Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zelené domy: jak se bydlí pod zemí

aktualizováno 
Zelené střechy domů jsou porostlé vegetací, zadní stěny splývají s terénem, zatímco jižní a východní fasády jsou otevřeny slunci a výhledům do okolí... Tohle není iluze, ale skutečnost. Popsané domy totiž jeden po druhém vyrůstají v lokalitě Jižní Chlum u Zlína. A každý z nich nabízí nádherný výhled do údolí řeky Dřevnice a na protější zalesněné svahy.

Domy chráněné zemí spojují krásu přírodní architektury s výhodami pasivně-solárních staveb. Vycházejí z jednoduchého přírodního principu využití tepla akumulovaného obklopující zeminou. To zajišťuje celoroční tepelnou pohodu i bez provozně drahých vyhřívacích systémů.

K dorovnání teplot stačí v případě potřeby i málo výkonná zařízení na bázi alternativních zdrojů energie.

„Snažíme se tak dokázat, že životní úroveň lze zlepšovat i bez nároku na vyšší spotřebu energie, pitné vody a dalších přírodních zdrojů,“ říká Helena Oswaldová, která se se svou rodinou do takového domu krytého zeminou v Jižním Chlumu u Zlína nastěhovala před měsícem.

Odkud „fouká vítr“
Původně se tato myšlenka zrodila u manželů Frkalových. „Na základě vlastních zkušeností s výstavbou a provozem klasického nadzemního domu, který byl velmi nákladný, především pokud jde o topení a údržbu, začal manžel pátrat ve světě po stavbách 'smysluplnějších',“ popisuje Helena Frkalová.

„Podařilo se mu zjistit, že domy odpovídající jeho představě se stavějí již několik desítek let v USA.“ Manželé se tedy rozhodli nejen pro stavbu domu pod zemí pro sebe, ale také přesvědčili další lidi. A tak vzniklo sdružení Zelené bydlení.

„Jde o neziskovou organizaci, jejímž cílem je propagace, poradenství a podpora ekologicky výhodných způsobů moderního bydlení,“ vysvětluje Frkalová.

„Čeští projektanti ve spolupráci s odborníky z USA, Dánska a Rakouska vyvinuli optimální postupy přizpůsobené českým stavebním normám. A ty už jsme ověřili v praxi při dosavadní výstavbě ekosídliště Jižní Chlum.“

Stočné v Chlumu neplatí
Infrastruktura ekosídliště, tedy příjezdová cesta, rozvody elektřiny a vody, dešťová a splašková kanalizace, je vybudována nejen pro současnou, ale i pro budoucí výstavbu. Domy mají vlastní kořenovou čističku odpadních vod, která byla vybudována za finanční podpory Dánského výboru pro životní prostředí.

Ta zbavuje obyvatele Jižního Chlumu navždy poplatku za stočné. Systém pro zpětné využití přečištěné vody k zalévání a dalším technickým účelům však zároveň sníží i jejich měsíční výdaje za vodné, především v letní „zalévací“ sezoně.

Prohlédněte si fotogalerii


„Má-li dům chráněný zemí správně fungovat a přinášet výhody, kvůli kterým jsme se pro něj rozhodli, musí být dobře vyprojektován a kvalitně postaven,“ upozorňuje Frkalová.

„Ještě více než u klasických staveb se vyplatí investovat čas k získání informací, které ušetří nesrovnatelně vyšší náklady při realizaci samé nebo - nedej bože - při dodatečném odstraňování závad.“

Důkladná izolace
Domy kryté zemí lze stavět v rovině, ale zvlněný, případně kopcovitý terén umožňuje lepší osazení do okolního terénu. Při výběru pozemku je potřeba vyhledat takový, který je orientovaný k jihu.

Aby mohl dům dobře pracovat s naakumulovaným teplem, musí být postaven z materiálů, jež jsou akumulace schopné, tedy ze železobetonu, cihel nebo betonových bloků; nikdy ne z pěnosilikátů. Rozdíl oproti běžným domům je v tom, že tyhle je třeba staticky dimenzovat pro určitou únosnou zátěž.

Zemina na střeše totiž musí mít výšku, která nepromrzá. Zároveň se dá samozřejmě využít i všech ostatních vlastností zeminy - ochrana konstrukce domu, dobrá absorpce vody, využitelnost jako užitková a rekreační zóna domu.

Dům je odrenážovaný jako každá klasická stavba, pouze v územích se špatně propustnými půdami je nutno věnovat této problematice větší pozornost. „U hydroizolací je potřeba dbát, aby byly udělány velmi pečlivě,“ upozorňuje Frkalová.

„Na Jižním Chlumu jsme použili dvouvrstvý materiál, u něhož je hydroizolační fólie jištěna vrstvou přírodního bentonitu. Ten při náhodném průniku vlhkosti pod fólii nabobtná a průraz utěsní.“ Tepelnou izolaci si kromě čelní, otevřené fasády vyžaduje i celá zeminou krytá část domu.

Topení není třeba
Nezbytně potřebují „zelené domy“ větrání. „K tomu se využívá samotížná nebo častěji nucená cirkulace vzduchu,“ říká Frkalová a dodává: „Na Jižním Chlumu je větrání spojeno s dotemperováním interiéru.“

Dobře postavený pasivně-solární dům tak teoreticky nepotřebuje žádné další vyhřívání, pouze ohřev teplé vody. A na to se využívá solárního systému a nouzově elektřiny.

Vynikající hospodaření s vodními parami umožňuje také použití nepálené hlíny v interiéru. Díky té se v domě udržuje výborné klima, dobrá tepelná akumulace a také se pak nepřenášejí zvuky mezi jednotlivými místnostmi.

A kde se bere světlo? Otevřená část domu má běžná okna. V ostatních místnostech jsou takzvané světelné studny, tedy jakési světlíky z povrchu země až do místnosti. A světla dávají opravdu hodně.

Jižní Chlum má i vlastní kořenovou čističku. Díky tomu neplatí stočné.

Domy na Jižním Chlumu vycházejí z principu využití tepla akumulovaného obklopující zeminou.

Atmosféru kuchyně dotváří světelná studna.

V koupelně není žádné okno, pouze světelná studna. Světla dává dostatek.

Pasivní domy nepotřebují topení. Na dorovnání teplot stačí například pec. Na téhle se dá i spát.

Domy chráněné zemí spojují krásu přírodní architektury s výhodami pasivně-solárních staveb.

Autoři:



Nejčtenější

Možnost vidět, cítit a využívat zahradu a okolní pozemek ve velkém propojení a...
Hledání domova skončilo. Moderní chalupu si postavili v CHKO Beskydy

Příkrý svah, za zády les a výhled do malebné krajiny, manželům bylo okamžitě jasné, že tady chtějí mít nový domov....

Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř...



1
Na zlomené srdce si koupila byt. V říjnu ji nemile překvapil

Když si rodačka z Pardubic pořídila v sousedním Hradci Králové svůj vlastní byt, byla štěstím bez sebe. Spokojenost...

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a...

Centrum obytného prostoru tvoří kuchyňský ostrov, jehož pracovní deska je...
Majitel bytu na Vinohradech vsadil na bílou barvu a kazetové dveře

Bydlení na Vinohradech láká v Praze spoustu zájemců. A to přesto, že bez náročné rekonstrukce se zde obejdou jen těžko....

Další z rubriky

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a...

Trojdílná kožená sedačka, křesílka a konferenční stolky jsou právě těmi...
Jak zařídit levně byt po babičce: chce to vkus a odvahu kombinovat

Díky lásce k starému originálu a citu pro kombinaci s novým se Haně podařilo vybudovat si milé bydlení, jež má velmi...

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel,...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.