„Byl to úžasně silný chlap se suchým ironickým humorem,“ říká o Jiřím

„Byl to úžasně silný chlap se suchým ironickým humorem,“ říká o Jiřím Stříteckém jeho společník z Atelieru 8000 Martin Krupauer. | foto: MAFRA

Hotel pod Kilimandžárem nikdy neuvidí. Architekt Střítecký zemřel

  • 1
V 58 letech zemřel významný český architekt Jiří Střítecký. Ve středu odpoledne podlehl rakovině. Střítecký vedl s Martinem Krupauerem uznávaný Atelier 8000. Od střední školy chtěl jezdit s velkými námořními loděmi. Odradilo ho však studium v Oděse.

"V současnosti to je nejoriginálnější architekt, který v Budějovicích, jižních Čechách i v celé republice byl," je přesvědčen architekt Martin Krupauer, který byl společníkem Stříteckého v Atelieru 8000 od roku 1990.

Na svého kolegu bude vzpomínat jako na charizmatického člověka, který byl neuvěřitelně nadaný, schopný a otevřený.

"Prožil jsem s ním víc než půlku svého života. Bylo to víc než jen profese, víc než přátelství. Tam, kde jeden nestačil, nastoupil druhý a opačně. Do poslední chvíle to byl úžasně silný chlap se suchým ironickým humorem," líčí Krupauer.

Z tvůrčí dílny Atelieru 8000 vzešla spousta jedinečných architektonických staveb. Mezi těmi posledními například velín plavební komory v Českém Vrbném, pavilon T na budějovickém výstavišti, Factory Office Centre v Praze nebo Mercury Centrum v Budějovicích.

Přitom samotný Střítecký původně nikdy nechtěl být architektem. "Od střední školy jsem chtěl jezdit s velkými námořními loděmi. Když jsem však zjistil, že bych kvůli tomu musel studovat v Oděse, přešlo mě to. A protože celá rodina se živila jako lékaři, pohrával jsem si s myšlenkou, že bych mohl také pracovat v této oblasti. Jenže jsem si přitom i maloval, a tak jsem nakonec dělal zkoušky na Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Tam mě sice nevzali, ale díky výsledkům zkoušky jsem se dostal bez problémů na Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně," řekl před časem v rozhovoru pro MF DNES.

Jiří Střítecký

Se společníkem Martinem Krupauerem tvořil dvojici významných českých architektů. Jejich proslulý Atelier 8000 funguje v Budějovicích a v Praze. V Budějovicích vytvořili například budovu Československé obchodní banky, Fitness centrum Pouzar, IGY Centrum a Mercury Centrum, v Lipně nad Vltavou Marínu Lipno, v Praze budovy Advokátní komory, Zlatého Anděla či Staré celnice. Střítecký pocházel z Třebíče, vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně. Má tři děti.

Jeho bratr, dětský lékař Rudolf Střítecký, to potvrdil. "Bylo nás pět dětí a z toho tři doktoři, jedna fyzioterapeutka a Jirka byl architekt. A uměl to moc dobře, i když se tím nikdy nechlubil. Byl odmala hodně zvídavé dítě, a když jim učitelka někdy ve třetí třídě říkala, že v Africe není sníh, přihlásil se a řekl, že na Kilimandžáru sníh je. Koho by napadlo, že ho jednou Martina Navrátilová požádá, aby jí pod Kilimandžárem postavil hotel," srovnává Rudolf Střítecký.

Základní principy hotelu vymýšlel tandem architektů Střítecký s Krupauerem ještě předminulý týden v improvizované tvůrčí dílně nastěhované přímo na onkologii na Žlutém vrchu v Brně.

"Pokud nás to nechají investoři dodělat, dotáhneme to. Je to jeden ze tří rozdělaných projektů, na kterých Jirkovi nejvíc záleželo: další jsou soutěž na sportovní halu v Budějovicích a zapojení staré části továrny Škoda do města Mladá Boleslav," vypočítává Krupauer.

A jak se rodák z Třebíče Jiří Střítecký vůbec dostal do Budějovic? Zamířil sem po absolvování architektury v Brně za kolegy a přáteli ze studií Hanou a Zdeňkem Urbancovými, s nimiž na začátku 80. let začínal ve společném ateliéru.

"Mezi mé nejsilnější vzpomínky patří soutěž vypsaná pro mladé architekty na stavbu obchodního domu v Táboře v 80. letech, do níž jsme se oba přihlásili. Jirka se s nadhledem povznesl nad soutěžní podmínky a navrhl ho na volném prostoru v parku mezi korunami stromů. Tak, jak dnes vypadá stezka mezi korunami stromů na Lipně," připomněl architekt Urbanec.