Úsporný dům na okraji Brna

Úsporný dům na okraji Brna - BEZ PŘÍKRAS. Aby dům co nejméně ztrácel teplo, měl by mít jednoduchý tvar. Ohřát ho pomůže zimní zahrada otočená k jihu. | foto: Otto Ballon Mierny, MF DNES

Život ve „větrané termosce“ aneb bydlení v pasivním domě

  • 256
Základem takzvaného pasivního domu je důkladná vzduchotěsná izolace: dům využívá teplo produkované obyvateli i spotřebiči. Náklady na provoz jsou nižší, stavba je izolována od prachu, ale i hluku a je v ní stále čerstvý vzduch.

Když ke Zbořilovým v zimě přijeli hosté, paní domu raději hned vypnula topení. „Za chvíli by tu bylo už moc horko,“ vysvětluje Jana Zbořilová.

Neplánovali přitom divoký večírek. Pouze s manželem a třemi dětmi bydlí v jednom ze zástupců trendu ekologického i ekonomického bydlení, v takzvaném pasivním domě.

Ani jeden radiátor
Poté, co do útulného řadového domku v Židlochovicích vstoupíte, zarazí vás hned několik věcí. Například, že zde nejsou radiátory - ale zima tady není.

Dýcháte velmi svěží vzduch, jako byste byli v lese - ale okna jsou zavřená. Na stropě každé místnosti je několik průduchů. „A těmi se tu topí i větrá,“ ukazuje Jan Zbořil.

Na první pohled se pasivní domy od jiných novostaveb ničím neliší. „Rozdíl je v systému. Díky důsledné izolaci mají domy minimální tepelné ztráty, při srovnání s normálními novostavbami spotřebují na vytápění jen desetinu energie,“ popisuje princip pasivních domů architekt židlochovických „řadovek“ Petr Mareček. „Domy nedýchají. Teplo jak ze spotřebičů, tak i z lidí samotných zůstává uvnitř,“ dodává.

Pasivní dům vlastně připomíná termosku. „Ráno vstanete, uděláte si toast, a máte na celý den zatopeno,“ směje se Mareček v jen mírné nadsázce.

Vzduch vychází a odevzdává teplo
Průduchy na stropě či v podlaze zároveň neustále vyměňují vzduch v celém domě. „Jeho proudy se potkávají v jádru zařízení, rekuperátoru. A protože teplota odváděného vzduchu se přenese na ten přiváděný, nevznikají žádné tepelné ztráty,“ doplňuje Mareček s tím, že se však vzduch v zařízení nesmísí, a proto je vevnitř vždy čerstvý.

Zbořilovi se loni v říjnu nastěhovali do pasivního domu právě kvůli úspoře za energii. „Předtím jsme bydleli v domě, kde se topilo dřevem, cenu za energii jsem pocítil i vlastníma rukama,“ vybavuje si Zbořil.

Dnes jeho měsíční náklady nepřesáhnou jeden a půl tisíce korun za elektřinu. „Jiné zdroje už nevyužíváme. Navíc se neomezujeme na spotřebičích a zatím ohříváme elektrikou i vodu. Až zapojíme ještě tepelné čerpadlo, budou náklady mizivé,“ počítá Zbořil. Od března už navíc stačí zapnout ohřev vzduchu jen na hodinu po ránu.

Stavba není drahá
Ani při stavbě ovšem nemusí lidé, kteří se pro pasivní dům rozhodnou, sahat do kapsy hlouběji. „Pasivní dům by neměl cenu běžné stavby navýšit o více než deset procent,“ říká Jan Bárta z brněnského poradenského Centra pasivního domu.

To potvrzuje i další spokojený majitel pasivního domu z Brna-Kníniček. „Náklady na pasivní úpravu domu byly v podstatě minimální, jde jen o více izolace,“ říká otec čtyřčlenné rodiny, jejíž jméno si však nepřál zveřejnit.

V domě, kterému architekt Mojmír Hudec navrhl i zimní zahradu a solární panely na ohřev vody, bydlí téměř dva roky. A už by neměnil. „Komfort bydlení je neporovnatelný. Díky trvalému větrání neznáme přetopený vzduch, v zimě i v letním parnu je svěží,“ popisuje muž.

Do domu nepronikne ani zrnko prachu
Ani prach ze staveniště vedle se do domu skrz filtr nedostane. „A plísně tu nebudou nikdy,“ pochvaluje si majitel úsporného domu v Kníničkách. Také vlhkost vzduchu je v domě stále ideální. „A je pravda, že děti méně stonají,“ uvažuje.

I přes důmyslný ventilační systém má nyní otevřené okno. „Není to totiž zakázané a navíc je hezky, bydlíme u lesa, hezky sem voní,“ směje se.
Rozlehlému domu se šestimetrovými stropy kraluje krb. Topí v něm, když chtějí přivolat romantickou náladu.

„Anebo když v zimě mají děti promočené boty. Menší nevýhodou celého systému je totiž to, že je v celém domě stejná teplota a nikde není lokální zdroj tepla,“ vysvětluje majitel domu. Proto i v pasivních domech lze nalézt například vyhřívané sušiče na ručníky.

V domě panuje i klid. „Venku může v noci nastartovat traktor, ale mě nevzbudí,“ směje se Jan Zbořil. Nemá tvrdé spaní, upozorňuje na další výhodu domu - odhlučnění.

„Ale je pravda, že zvuk uvnitř domu se naopak nese více, sedím dole a slyším, co si děti štěbetají v patře,“ doplňuje majitel domu v Kníničkách. „Ale to je dáno otevřeností prostoru, díky níž vzduch optimálně proudí. Navíc jako rodina chceme být ve stálém kontaktu, ne se zavírat každý ve svém pokoji u televize,“ podotýká obyvatel brněnského pasivního domu, že stavba ho neomezuje.

Pasivní domy

Obyvatelé pasivních domů výrazně uspoří na nákladech a chválí i komfort bydlení.

Pasivní dům má spotřebu energie na vytápění nižší než 15 kWh/m2/rok.

Základem je důkladná vzduchotěsná izolace, dům využívá teplo produkované obyvateli i spotřebiči. Je orientován na jih, využívá se i tepla slunce. V českých podmínkách lze
uspořit asi 20 000 korun ročně (byt o 90 m2).

Stěny, podlahy i okna mají v pasivním domě teplotu jen o 0,5 - 1 stupně nižší než vnitřní vzduch.

Do domu je neustále přiváděn čerstvý vzduch. Není třeba otevírat okna, vzduch je zbaven prachu, alergenů a nečistot.

Izolace a trojitá okna - v pasivních domech není slyšet hluk z okolí.

Teplo z odčerpávaného vzduchu ohřívá i přiváděný vzduch.

Teplo je i v době výpadku systému, dům chladne velmi pomalu - při výpadku vytápění neklesnou
teploty za měsíc pod 15 stupňů Celsia.

Místnost velikosti dětského pokoje by vytopilo 5 čajových svíček.

Bezplatné poradenství o pasivních domech najdete i na stránkách www. pasivnidomy.cz