Koupelně majitelky dominuje restaurované secesní okno. Velkoformátová dlažba a sanitární keramika je značky Villeroy & Boch, baterie Hansgrohe.
V koupelně Zuzany tak secesní okno nahradilo původní malé okénko do světlíku, ozvláštnila se jedna stěna koupelny. Majitelka však stále ještě zvažuje změnu jeho barvy. Uvažuje, že by je nechala natřít bílou nebo šedivou barvou, aby s vybavením koupelny lépe ladilo.
Vana je v majitelčině koupelně nezvykle zasunutá do výklenku. Jinak to nešlo, Zuzana si ale bez vany neumí koupelnu představit. Trvala na ní, ráda v ní relaxuje. Prostorný sprchový kout je v druhé koupelně.
Nábytek do interiéru
Většinu vybavení má majitelka už hodně dlouho. Některé věci si přivezla z domu v Anglii, něco má od rodičů, některé předměty koupila nové. Například jídelní stůl a židle od Eera Saarinena koupila už v roce 1985 stejně jako křesla a židle Bertoia.
"Dokupovala jsem ale nábytkové skříňky, krásný psací stůl a poličku od Ligne Roset, kam jsem potřebovala umístit své oblíbené sběratelské kousky skla. Miluji je a obklopuji se jimi stejně jako obrazy, které mě doprovázejí mým životem už po léta," vysvětluje Zuzana.
V jídelně kraluje mramorový jídelní stůl s židlemi Tulip od designéra Eera Saarinena zakoupený už v 80. letech minulého století.
Chtěla něco hodně moderního a jednoduchého, co by šlo dobře zkombinovat se starožitnými kousky, empírovým stolkem a starou anglickou truhlou z 18. století, které zdědila.
"Modrou pohovku jsem dostala od rodičů. Přestože vypadá zcela moderně a je velmi zachovalá, je z šedesátých let. Nový, ale originální potah má jen křeslo Bertoia Bird. Vše ostatní je původní," doplňuje majitelka.
Rodiče Zuzany nejsou umělci, v rodině jsou zastoupeni lékaři a advokáti, ale o umění se vždy živě zajímali, a také se jím obklopovali.
"S většinou autorů mých obrazů je spojen nějaký příběh ze života naší rodiny. Například od dětství mě provází přátelství a obrazy Tomáše Rajlicha, které otec začal od jeho raného období sbírat. Jeho tvorbu obdivoval i podporoval. Díky mým rodičům jsem i v temném období naší historie už od malinka vyrůstala v krásných interiérech zcela se odlišujících od jiných," vysvětluje.
Kuchyň (Schüller) je zhotovená na míru. Skříňky jsou lakované do vysokého lesku, pracovní deska je z přírodního kamene a všechny spotřebiče nesou značku Miele. Stropní svítidlo Deifobo je od Artemide. Ani v kuchyni nechybí umění - oblíbené sklo je vystaveno v nice, kterou navrhla architektka Simona Černá.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt č. 1/2013.
