Architekt Spreeuwenberg ušetří denně spoustu času i nervů kvůli dojíždění do zaměstnání, nezajímají ho ani vrtochy počasí. Navíc má možnost práci kdykoliv přerušit, vyběhnout pár schodů a třeba po obědě si na chvíli zdřímnout ve vlastní posteli.
Jako profesionál si dům navrhl zcela podle svých představ s maximálním využitím možností malého pozemku.
Nárožnímu domu vévodí ženské torzo.
Dům na nároží
Neobyčejný dům stojí v jedné z nejmalebnějších amsterodamských čtvrtí Jordaanu, v pohledově exponované nárožní pozici na břehu jednoho z četných kanálů neboli grachtů.
Při projektování domu, který nahradil technicky nevyhovující původní objekt, vycházel jeho autor z rytmického členění historické zástavby. Nevznikla tu ale žádná replika, nýbrž moderní budova využívající možnosti současných materiálů a technologií. Stavba se svým okolím rychle srostla.
Handicap omezených možností malé parcely je odstraněn rozvinutím funkcí budovy do výšky. Dům má jedno podzemní, ale hned šest nadzemních podlaží.
Funkce jednotlivých pater jsou podpořeny použitím různých stavebních materiálů a technologií, což umožňuje diferencovat i jejich výšku, velikost oken či vzhled fasády.
První dvě nadzemní podlaží jsou z ocelového skeletu a umožňují maximální prosklení plochy. Logicky je zde umístěna architektonická kancelář a sochařský ateliér.
Další dvě podlaží jsou zděná, obložená pláty portugalského vápence a slouží privátním funkcím (knihovna a ložnice), páté podlaží věnované salónu je stejně jako nad ním umístěná kuchyně opět ocelové, a tudíž výrazně prosklené.
Skloubení různých stavebních technologií včetně složitého založení stavby na devíti pilotách jako kdyby tiše demonstrovalo vysokou odbornost svého autora a majitele.
Pracovna architekta a sochaře Henka Spreeuwenberga
Třešničku na dortu pak představuje obrovské ženské torzo umístěné na fasádě pátého nadzemního podlaží, díky rohové pozici domu dobře viditelné. Celý objekt je skutečně důstojnou vizitkou obou majitelových profesí.
Páteř interiéru tvoří schodiště a výtah
Neméně zajímavý je interiér domu. Jeho páteř tvoří ocelové schodiště a výtahová šachta. Funkčně zde autor využil doslova každý centimetr včetně sklepa, kde je kromě technického zázemí budovy (strojovna výtahu, centrální vysávání a kotel ústředního topení) umístěn také architektův archiv a vinotéka.
Dům má dva vchody. Jeden vede přímo do architektova studia, druhý, privátní, ke schodišti. Většina nábytkového vybavení domu je dílem majitele.
Architektonická kancelář představuje velký úložný prostor s barevnými skleněnými posuvnými dveřmi. Ten je nezbytný pro přehledné ukládání agendy ateliéru včetně objemných 3D modelů. Další zařízení tvoří dvě pracoviště s PC a koutek pro jednání se zákazníky.
Křesílko Butterfy už patří k ikonám designu. Vzniklo již před druhou světovou válkou.
Vedle výtahu nechybí v domě samozřejmě ani schodiště, byť kvůli prostoru jen točité.
Schodiště je vybaveno jak zábradlím, tak protiskluznými bezpečnostními prvky.
Ozdobou tohoto prostoru je umělcova plastika vedle vchodu sloužící jako propagace jeho profese sochaře. Druhou profesi pak stejně efektně představují transparentní výkresy projektů umístěné přímo na prosklené ploše domu.
Nad architektonickým studiem je sochařský ateliér s rohovým balkonem. V budoucnu je možné vnitřním schodištěm obě podlaží spojit a oddělit pracovní segment od privátní části domu.
Třetí nadzemní podlaží skrývá knihovnu (studovnu) s obrovským regálem na knihy vyrobeným podle návrhu majitele. Rozkládací stůl s deskou netradičního tvaru, která se zvětšuje jednoduchým posunem v horizontální rovině, umožňuje rozložení velkých výkresů. Prostor lze tedy využít i k většímu jednání se zákazníky.
Pro příležitostné návštěvy tu najdete dokonce i dvě vyklápěcí lůžka. Bonbónkem prostoru je designová ikona, křesílko Butterfly.
Za posuvnými skleněnými dvířky se skryla v kuchyni i pračka.
Kam už návštěvy nechodí
Privátní podlaží obsadila ložnice. Dominuje jí obrovská skříň s posuvnými dveřmi různé hloubky pro účelné ukládání šatstva a prádla. Skrývá se za nimi i prostorná koupelna se sprchovým koutem. Intimní dojem z místnosti je dán menší světlou výškou a malými okny.
Další nábytkové vybavení ložnice tvoří centrálně umístěné dvojlůžko a další designová ikona, křeslo Wassily. Doslova ohromující dojem vyvolává salón v pátém nadzemním podlaží. Ocelová konstrukce s možností maximálního prosklení mu dodává vzdušnost a lehkost.
Právě zde je umístěné ženské torzo, které se pohledově uplatňuje i zvenčí. Prostor je předurčen k příjemnému posezení i pro početné návštěvy, což v Nizozemsku není žádná výjimka. Kdo se nevejde na lososově růžovou koženou pohovku, může posedět na nízkých skříňkách u prosklených stěn s výhledem na gracht.
Z kuchyně lze vyjít na příjemnou terasu s výhledem na město.
O stupínek lepší výhled poskytuje už jen kuchyně s terasou umístěná o patro výš. Opět atypické funkční kuchyňské vybavení umístěné společně s pračkou za posuvnými prosklenými dveřmi svojí subtilitou navazuje na vzdušnou atmosféru prosklených stěn a sousední terasu.
Vedle jídelního koutu zde nechybí ani majitelova "mikropracovna". Možná že právě tady, mezi nebem a zemí, ho napadají ty nejlepší myšlenky. Když to umožní vrtkavé amsterodamské počasí, poskytuje terasa další prostor pro romantické stolování s výhledem na okolní střechy a kostel Wesrterkerk.
Technickou "vychytávkou" je i speciální sluneční plachta, která se svine, když fouká příliš silný vítr. Pochozí střecha je vymezena jen odvážlivcům. Okamžik hrůzy během použití požárního žebříku přímo nad šumícím grachtem kompenzuje neopakovatelný výhled na střechy amsterodamských domů.
Výhled z horní terasy
Dokonale vyřešená problematika bydlení je omezena jen zdejším jediným problémem: nemožností zaparkovat automobil. Na to je ale majitel domu zvyklý. Po městě se pohybuje výhradně na kole, automobil má zaparkovaný v poměrně nedaleké garáži. A hlavně, kam by vlastně jezdil? Vždyť přece pracuje doma!
