autor nečítal žiadnu publikáciu o tom, aké základné chyby znemožňujú používanie takéhoto priestoru. napríklad v obrazovej časti ponúka úplne nevhodnú pultovú strechu (tá má byť čo najkolmejšia k lúčom slnka v zime). a minimálne štvrť roka na severnú fasádu slnko SVIETI!

Takze pisete to same: Na severni fasadu sviti slunce minimalne.

A jak tam chcete na severni strane udelat strechu kolmou ke slunecnim paprskum?

Zimní zahradu máme, je součástí novostavby, do které jsme se 2013 nastěhovali. Je velmi dobře izolovaná, jenom na strop ti architekti zapomněli. Za mrazů se tam sráží voda a tvoří plíseň.

Zimní zahradu nesmíte nikdy větrat do bytu, pokud je venku chladno. Mám tam teploměr kombinovaný s vlhkoměrem, tak hned vidím, že vzduch z bytu, jakmile se zchladí, dosáhne rosného bodu. I chladný vzduch zvenku sice lehce ochladí i tu zimní zahradu, ale tím, že se ohřeje, se také vysuší a vytvoří kolem 50% vlhkosti, okna bez sražené páry.

V zimě je tam optimálně tak +10 stupňů a 50% vlhkosti, v bytě máme 21°C a 56% vlhkosti. Větrání máme přes výměník tepla, takže vzduch zvenku se ohřívá vzduchem čerpaným z bytu. Byt má veškerá okna s trojnásobnými skly, izolace opravdu dobrá.

Jenom je těch oken moc, není kam postavit nábytek- ale to je problém pomatených architektů, které zajímá jenom krása zvenku.

Nějak tam postrádám tu zahradu. Nebo aspoň jednu rostlinu bych prosil.

Ještě existuje systém zimních zahrad (a nejen jich) ve složení dřevo+ocel+sklo, kdy se dá zimní zahrada posuvným systémem otevřít a neupečete se v ní ani na jižní straně v létě, neboť se jejím otevřením vytvoří pergola s prosklenou střechou. Systém je včetně zateplení, takže na ocelové konstrukci nevzniká kondenzát a tedy uvnitř uzavřené zahrady se nedrží vlhko (spoustu užitečné práce odvádí důmyslná mikroventilace). Samozřejmě musí se jednat o zasklení stavby izolačním dvojsklem. Trochu mi chybí uvedená životnost zmiňovaných staveb. U plastových je cca 10 let, pak se vám zkroutí rámy dveří nebo oken a fouká do zahrady (plast podléhá UV záření a ostatním povětrnostním vlivům, nemá strukturální mřížku, takže dilatace materiálu je velká a nevrací se do původního tvaru). U hliníkových staveb je životnost podstatně delší, stejně tak i mnou zmiňovaná dřevo-ocelová stavba (cca 50 let). A cenově? Hliníková je zhruba 3x dražší, než plastová, takže i ten milion snadno atakuje. Kombinace dřevo/ocel je cenově srovnatelná s plastovou zimní zahradou, jen vydrží nesrovnatelně déle. Zimní zahrada dřevo/ocel o rozměrech cca 6x4 m a výšce 2,5 - 2,8 m cenově vychází na zhruba 300.000,- Kč, a to včetně systému otevření všech tří stěn. Autor mohl ještě zmínit, že bez problémů poskytují stavební spořitelny a banky úvěry na každou stavbu, která zhodnocuje cenu nemovitosti (kterou se většinou ručí). Inspirace třeba tady: http://www.viktorian.cz/zz-pergolova-zp11

Ještě bych uvedl výhodu v možnosti nepřeberného množství barevných kombinací u systému staveb dřevo/ocel/sklo, takže lze stavbu postavit ve stejném barevném provedení např. vašeho domu nebo u volně stojících zahradních staveb třeba v barvě plotu či zahradního domku. Kreativitě se meze nekladou

Je to paráda, mám velkou terasu tam by se to vyjímalo, ale ty prachy to je taky darda. Mega za zimní zahradu je pro mne hodně

A ma ta terasa zaklady, ktere jsou na takovou stavbu dimenzovane? Pravdepodobne ne, coz je velka komplikace.

Už jsem chtěl protestovat proti tvrzení, že je třeba náročné stavební řízení, když čtu dál a autor si sám vyvrátil to co psal výše, když správně konstatoval, že taková stavba nevyžaduje žádné povolení.

O čem je tento článek ? Asi půjdu dělat pisálka

No, je to finančné náročná záležitost, kterou si málokdo může dovolit. Ale je to nádhera, mít ty peníze, neváhala bych!

I zasklená lodžie dělá divy