Viníkem je někdy jen odražená voda
Nejmarkatnější vadou je opadaná omítka. Objevuje se často nízko nad úrovní terénu. Téměř samo se tu nabízí vysvětlení, že dům má porušenou izolaci základů. Pokud vzlínající vlhkost zmrzne, roztrhá svým zvětšujícím se objemem omítku. „Někdy je ale vysvětlení jednodušší. Stará fasáda s oprýskaným nátěrem může být příliš nasákavá a do omítky se dostává dešťová voda odražená z chodníku u zdi, upozorňuje Miloš Vrba z firmy Baumit, která vyrábí omítkové směsi. „Pokud pak během zimy dojde několikrát k promrznutí, dostaví se stejný efekt jako v prvním případě, doplňuje Miloš Vrba.
Je podle něho třeba postupovat následujícím způsobem. Pokud někdo zjistí vhkost a poškození uvnitř, měl by během jara a léta zajistit co nejlepší cirkulaci vzduchu. Někdy, třeba na chalupě, provlhnou zdi jen kvůli nedostatečnému větrání. Také zvenčí by během té doby zeď promáčená dešťovou vodou vyschla.
Vyschlá omítka se opraví, napenetruje a natře nejlépe silikátovou barvou. Tato barva má totiž velmi dobrou schopnost odpuzovat vodu, navíc pomáhá sjednotit starou a novou omítku tak, aby za rok opravená místa opět navypadla.
Teprve v případě, že vlhkost do léta nezmizela, je pravděpodobné, že je vadná izolace a musí se sáhnout k drastičtějším opatřením. Je výhodné spojit se s některou z velkých firem, jako je například Hasit, Baumit a další, které vyrábějí sanační omítku. V rámci jejich technické podpory firma zdarma odebere vzorky zdi a na základě laboratorního průzkumu stanoví, jakým typem sanační omítky je potřeba vnější zeď opravit. „Pokud je však obsah vody a solí ve zdi příliš vysoký, musí se zvolit kombinace s jiným způsobem vysušení, například s podříznutím domu, injektáží či například elektroosmózou, vyjmenovává jednotlivé možnosti Vrba s tím, že se ale při určení vhodné metody musí postupovat případ od případu. Zatímco za aplikaci jednoduché sanační omítky se zaplatí kolem pěti set korun, za podříznutí se počítá alespoň trojnásobek.
Plech na tisíc způsobů
Dalším kritickým místem, kde omítka také často opadává, jsou místa poblíž oplechování. Zvláště okapové svody s oblibou proreznou právě v místech, kde to není na první pohled vidět a tak se na závadu přijde většinou až v okamžiku, kdy je pozdě a kdy se na chodníku objeví první „drobty z opadané omítky. Vyplatí se proto preventivně zkontrolovat hlavně místa spojů svodu se samotným okapem.
Mnozí zedníci si při stavbě zjednodušují práci a při omítání výklenku okna „stáhnou omítku až na plechový parapet. Při dešti však kapky odstřikují na omítku a navíc místo styku zůstává dlouho vlhké. Pokud pak náhle spadne teplota pod bod mrazu, struktura se poruší a vznikne trhlina. Tou se pak při příštím dešti dostává voda ještě hlouběji a výsledkem je popraskání celé oblasti na spodních částech oken kolem parapetů.
Jediným osvědčeným receptem na dlouhověkost této oblasti je „zaříznout omítku ještě nad plochou prapetu. Tak se fasáda nedostane tolik do styku s vodorovnou plochou a tolik neprovlhá.
Pozor na komíny
Když začne zatékat do střechy, je nejvyšší čas vyhlásit pohotovost nejvyššího stupně. „Plech a omítka mají různou roztažnost, upozorňuje Jindřich Fajmon, který s podobnými závadami přichází denně do styku. Tím se lehce může stát, že odpadne kus omítky a voda se dostane až do konstrukce střechy. „Kdo to zanedbá a nechá vodu působit delší dobu, vytvoří ideální podmínky pro růst dřevokazných hub. Nic horšího nemůže nikoho potkat, varuje Fajman.
Pro dotěsnění podobných míst se vyrábí takzvaný butylenový tmel, který se prodává v každé lepší drogerii zhruba za stokorunu a vytlačuje se z tuby speciální pistolí. Tento tmel je podobný asfaltu, je stále pružný a je možné ho nanášet dokonce i na vlhký podklad.
Teče i skrz výtah
Zkontrolovat by se mělo i veškeré další oplechování střechy. Hlavně u plochých střech se vyplatí projít napojení asfaltových pásů nebo plastové fólie na oplechování atik. Opět kvůli rozdílné roztažnosti bývají konce odchlípnuté a právě tudy se voda nejčastěji dostává pod izolace.
Podobným způsobem se řeší i ukončení například u výtahů, které stojí uprostřed plochy střechy. Není se pak co divit, že se zatékání během vydatných jarních dešťů objeví i ve středních bytech horního poschodí.
Za své mohou během zimy vzít i staré lepenkové střechy. Tento letitý materiál bývá totiž nasákavý a hlavně v prohlubních a prošlapaných místech, kde se trvale drží voda, není daleko k tomu, aby mráz během zimy lepenku definitivně protrhl.
Nejmarkatnější vadou je opadaná omítka. Objevuje se často nízko nad úrovní terénu. Téměř samo se tu nabízí vysvětlení, že dům má porušenou izolaci základů. Pokud vzlínající vlhkost zmrzne, roztrhá svým zvětšujícím se objemem omítku. „Někdy je ale vysvětlení jednodušší. Stará fasáda s oprýskaným nátěrem může být příliš nasákavá a do omítky se dostává dešťová voda odražená z chodníku u zdi, upozorňuje Miloš Vrba z firmy Baumit, která vyrábí omítkové směsi. „Pokud pak během zimy dojde několikrát k promrznutí, dostaví se stejný efekt jako v prvním případě, doplňuje Miloš Vrba.
Je podle něho třeba postupovat následujícím způsobem. Pokud někdo zjistí vhkost a poškození uvnitř, měl by během jara a léta zajistit co nejlepší cirkulaci vzduchu. Někdy, třeba na chalupě, provlhnou zdi jen kvůli nedostatečnému větrání. Také zvenčí by během té doby zeď promáčená dešťovou vodou vyschla.
Vyschlá omítka se opraví, napenetruje a natře nejlépe silikátovou barvou. Tato barva má totiž velmi dobrou schopnost odpuzovat vodu, navíc pomáhá sjednotit starou a novou omítku tak, aby za rok opravená místa opět navypadla.
Teprve v případě, že vlhkost do léta nezmizela, je pravděpodobné, že je vadná izolace a musí se sáhnout k drastičtějším opatřením. Je výhodné spojit se s některou z velkých firem, jako je například Hasit, Baumit a další, které vyrábějí sanační omítku. V rámci jejich technické podpory firma zdarma odebere vzorky zdi a na základě laboratorního průzkumu stanoví, jakým typem sanační omítky je potřeba vnější zeď opravit. „Pokud je však obsah vody a solí ve zdi příliš vysoký, musí se zvolit kombinace s jiným způsobem vysušení, například s podříznutím domu, injektáží či například elektroosmózou, vyjmenovává jednotlivé možnosti Vrba s tím, že se ale při určení vhodné metody musí postupovat případ od případu. Zatímco za aplikaci jednoduché sanační omítky se zaplatí kolem pěti set korun, za podříznutí se počítá alespoň trojnásobek.
Plech na tisíc způsobů
Dalším kritickým místem, kde omítka také často opadává, jsou místa poblíž oplechování. Zvláště okapové svody s oblibou proreznou právě v místech, kde to není na první pohled vidět a tak se na závadu přijde většinou až v okamžiku, kdy je pozdě a kdy se na chodníku objeví první „drobty z opadané omítky. Vyplatí se proto preventivně zkontrolovat hlavně místa spojů svodu se samotným okapem.
Mnozí zedníci si při stavbě zjednodušují práci a při omítání výklenku okna „stáhnou omítku až na plechový parapet. Při dešti však kapky odstřikují na omítku a navíc místo styku zůstává dlouho vlhké. Pokud pak náhle spadne teplota pod bod mrazu, struktura se poruší a vznikne trhlina. Tou se pak při příštím dešti dostává voda ještě hlouběji a výsledkem je popraskání celé oblasti na spodních částech oken kolem parapetů.
Jediným osvědčeným receptem na dlouhověkost této oblasti je „zaříznout omítku ještě nad plochou prapetu. Tak se fasáda nedostane tolik do styku s vodorovnou plochou a tolik neprovlhá.
Pozor na komíny
Když začne zatékat do střechy, je nejvyšší čas vyhlásit pohotovost nejvyššího stupně. „Plech a omítka mají různou roztažnost, upozorňuje Jindřich Fajmon, který s podobnými závadami přichází denně do styku. Tím se lehce může stát, že odpadne kus omítky a voda se dostane až do konstrukce střechy. „Kdo to zanedbá a nechá vodu působit delší dobu, vytvoří ideální podmínky pro růst dřevokazných hub. Nic horšího nemůže nikoho potkat, varuje Fajman.
Pro dotěsnění podobných míst se vyrábí takzvaný butylenový tmel, který se prodává v každé lepší drogerii zhruba za stokorunu a vytlačuje se z tuby speciální pistolí. Tento tmel je podobný asfaltu, je stále pružný a je možné ho nanášet dokonce i na vlhký podklad.
Teče i skrz výtah
Zkontrolovat by se mělo i veškeré další oplechování střechy. Hlavně u plochých střech se vyplatí projít napojení asfaltových pásů nebo plastové fólie na oplechování atik. Opět kvůli rozdílné roztažnosti bývají konce odchlípnuté a právě tudy se voda nejčastěji dostává pod izolace.
Podobným způsobem se řeší i ukončení například u výtahů, které stojí uprostřed plochy střechy. Není se pak co divit, že se zatékání během vydatných jarních dešťů objeví i ve středních bytech horního poschodí.
Za své mohou během zimy vzít i staré lepenkové střechy. Tento letitý materiál bývá totiž nasákavý a hlavně v prohlubních a prošlapaných místech, kde se trvale drží voda, není daleko k tomu, aby mráz během zimy lepenku definitivně protrhl.
 Zvláště u starších domů je třeba věnovat zvýšenou pozornost všem kritickým místům: okapům, svodům, oplechování. |
 Střešní krytina zatažená do vtokové části se časem uvolní, někdy dokonce vtok prorezne. |
 Kvůli rozdílné tepelné dilataci asfaltu a plechu u atiky dojde k odtržení lepenky. |
 Jednou z příčin průniku vody je i nesprávné uzavření dilatační spáry střechy. |
