Byly i pozitivní změny. Konečně se začali více prosazovat čeští designéři (snad i proto, že boom kancelářského nábytku skončil), mnohem častěji bylo vidět světlé dřevo a veselé barvy a nechyběly ani dobré nápady. Jeden za všechny - firma Jesan z Jeseníku, o nichž většina zákazníků nemá asi ani potuchy, předvedla Pódium, sestavu za 33 300 korun umožňující umístit do dětského či jakéhokoliv jiného pokoje o rozměrech kolem deseti metrů čtverečních dvě lůžka, dva pracovní stoly a další nábytek. A to bez toho, že by z pokoje vzniklo skladiště - výsuvná lůžka jsou totiž umístěna pod pódiem.
Kuchyně vzbuzovaly zájem i kritiku
Cenu za nejlepší expozici na veletrhu získala Koryna Koryčany, která poprvé v historii veletrhů opustila „naučné pojetí výstavních kó-jí, jež dokonale imitují kuchyně tuzemských bytů,
a „dovolila si nabídnout takzvané otevřené pojetí. Jednotlivé sestavy tak pouze naznačovaly, co všechno lze díky novým kolekcím předních ploch, korpusů i spotřebičů vytvořit. Přesto ceny Koryny, jež se specializuje na levnější a střední kategorii zboží, zůstaly v posledním roce na stejné úrovni.
Cenově náročnější bude nová kuchyně „pro 21. století , která by měla přijít do výroby kolem roku 2000 a jež už zde byla prezentována. Svým způsobem se velmi přiblížila typu špičkové kuchyně, jejž představila firma SIRIUS v anketě Best of ‘99 o exponát s nejlepším designem. Tuto anketu zaštítilo Design centrum České republiky. A jak by tedy měla vypadat kuchyně budoucího století? Maximální jednoduchost, sklo, kov i jednoduché linky vytvářející silný estetický účinek, který možná
tak trochu připomene slavnou éru funkcionalismu v české architektuře, veliký důraz se klade na odolné materiály, jež se snadno udržují a lze je tvarovat podle libosti - to se týká zejména pracovních desek z Corianu. Objevují se i nové výšky s šířky skřínek. Obdobnou cestou šla i firma Donlič Interier z Opavy.
Celkově však kuchyně každého nepřesvědčily. „Většina firem se tváří, že existuje jen bohatý zákazník, který může za kuchyň zaplatit několik set tisíc, tvrdila architektka Slavomíra Cahlová z luhačovické firmy AAC, „je to přezdobené a předražené!
Budoucnost patří solitérům
Pokud bylo něco na veletrhu MOBIS jednoznačné, pak to, že většina těch, kteří se „odvážili do Brna přijet, nabízela jednotlivé kusy neboli solitéry. „Jde to pomalu, než si náš zákazník zvykne, že se místo sedací soupravy kupují například dvě pohovky a k nim zcela samostatné křeslo, říká Eva Kmoníčková z firmy Multitradex z Lomnice, která zastupuje Isku Oy, jednu z největších skandinávských výrobních i nábytkářských firem, „mnozí zákazníci jsou překvapení, jak tato kombinace dobře a ‘zabydleně’ vypadá.
To, co je samozřejmostí pro zahraniční výrobce, si však domácí výrobci musí teprve tvrdě obhájit. „První dny byli zákazníci nedůvěřiví, ale postupně přišli naší kolekci na chuť, tvrdí Pavel Řehoř z firmy CTT Lysice, „pochopili, že ačkoliv jde o jednotlivé kusy, je modulový systém navržený tak, aby jej bylo možné neomezeně kombinovat. Nábytek tak lze nakupovat postupně. Cena komod, stolků či vitrin od architekta Otmara Daňka se totiž pohybuje asi od 3500 korun do 45 000 korun.
Další tuzemská firma, Cotto, jež spolupracuje s našimi předními designéry, vsadilo letos na ještě vyšší kartu. Rozhodla se pro výstavu nábytku navrženého Jiřím Pelclem, jedním z našich nejlepších designérů a vedoucím ateliéru Architektura - design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Místo výstaviště byla však jako místo konání zvolena Moravská galérie v Brně. Ceny jednotlivých solitérů, které se budou vyrábět na objednávku, se i zde pohybovaly kolem 4500 až 52 800 korun. Tuzemský zákazník si prostě bude muset zvyknout na to, že kvalitní nábytek levný není, že jen málokdo si může dovolit zařídit si celý byt a často i jeden pokoj najednou.
Staré chyby se opakují
I v expozicích na výstavišti byly k vidění zajímavé kusy, ale... Až příliš často se opakovaly informace typu: cenu ještě neznáme, snad budeme vyrábět, ne, k tomu prospekt s rozměry není. Jako by se psal roku 1980. Samozřejmě i zde byly výjimky. Novinka od firmy Gazel, postel Natali, byla v ceníku přesně i s rozměry, a to i přesto, že byla vyvzorována pouze dva týdny před zahájením veletrhu. Novinka budila velký zájem, protože výrobce využil maximálně prostor pod postelí, a to díky jednotlivým zásuvkovým modulům. Najde se zde proto i místo na lyže a další neskladné předměty. Pokud se takto poučí i ostatní vystavovatelé, nemusí se obávat.
Kuchyně vzbuzovaly zájem i kritiku
Cenu za nejlepší expozici na veletrhu získala Koryna Koryčany, která poprvé v historii veletrhů opustila „naučné pojetí výstavních kó-jí, jež dokonale imitují kuchyně tuzemských bytů,
a „dovolila si nabídnout takzvané otevřené pojetí. Jednotlivé sestavy tak pouze naznačovaly, co všechno lze díky novým kolekcím předních ploch, korpusů i spotřebičů vytvořit. Přesto ceny Koryny, jež se specializuje na levnější a střední kategorii zboží, zůstaly v posledním roce na stejné úrovni.
Cenově náročnější bude nová kuchyně „pro 21. století , která by měla přijít do výroby kolem roku 2000 a jež už zde byla prezentována. Svým způsobem se velmi přiblížila typu špičkové kuchyně, jejž představila firma SIRIUS v anketě Best of ‘99 o exponát s nejlepším designem. Tuto anketu zaštítilo Design centrum České republiky. A jak by tedy měla vypadat kuchyně budoucího století? Maximální jednoduchost, sklo, kov i jednoduché linky vytvářející silný estetický účinek, který možná
tak trochu připomene slavnou éru funkcionalismu v české architektuře, veliký důraz se klade na odolné materiály, jež se snadno udržují a lze je tvarovat podle libosti - to se týká zejména pracovních desek z Corianu. Objevují se i nové výšky s šířky skřínek. Obdobnou cestou šla i firma Donlič Interier z Opavy.
Celkově však kuchyně každého nepřesvědčily. „Většina firem se tváří, že existuje jen bohatý zákazník, který může za kuchyň zaplatit několik set tisíc, tvrdila architektka Slavomíra Cahlová z luhačovické firmy AAC, „je to přezdobené a předražené!
Budoucnost patří solitérům
Pokud bylo něco na veletrhu MOBIS jednoznačné, pak to, že většina těch, kteří se „odvážili do Brna přijet, nabízela jednotlivé kusy neboli solitéry. „Jde to pomalu, než si náš zákazník zvykne, že se místo sedací soupravy kupují například dvě pohovky a k nim zcela samostatné křeslo, říká Eva Kmoníčková z firmy Multitradex z Lomnice, která zastupuje Isku Oy, jednu z největších skandinávských výrobních i nábytkářských firem, „mnozí zákazníci jsou překvapení, jak tato kombinace dobře a ‘zabydleně’ vypadá.
To, co je samozřejmostí pro zahraniční výrobce, si však domácí výrobci musí teprve tvrdě obhájit. „První dny byli zákazníci nedůvěřiví, ale postupně přišli naší kolekci na chuť, tvrdí Pavel Řehoř z firmy CTT Lysice, „pochopili, že ačkoliv jde o jednotlivé kusy, je modulový systém navržený tak, aby jej bylo možné neomezeně kombinovat. Nábytek tak lze nakupovat postupně. Cena komod, stolků či vitrin od architekta Otmara Daňka se totiž pohybuje asi od 3500 korun do 45 000 korun.
Další tuzemská firma, Cotto, jež spolupracuje s našimi předními designéry, vsadilo letos na ještě vyšší kartu. Rozhodla se pro výstavu nábytku navrženého Jiřím Pelclem, jedním z našich nejlepších designérů a vedoucím ateliéru Architektura - design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Místo výstaviště byla však jako místo konání zvolena Moravská galérie v Brně. Ceny jednotlivých solitérů, které se budou vyrábět na objednávku, se i zde pohybovaly kolem 4500 až 52 800 korun. Tuzemský zákazník si prostě bude muset zvyknout na to, že kvalitní nábytek levný není, že jen málokdo si může dovolit zařídit si celý byt a často i jeden pokoj najednou.
Staré chyby se opakují
I v expozicích na výstavišti byly k vidění zajímavé kusy, ale... Až příliš často se opakovaly informace typu: cenu ještě neznáme, snad budeme vyrábět, ne, k tomu prospekt s rozměry není. Jako by se psal roku 1980. Samozřejmě i zde byly výjimky. Novinka od firmy Gazel, postel Natali, byla v ceníku přesně i s rozměry, a to i přesto, že byla vyvzorována pouze dva týdny před zahájením veletrhu. Novinka budila velký zájem, protože výrobce využil maximálně prostor pod postelí, a to díky jednotlivým zásuvkovým modulům. Najde se zde proto i místo na lyže a další neskladné předměty. Pokud se takto poučí i ostatní vystavovatelé, nemusí se obávat.
 Kuchyně pro 21. století se od současné liší šířkou i výškou jednotlivých modulů, ale zejména "naručením" celistvé linie uspořádání a celkovým zjednodušením. |
 Jednobarevné čalounění a oblé tvary jsou typické pro skandinávský nábytek. |
