Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Život na hradě - to zní romanticky

  11:34aktualizováno  11:34
Hrad Roštejn nechali vkopcovité a lesnaté krajině Jihlavských vrchů pro ochranu svého území postavit Oldřich a Heřman z Hradce v letech 1348 až 1353. Majitelé se často měnili. Posledními byli příslušníci rodu Podstatských-Lichtenštejnů. Dnes už v něm bydlí jen kastelánka Zdeňka Vaničková s rodinou.

Bydlet na hradě - to zní lákavě.

Zdá se to romantické, obzvláště zpočátku. Ale když tu bydlíte delší čas, poznáváte i tu druhou stranu a romantika je potlačena. V každém případě je zde život lepší než ve městě, jsou tu kolem lesy, ticho, nepotkáváte se s lidmi. Když se potřebuji soustředit, nic mě neruší. Když potřebuji společnost, pustím si rádio, televizi nebo pozvu přátele.

Co je ta druhá strana mince?

Vzdálenost. Třeba nakoupit jezdíme dva kilometry. Problém je, že nejsem řidič, musím tedy počkat, až bude mít manžel čas a do obchodu mě doveze. Navíc musím nakoupit vždycky minimálně na týden dopředu, což znamená mít na tak dlouhou dobu i vymyšlený jídelníček.

Jak dlouho už na hradě Roštejn žijete?

Už sedmou sezonu. Bydlím tu se svým manželem a synem. Dcera se již odstěhovala. Společnost nám dělá naše dalmatinka Očko a dvě kočky.

Kde na hradě bydlíte?

V bytě, ale je starý. Byl vybudován v ochozu roku 1904 jako obydlí myslivce. Je malý, ale na orientaci velmi náročný; musíme neustále obcházet ochoz. Nábytek je moderní. S topením to na středověkém hradě není příliš pohodlné, máme akumulační kamna a v kuchyni kamna na pevná paliva. Když v zimně venku mrzne, vytopíme byt maximálně na sedmnáct stupňů. Máme vlastní vodu z hradní studny, někdy jsou však problémy s čerpadlem či elektřinou, ale nikdy nám studna nevysychá.

Na hrad vede velmi úzká cesta, která je navíc do kopce. Jak je to v zimě? Nejste odříznuti od světa?

Tak to naštěstí ne. Jsme domluveni s lesáky, že nám cestu podle potřeby prohrnou. Samozřejmě se nesype ani nesolí. Takže problémy nastávají, když je náledí. To se pak do vesnice nedostaneme i dva tři dny.

Často se říká, že na hradech straší. Jak je to s Roštejnem?

Duchů se nebojím. Ale říká se, že je tady dobrý duch lovčího Ferdinanda. Když se stane něco, co neumíme vysvětlit, svedeme to na Ferdinanda.

A co zloději a násilníci?

Ani těch se nebojím. Hradby jsou vysoké. Myslím, že víc nebezpečí číhá na lidi ve městech.

Bydlení jako pro rytíře z temného středověku

Vkus a nároky na bydlení se různí a mění s každou novou generací. Po návštěvě některého hradu nebo po zhlédnutí filmu se středověkou tematikou jste si možná zkoušeli představit, jaké by to bylo, kdybyste v té době měli sami žít. Lidé s romantičtější povahou by svíčky a kožešiny určitě přivítali, prakticky smýšlející jedinci by se naopak otřásli hrůzou.

Zchoulostivělý člověk počátku 21. století by se totiž s životními podmínkami průměrného středověkého občana srovnával těžko. Přesto nás atmosféra těch časů přitahuje. Někdy dokonce neodolatelně. Abychom si zařídili pokoj v gotickém stylu, nemusíme být přímo vlastníky kulturní památky.

Stanislav Dupač, vůdčí osobnost skupiny historického šermu Berounští měšťané (známé například z vystoupení na hradě Rabí či zámku Březnice), obývá část obyčejného venkovského domku nedaleko Prahy. Při úpravě a vybavení interiéru se mu podařilo spojit gotické i moderní prvky v útulný, harmonický celek. Místnost je zařízena replikami dobového nábytku, gotické tvarosloví je použito i na policích a jiných doplňcích.

V okenním výklenku nechybějí sedátka a určitě by návštěvníka bez předchozího upozornění nenapadlo, že ostění dveří není z pravého pískovce, ale odlité z betonu. Působivá je vlastnoručně malovaná výzdoba stěn i stropu místnosti v barevném kontrastu k cihelným dlaždicím na podlaze. Dojem dotváří zavěšené zbraně, keramika, aranžmá ze sušených rostlin a různé další drobnosti.

Hlavním zdrojem tepla je ústřední topení, šikovně schované pod dřevěným krytem s gotickými motivy, ale prostor může být vytápěn i funkčním stylovým krbem. Aby si pán domu rozsvítil svícen, nemusí sice použít křesadlo, stačí zapojit kabel do zásuvky, ale ten opravdový používá také. Má-li čas a náladu. Je to kompromis a rozumný ústupek dnešní době, která nám udává životní rytmus zcela odlišný od toho středověkého. "Samozřejmě že se pravidelně myju a vykonávám i jiné činnosti, obvyklé u lidí počátku jedenadvacátého století," s úsměvem říká Stanislav Dupač.

"Ale historie je mi dlouholetým koníčkem, se svojí šermířskou skupinou vytváříme iluzi mnoha dějinných epoch, z nichž nejbližší mi byla v době vzniku tohoto netradičního bydlení právě gotika. Líbila se mi tehdejší kultura, architektura, výtvarné umění, proto jsem se snažil vytvořit tento interiér co nejvěrohodněji." Stanislav Dupač zhotovil téměř všechny stavební úpravy, zařízení i výzdobu vlastníma rukama a vše je plně funkční. "A praktické," upozorňuje. "Bezpečné úložné prostory v truhlách a skříních, bytelný stůl a lavice a zejména pevná postel už mají za sebou mnoho zatěžkávacích zkoušek. Se současným nábytkem se to nedá srovnávat."

Být dnes kastelánem, co si pod tím představit?

Všechnu práci kolem hradu. Tedy hlídání, úklid, zahradničení a provádění turistů. Návštěvníci jsou čím dál náročnější, takže přes zimu si musím doplňovat vědomosti. V létě, kdy je hrad otevřen, pracujeme všichni od rána do večera. Já osobně se na turisty těším, mám je ráda a maximálně se jim věnuji.

To je dost náročné. Kolik vás na to je?

Mimo hlavní sezonu jsme tady s manželem sami. V hlavní sezoně, tedy v červnu, červenci a srpnu, jsou tu navíc dva průvodci. Údržbu provádí manžel. V zimě mohu odpočívat.

Proč jste si tuhle práci vybrala?

Protože není jednotvárná. Navíc mě baví historie. Takže práce je vlastně zároveň mým koníčkem.

Co na Roštejně pořádáte?

Poslední víkend v květnu je "Hodokvas". Letos už pošesté. Chybět nebude ani stará hudba a ukázky řemesel. Druhý srpnový víkend budou šermířské slavnosti. Asi největší atrakcí hlavní sezony jsou noční prohlídky. Není to totiž obyčejná prohlídka, ale divadelní představení. Do děje jsou vtaženi i návštěvníci.

Mluvíte o hradě s takovou láskou. Které místo máte nejraději?

Mám ráda celý hrad. V každé místnosti stále nacházím něco nového, krásného. Ale nejraději mám nádvoří.



Rozlehlé zámecké zahrady zůstávají nedostižné

Každá zámecká zahrada má své kouzlo a je jedno, kdy vznikla. Naopak, krása mnohých zahrad spočívá právě v tom, že byly vytvořeny v různých dobách, proměňovaly se celá staletí a každá epocha na nich zanechala něco svého.

Zámecká či palácová zahrada má svoji kompozici, která bývá dodržována, ať je zahrada jakkoli rozlehlá. Zahrada postupně mění ráz podle toho, jak se vzdaluje od sídla. Obvykle je rozdělena do tří částí. "V bezprostřední blízkosti zámku či paláce se nachází dokonalá, absolutně propracovaná část, často propojená s interiérovou zelení," říká architekt Patrik Tichý.

"Její údržba zabírala nejvíce času - dokonale střižený trávník, barevně kvetoucí rostlinné ornamenty, živé plůtky, fontány, udržované přístupové cesty dlážděné nebo vysypávané barevnými písky či kamínky," popisuje. Tato část zahrady je vytvořena z menších obrazců, je většinou tou nejreprezentativnější částí před hlavním vstupem do domu. Na ni navazuje takzvaný čestný dvůr - sloupový krytý vstup chráněný před nepřízní počasí.

V druhé části, o něco dále od sídla, navazuje zahrada ve stejném duchu, ale na větším prostoru a v rozměrnějších obrazcích, se spoustou zajímavě tvarovaných dřevin, nezřídka exotických, přivezených z dalekých cest. "V této části zahrady jsou i propracované vodní plochy, občas s napojením na důmyslný zavlažovací systém, přes něž vedou lávky a můstky. Častou ozdobou bývají i sochy," vysvětluje Tichý. Někde se tu procházejí pávi, kteří dodávají zahradě na honosnosti a přirozené kráse a v historii doplňovali časté zahradní radovánky svých pánů. Pro ještě větší zpříjemnění pobytu sloužily i zahradní altány, které jsou osvěžením architektury zámku či paláce.

"V některých případech se drobná zahradní architektura přeměňuje v hlavní prvek zahrady a zeleň se naopak stává spíše doplňkem," upřesňuje architekt. Ještě dál od paláce, ve třetí části, se stavěly zimní zahrady - oranžerie, dále umělé jeskyně a výběhy s šelmami. "V některých zahradách objevíte i zahradní skvost - rostlé a pečlivě naplánované bludiště, které neznalého člověka dokáže hodně potrápit," doplňuje Tichý. Tady zámecká zahrada přechází v park. "Většinou bývá udržovaný, se vzrostlými stromy, velkými zatravněnými plochami pro projížďky na koních a s většími jezírky," říká architekt.

"Podle velikosti pozemků, které přiléhají k zámku, může tento park pozvolna přecházet ve volnou krajinu - u nás často končí lesem." Každá zahrada i sídlo podléhaly nejen módě, ale i postavení a rozmarům svých pánů. Často tak v zahradách najdeme i prvky východních kultur či vlivy afrických kmenů. "Je zajímavé sledovat, jak souvisí vývoj a stavba zahrady s finančním postavením, vzdělaností a zcestovalostí majitele," upozorňuje Tichý. Zámecká zahrada nemusí obklopovat pouze zámek. Mezi nejkrásnější patří například zahrady městských paláců či klášterů.

Podobná pravidla pro zahrady platí - aniž bychom si to uvědomovali - i u moderních staveb včetně rodinných domů. V bezprostředním okolí domu pěstujeme drobnější zeleň, třeba jen v květináčích, na ni navazuje volnější část se střiženým trávníkem, tvarovanými dřevinami a upravenými cestami. "Dnešní zavlažování a hnojení je možná propracovanější, nástroje jsou dokonalejší, ale koncepce, honosnost a krása historických zahrad zůstávají přesto ve většině případů nedostižné," vysvětluje Tichý. "Jednak nejsou dnešní majitelé zahrad tak movití, ani nevlastní tak velké pozemky. Navíc už neklademe takový důraz na umění, protože je to finančně velmi nákladné."

Autoři:






Nejčtenější

Andělčina, Liberec IV-Perštýn, okres Liberec. Dvougenerační hrázděná Liebiegova...
Hrázděné domy. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství hrázděných a podstávkových domů. Některé se pyšní několika patry, či dokonce věžičkou. Téměř všechny stojí v...  celý článek

1
Na zlomené srdce si koupila byt. V říjnu ji nemile překvapil

Když si rodačka z Pardubic pořídila v sousedním Hradci Králové svůj vlastní byt, byla štěstím bez sebe. Spokojenost však trvala krátce. Přesně do chvíle, kdy...  celý článek

Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř shodovaly. Ale než k tomu došlo, byt se na...  celý článek

Novinka Minimal black matt 20 year light - klika má na své čelní straně...
Černé matné kliky jsou módní, umějí už dokonce v noci i svítit

Je jako podaná ruka: hned víte, zda je vám příjemná. Kliky u dveří se dotýkáme mnohokrát za den, přitom si jen málokdy uvědomíme, jak se v průběhu let dveřní...  celý článek

Autorem neobvyklého domu s dynamickým interiérem je architekt Kazuyasu Kochi.
Dům šejdrem má 46 metrů čtverečních. Ponorkové nemoci se rodina vyhnula

Někdo by v interiéru s hysterií barev a nepravých úhlů zešílel, jiný si v něm libuje a s láskou bydlí. V japonském domě, kde i dveře jsou lichoběžník, bydlí...  celý článek

Další z rubriky

Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř shodovaly. Ale než k tomu došlo, byt se na...  celý článek

Dům má jednoduchý tvar a jak při pohledu od ulice, tak ze zahrady je umístěn na...
Bílý štuk a omítku odmítli. Obklopili se dřevem od podlahy až ke stropu

“Chtěli jsme bydlet ve dřevě. Líbí se nám to pohledově i pocitově, je to pro nás mnohem přijatelnější volba než bílý štuk a omítka,“ říkají majitelé domu na...  celý článek

V této kuchyni se žije. Rodina usedá na teakové židle okolo masivního teakového...
Do bytu v domě z roku 1860 použili mix starého a nového nábytku

V malebném domě, jehož kořeny sahají až do roku 1860, v lázeňském městě Teplice se Martin narodil. Svého času dům využíval i hrabě Esterházy jako své letní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.