Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Život na hraně. Dokonale vyvážený dům se vznáší pět metrů nad zemí

  1:00aktualizováno  1:00
Skupina britských a nizozemských architektů navrhla dům, který odporuje zákonům gravitace. Třicet metrů dlouhé obydlí je využíváno k rekreaci. Jednoduchá dvoupodlažní stavba se sedlovou střechou, jejíž polovina se vznáší ve volném prostoru, stojí blízko městečka Thorington v anglickém hrabství Suffolk.

Pod obývacím pokojem je až pět metrů volného prostoru. Architekti sem nainstalovali dětskou houpačku | foto: MVRDV

Dům uprostřed zeleně s výhledem na jezírko je konstrukčně promyšlen do posledního detailu. V polovině stavby navazují na pevnou plochu betonového jádra podpůrné konzole, které umožňují, aby se celá druhá polovina stavby volně vznášela v pětimetrové výšce nad svahem.

Dům je obložen reflexními ocelovými taškami, které se snadno udržují a je možné je rychle a bezproblémově opravit či vyměnit. Na stavbě projektu se podílely dvě architektonické kanceláře: nizozemští vizionáři MVRDV a angličtí Mole Architects.

Ve všech pokojích domu jsou velké okenní plochy a nechybí navíc ani velkorysá střešní okna

Ve všech pokojích domu jsou velké okenní plochy a nechybí navíc ani velkorysá střešní okna

Hlavní architekt projektu, Winy Maas ze studia MVRDV, říká: "Ke stavbě nás inspiroval pozemek a romanticky zarostlá příjezdová cesta. Říkali jsme si, že musíme postavit domek, do kterého se bude každý příchozí těšit. Už od brány uvidí, kdo je právě v kuchyni a co dělá."

Největší překážkou této vize bylo, že za příjezdovou cestou se začíná pozemek záhy prudce svažovat. Zároveň bylo nutno vzít v potaz celkový ráz krajiny. Pozemek je totiž součástí přírodní rezervace, plné chráněných rostlinných a živočišných druhů.

Dům je obložen reflexními ocelovými taškami, které se snadno udržují a je možné je rychle a bezproblémově opravit či vyměnit

Dům je obložen reflexními ocelovými taškami, které se snadno udržují a je možné je rychle a bezproblémově opravit či vyměnit

Maas dodává: "Chtěli jsme jednoduše ponechat dostatek prostoru přírodě a nezastavět ji nesmyslnou stodolou. Tehdy mě napadl dům, který se bude nad kopcem vznášet ve vzduchu. Neskutečně mě nadchlo, že postavíme stavbu, která je na první pohled naprosto nerealizovatelná, až fantaskní."

Skleněná podlaha domu se vznáší ve vzduchu

Interiér domu je řešen velmi prakticky a s ohledem na rekreační využití budovy. Z příjezdové cesty se vstupuje přímo do kuchyně a jídelny. Prostor pokračuje dlouhou chodbu, ze které jsou přístupné čtyři ložnice, každá s vlastním sociálním zařízením.

Pohled na dům z prudce klesajícího svahu. Velké okno patří obývacímu pokoji

Pohled na dům z prudce klesajícího svahu. Velké okno patří obývacímu pokoji

Pohled na spodní část domu přímo ze svahu

Pohled na spodní část domu přímo ze svahu

Na konci se chodba opět otevírá do obývacího pokoje. Společná místnost nabízí výhledy na krajinu a jako bonus i zvláštní pocit: podlaha levituje ve vzduchu a návštěvník nemá pod nohama pevnou zem.

Uprostřed budovy je i schodiště, které umožňuje sestoupit dolů do svažující se zahrady nebo do spodního patra domu, ve kterém je technické zázemí.

Televize je v obývacím pokoji nainstalovaná, ale signál nelze v domě chytit. Hosté si mohou jen přehrávat DVD. Celý dům je pokrytý wi-fi signálem

Televize je v obývacím pokoji nainstalovaná, ale signál nelze v domě chytit. Hosté si mohou jen přehrávat DVD. Celý dům je pokrytý wi-fi signálem

Ve všech pokojích domu jsou velké okenní plochy a nechybí navíc ani velkorysá střešní okna. Nejdůvtipnější je prosklená podlaha v obývacím pokoji. Pohledům na travnatý svah pod domem, který mění svou podobu v závislosti na ročním období, se nevyrovná ani ten nejdražší koberec.

Podlahové krytiny, koberce, obklady stěn jsou v barvách Suffolku

Interiér zařídilo neotřelými nápady nizozemské studio Makkink & Bey, které tvoří designér Jurgen Bey a architektka Rianne Makkink. Rozhodli se plně respektovat křehkost budovy a okolní přírody a maximálně vycházet z daného prostředí i historicky.

V pravém rohu dělají hostům společnost "Dámy z rodiny Williama Masona z Colchesteru" od Constabla

V pravém rohu dělají hostům společnost "Dámy z rodiny Williama Masona z Colchesteru" od Constabla

Po pečlivém studiu a průzkumu vybrali dvojici světově proslulých malířů, kteří se nedaleko místa, kde dům stojí, narodili. Volba padla na nejlepší krajináře 18. a 19. století, Thomase Gainsborougha a Johna Constabla.

Z palety jejich krajinomaleb použili tóny a odstíny barev, které jsou pro Suffolk typické. Ty pak společně s vybranými výřezy obrazů digitálně zpracovali a přenesli je na podlahové krytiny, koberce a obklady stěn celého interiéru.

Vodní mlýn Willyho Lotta. Další z obrazů Johna Constabla na zdi v manželské ložnici, jehož modré tóny určily barevnost celému pokoji

Vodní mlýn Willyho Lotta. Další z obrazů Johna Constabla na zdi v manželské ložnici, jehož modré tóny určily barevnost celému pokoji

Designéři neopomněli zakomponovat do výsledku ani svou vlast. Barevné plochy uspořádali v logice a tvarech připomínajících geometrii díla nizozemského malíře Pieta Mondriana. V interiéru se také snoubí nábytek vyrobený na zakázku s nejlepšími designovými kousky jako je například klasická židle Eames od Vitry.

Dům si lze pronajmout za 644 korun na osobu a noc

Neuvěřitelný dům "na hraně" s detailně myšlenkově a ideově propracovaným interiérem je možné pronajmout. Od samého počátku byl navržen jako prázdninový rekreační objekt pro dvě až osm osob. Dva lidé se nebudou v domě cítit osaměle a ztraceně a více než osm osob by se naopak v prostoru nekomfortně tísnilo. Ceny za pronájem začínají na 725 librách za čtyři dny, tedy při plném obsazení domu osmi osobami vychází cena za noc pro jednu osobu na 23 liber (v přepočtu 644 korun).

Dům v anglickém hrabství Suffolk stojí na pozemku, který je součástí přírodní rezervace, plné chráněných rostlinných a živočišných druhů

Dům v anglickém hrabství Suffolk stojí na pozemku, který je součástí přírodní rezervace, plné chráněných rostlinných a živočišných druhů

Autoři:



Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...



Oceněná kuchyň, z níž sálá pohoda francouzského venkova

Bílá barva vyšla majitelům jako jednoznačně nejlepší řešení, je nadčasová.

V interiéru nového rodinného domu kousek od Nitry se mladému páru podařilo vytvořit velmi příjemnou atmosféru. Z jejich...

Z uličního „trpaslíka“ vznikl moderní dům, který oživila žlutá barva

Okno ve štítové stěně sousedního objektu muselo být zachováno, proto nebylo...

Dům se špatnou dispozicí i špatným stavem konstrukcí a nedostatkem obytného prostoru či dvojgaráž na zahradě, kam se...

Lubor s Helenou si navrhli bungalov, sedlovou střechu nařídili úředníci

Obě křídla domu se zřetelně odlišují různými materiály a barvou fasády,...

Lubor s Helenou se po prozkoumání cen bytů a starších domů v Praze a okolí rozhodli, že bude nejlepší postavit si...

Další z rubriky

Dům, kde bydlel prezident Reagan, původně patřil bohatým Rusům

Pohled na dům ze zahrady

Kdo je bohatý, chce, aby to bylo vidět i na jeho domě. Příkladem jsou v Los Angeles stavby, které se zde objevily kolem...

Představy mladých o bydlení: záclony nemusí, zato obchod v domě ano

Takto si představují mladí ideální bydlení: záclony nejsou potřeba, kolo jako...

Za našich mladých let tohle nebývalo! Tak tuto větu lze slyšet často. Je pravdivá, zejména generace takzvaných...

Ve městech chybí zeleň, voda i selský rozum. Kdo za to může

Na Hradčanském náměstí se návštěvníci chladí u kropicího vozu. (31. července...

O několik stupňů dokážou zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška...



Najdete na iDNES.cz