Žila ve staré škodovce, pak v zahradní chatce. Nyní jí hrozí život na ulici

Jaroslava Medunová přišla o dům. Loni spala ve škodovce před domem svého bývalého muže v Kostomlatech pod Milešovkou, teď zůstává v chatce. Ta se má ale prodat. Čtyřiašedesátileté ženě hrozí život na ulici.

Jaroslava Medunová žije v zahradní chatce, která se má ale zanedlouho prodat | foto: Martin Adamec, MAFRA

Zatím žije v zahradní chatce v zahrádkářské kolonii Český Újezd nedaleko Ústí, zakrátko však bude muset tento provizorní azyl opustit a s největší pravděpodobností skončí i se svým psem opět na ulici.

"Šla bych odtud hned, kdybych měla kam. Stačila by mi jedna místnost, jen kdybych tam mohla mít svého psa - to je moje všechno," říká Medunová.

Od listopadu do března žila v Krupce, v bytě, který jí ze solidarity na pět měsíců zaplatil pražský podnikatel Radek Pohorský. Když ale tato lhůta vypršela, ocitla se zase na dlažbě.

Jaroslava Medunová strávila loňské léto a část podzimu ve staré škodovce.

Nějakou dobu žila venku, pak se jí podařilo sehnat v Krupce jiné bydlení. Se svým domácím se ale nepohodla, a tak se vrátila do Kostomlat, kde i se svojí rotvajlerkou Sindy přespávala před domem bývalého manžela.

Bez psa nikam nepůjde

"Začali jsme pro ni shánět pečovatelské nebo azylové domy. Ona to ale odmítla s tím, že od psa nepůjde. Paní, která u nás dělá veřejně prospěšné práce, jí prozatím nabídla bydlení na své chatě u Ústí. Ta se však bude asi do měsíce prodávat," sdělila kostomlatská starostka Eva Krejsková, která se pro ženu bez domova snaží zajistit nějaké bydlení. Medunová chatku využívá od června, majitelce za ni platí 700 korun měsíčně.

POTÍŽE S BYDLENÍM

Před rokem přebývala Jaroslava Medunová ve škodovce, kterou jí poskytl bývalý manžel. Nyní žije v zahradní chatce, ta se má ale zanedlouho prodat. Žena se tak znovu může ocitnout na ulici.

"Pak jsme zkoušeli další možnosti - oslovili jsme lidi prostřednictvím našeho zpravodaje, jestli by pro ni někdo neměl nějaké bydlení. Nikdo se ale neozval. Nakonec to vypadalo nadějně v azylovém domě v České Kamenici. Tam by ale nemohla bydlet se psem, takže to odmítla," popsala Krejsková s tím, že s paní Medunovou není vždy zrovna lehké pořízení.

"Už si s ní nevím rady. Nejprve jsem ji litovala, teď už se na ni ale trochu zlobím - když se mi podaří najít nějaké řešení, není to podle jejích představ," konstatuje starostka.

Obec přitom nemá povinnost se podobnými případy zabývat. "Ale jak vysvětlím lidem, že paní přespává na trávě a obec s tím nic nedělá?"
"Do domova důchodců bych nešla, ani kdybych neměla psa," odmítá však tuto pomoc paní Medunová.

Do tíživé situace se dostala vloni v červenci, kdy exekutor vydražil její dům v Bžanech. Budovu bývalé Jednoty, v níž měla malý obchod, koupila před lety za 600 tisíc korun na hypotéku. Měsíčně platila 9 700 korun, ale podnikání se jí nedařilo a časem neměla na měsíční splátky.

Sedm let bydlela na dluh, náhradní byt si nehledala, pak přišla o dům.
"Mám důchod 5 400 korun a měsíčně splácím tisíc korun půjčku úvěrové společnosti. Už mi zbývá doplatit jen asi šest tisíc," uvádí Medunová.