Každý stát se snaží bránit své přírodní bohatství, a navíc i zamezit případnému zavlečení chorob a škůdců. Kromě vyhlášek o ochraně přírody a seznamů chráněných rostlin, které mohou zahrnovat jak seznam ohrožených druhů, tak například úplný zákaz vývozu přírodnin, existují určitá pravidla pro vývoz a dovoz rostlin. Ta by měl znát každý. I ten, kdo si chce jakoukoli rostlinu legálně zakoupit v tamním zahradnictví. Jedině tak se může vyhnout nepříjemnému překvapení na hranicích.
Nelze vzít a odjet
"K dovozu některých rostlin z ciziny včetně těch zakoupených, je zapotřebí povolení k vývozu z jednotlivých států a povolení k dovozu do Čech, stejně jako fytosanitární potvrzení od obou států, že rostlina je zdravá. Při sběru z volné přírody je ještě nezbytně nutné speciální povolení, které vydává stát, na jehož území se pohybujete," upozorňuje Ladislav Miko z České inspekce životního prostředí. "Toto povolení se však vydává na předem upřesněné druhy a slouží spíše botanikům pro vědecké účely. Laik by se měl loupení rostlin z volné přírody rozhodně vyhnout. Letos na jaře jsme mj. pokutovali výpravu "kaktusářů" částkou 40 tisíc korun." I za takové na první pohled obyčejné rostliny, jako jsou například sněženky a bramboříky, můžete zaplatit pokutu několik tisíc korun. Patří totiž stejně jako víc než 28 tisíc dalších druhů na seznam ohrožených druhů rostlin a živočichů, který je znám pod zkratkou CITES. "Položky, které jsou uvedeny v tomto seznamu, jsou chráněny úmluvou o mezinárodním obchodu, ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V realitě to znamená, že pokud nenechavý návštěvník vyrýpne ohroženou rostlinu v Turecku a najdou ji u něj na kterékoliv jiné hranici státu, který tuto úmluvu podepsal, nepříjemnostem, zabavení a pokutě se rozhodně nevyhne," varuje Danuše Turoňová z pražské Agentury ochrany přírody a krajiny. "Problémy nastanou i u všech zakoupených rostlin CITES, ať už v zemi, odkud rostlina původně pochází, nebo kde volně v přírodě nikdy nerostla. Na její dovoz pak musí být speciální průvodka, která dokládá zakoupení a původ."
Každý chrání jinak
Rostliny, které jsou uvedeny na seznamu CITES, však nejsou jediné, které mohou způsobit problémy na hranicích. Například navštěvníci Španělska se mnohdy nechají zlákat malou palmou žumarou, která sice není uvedena v CITES, zato Španělé ji mají na seznamu svých chráněných rostlin. Patálie s jejím vývozem pak mohou být nemalé stejně jako pokuta. Mnoho návštěvníků Mexika, ale i Bolívie a Peru, si vozí domů kaktusy. Podobná je i situace se sukulenty v Jižní Africe. Přitom právě tyto státy mají jedny z nejtvrdších zákonů na vývoz jakýchkoli přírodnin, a zejména zelení ježci bývají tím hlavním, po čem kromě zbraní pátrají četné kontroly rozmístěné po celém území. Několik kaktusů, sukulentů či semena aloe pak už nemusí spravit pouze pokuta, ale několik měsíců ve vězení. Přitom právě u kaktusů a sukulentů je úplně zbytečné riskovat. "Společnost Českých a Slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů totiž patří k těm nejlepším v Evropě a na specializovaných výstavách je dnes možné sehnat prakticky jakýkoliv druh za pár desítek korun," říká botanik Miloš Kaplan, který se kaktusům věnuje mnoho let. "A v podstatě to samé platí i pro ostatní rostliny, které si čeští turisté vozí z dovolených. Většina z nich se totiž dá sehnat v dnešní široké nabídce zahradnických firem a specializovaných spolků, jako jsou skalničkáři, pěstitelé tropických a subtropických rostlin, či na objednávku ze zahraničních katalogů," potvrzuje Jiří Haager, ředitel Pražské botanické zahrady, která je u nás jedním ze záchranných center CITES. Tam nejčastěji končí zabavené orchideje, cykasy, kapraďorosty a cibuloviny. "Z Kanárských ostrovů jsem mámě přivezl pět různých rostlinek, z toho čtyři do měsíce zašly a ta poslední živoří, asi se jí v Čechách nelíbí. Už bych takovou hloupost znova neopakoval," přiznává vysokoškolák, který pro případné potíže nechce být jmenován. Ať už se jedná například o cibuloviny z oblasti Středozemí, kterým naše zima rozhodně nesvědčí, nebo o skalničky z Alp, šance na přežití neaklimatizovaných rostlin je pramalá. U orchidejí se pak rovná téměř nule, protože ty ke svému životu potřebují soužití se speciálními, takzvanými mykorhizními houbami, které mají na kořenech. Dalším skrytým nebezpečím, které číhá v souvislosti s dovozem rostlin z cizích zemí, jsou choroby a škůdci. Může se totiž stát, že s krásnou rostlinou přicestuje i nezvaný host, který nebude mít v našich podmínkách přirozeného nepřítele. A to už je na pováženou. Nikdo totiž nemůže odhadnout, kolik může takový vetřelec napáchat škod nejenom na zahradě, ale i ve volné přírodě.
KDE ZÍSKAT INFORMACE O TÉTO PROBLEMATICE:
* Ministerstvo životního prostředí
* Agentura ochrany přírody a krajiny
* Česká inspekce životního prostředí
NA CO MYSLET PŘI NÁKUPU OKRASNÝCH ROSTLIN V ZAHRANIČÍ:
* povolení k vývozu ze země původu
* fytosanitární osvědčení
* doklad o původu (u chráněných rostlin a uvedených v CITES)
* povolení ke sběru (u rostlin sbíraných ve volné přírodě)
Při koupi běžně pěstovaných rostlin by mělo dobré zahradnictví po upozornění, že ji chcete vyvážet, poskytnout povolení k vývozu včetně fytosanitárního potvrzení o jejím bezvadném stavu nebo alespoň poskytnout informaci, kde potřebné dokumenty získat.
Nelze vzít a odjet
"K dovozu některých rostlin z ciziny včetně těch zakoupených, je zapotřebí povolení k vývozu z jednotlivých států a povolení k dovozu do Čech, stejně jako fytosanitární potvrzení od obou států, že rostlina je zdravá. Při sběru z volné přírody je ještě nezbytně nutné speciální povolení, které vydává stát, na jehož území se pohybujete," upozorňuje Ladislav Miko z České inspekce životního prostředí. "Toto povolení se však vydává na předem upřesněné druhy a slouží spíše botanikům pro vědecké účely. Laik by se měl loupení rostlin z volné přírody rozhodně vyhnout. Letos na jaře jsme mj. pokutovali výpravu "kaktusářů" částkou 40 tisíc korun." I za takové na první pohled obyčejné rostliny, jako jsou například sněženky a bramboříky, můžete zaplatit pokutu několik tisíc korun. Patří totiž stejně jako víc než 28 tisíc dalších druhů na seznam ohrožených druhů rostlin a živočichů, který je znám pod zkratkou CITES. "Položky, které jsou uvedeny v tomto seznamu, jsou chráněny úmluvou o mezinárodním obchodu, ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V realitě to znamená, že pokud nenechavý návštěvník vyrýpne ohroženou rostlinu v Turecku a najdou ji u něj na kterékoliv jiné hranici státu, který tuto úmluvu podepsal, nepříjemnostem, zabavení a pokutě se rozhodně nevyhne," varuje Danuše Turoňová z pražské Agentury ochrany přírody a krajiny. "Problémy nastanou i u všech zakoupených rostlin CITES, ať už v zemi, odkud rostlina původně pochází, nebo kde volně v přírodě nikdy nerostla. Na její dovoz pak musí být speciální průvodka, která dokládá zakoupení a původ."
Každý chrání jinak
Rostliny, které jsou uvedeny na seznamu CITES, však nejsou jediné, které mohou způsobit problémy na hranicích. Například navštěvníci Španělska se mnohdy nechají zlákat malou palmou žumarou, která sice není uvedena v CITES, zato Španělé ji mají na seznamu svých chráněných rostlin. Patálie s jejím vývozem pak mohou být nemalé stejně jako pokuta. Mnoho návštěvníků Mexika, ale i Bolívie a Peru, si vozí domů kaktusy. Podobná je i situace se sukulenty v Jižní Africe. Přitom právě tyto státy mají jedny z nejtvrdších zákonů na vývoz jakýchkoli přírodnin, a zejména zelení ježci bývají tím hlavním, po čem kromě zbraní pátrají četné kontroly rozmístěné po celém území. Několik kaktusů, sukulentů či semena aloe pak už nemusí spravit pouze pokuta, ale několik měsíců ve vězení. Přitom právě u kaktusů a sukulentů je úplně zbytečné riskovat. "Společnost Českých a Slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů totiž patří k těm nejlepším v Evropě a na specializovaných výstavách je dnes možné sehnat prakticky jakýkoliv druh za pár desítek korun," říká botanik Miloš Kaplan, který se kaktusům věnuje mnoho let. "A v podstatě to samé platí i pro ostatní rostliny, které si čeští turisté vozí z dovolených. Většina z nich se totiž dá sehnat v dnešní široké nabídce zahradnických firem a specializovaných spolků, jako jsou skalničkáři, pěstitelé tropických a subtropických rostlin, či na objednávku ze zahraničních katalogů," potvrzuje Jiří Haager, ředitel Pražské botanické zahrady, která je u nás jedním ze záchranných center CITES. Tam nejčastěji končí zabavené orchideje, cykasy, kapraďorosty a cibuloviny. "Z Kanárských ostrovů jsem mámě přivezl pět různých rostlinek, z toho čtyři do měsíce zašly a ta poslední živoří, asi se jí v Čechách nelíbí. Už bych takovou hloupost znova neopakoval," přiznává vysokoškolák, který pro případné potíže nechce být jmenován. Ať už se jedná například o cibuloviny z oblasti Středozemí, kterým naše zima rozhodně nesvědčí, nebo o skalničky z Alp, šance na přežití neaklimatizovaných rostlin je pramalá. U orchidejí se pak rovná téměř nule, protože ty ke svému životu potřebují soužití se speciálními, takzvanými mykorhizními houbami, které mají na kořenech. Dalším skrytým nebezpečím, které číhá v souvislosti s dovozem rostlin z cizích zemí, jsou choroby a škůdci. Může se totiž stát, že s krásnou rostlinou přicestuje i nezvaný host, který nebude mít v našich podmínkách přirozeného nepřítele. A to už je na pováženou. Nikdo totiž nemůže odhadnout, kolik může takový vetřelec napáchat škod nejenom na zahradě, ale i ve volné přírodě.
KDE ZÍSKAT INFORMACE O TÉTO PROBLEMATICE:
* Ministerstvo životního prostředí
* Agentura ochrany přírody a krajiny
* Česká inspekce životního prostředí
NA CO MYSLET PŘI NÁKUPU OKRASNÝCH ROSTLIN V ZAHRANIČÍ:
* povolení k vývozu ze země původu
* fytosanitární osvědčení
* doklad o původu (u chráněných rostlin a uvedených v CITES)
* povolení ke sběru (u rostlin sbíraných ve volné přírodě)
Při koupi běžně pěstovaných rostlin by mělo dobré zahradnictví po upozornění, že ji chcete vyvážet, poskytnout povolení k vývozu včetně fytosanitárního potvrzení o jejím bezvadném stavu nebo alespoň poskytnout informaci, kde potřebné dokumenty získat.
 Agáve (Agave) |
 Domovem dosny (Canna sp.) jsou tropy, vidět ji však lze i v centru Prahy, neboť se v Evropě běžně pěstuje. |
 Špirlice (Sarracenia) |
 Vanda (Vanda) |
 Žumara (Chamaerops) |
