S Radkem Hegmonem jste začali spolupracovat už jako studenti. Jak na to období vzpomínáte?
Jako na dobu, kdy nebylo téměř nic z toho, co je dnes, všechno bylo neukotvené, nehotové, ale zároveň skoro všechno bylo možné. Raná devadesátá léta...
David Karásek
Jaké výhody a úskalí přináší tvorba ve dvojici?
Dva pohledy na věc, kdy jeden ovlivňuje druhý a naopak. Někdy to výsledný efekt znásobí, ale jindy také zmírní. Někdy to cítíte hned a jindy to zjistíte až po čase.
Zabýváte se vším od designu po výrobu. Co všechno to vyžaduje?
Bohužel, mnoho času ztrácíme v netvůrčích, přesto nutných činnostech, na samotnou tvorbu pak zbývá času málo. Museli jsme obětovat kariéru slavného designéra...
Mě osobně baví nevytvářet jenom výrobek, ale celou kolekci, katalog, značku. Je to komplexnější práce. V té nám pomáhá i kontakt s každodenní firemní realitou, potíže při výrobě nebo třeba ostré připomínky uživatelů.
Vašimi oblíbenými kombinacemi jsou hliník s textilem a také ocel se dřevem. Testujete i tyto osvědčené materiály?
Testujeme všechno, protože věřit lze jen vlastní zkušenosti. A stále objevujeme něco nového. Naposledy jsme na sedáky našich laviček například vyvinuli povrch Citépin, kombinaci perforované oceli a plastových "cvočků". Vypadá skvěle, ale taky efektivně izoluje studenou ocel od těla sedícího.
Můžete konkrétně přiblížit podobné inovace?
Kromě použití technické pryže u stojanů na kola, jako je Meandre nebo Edgetyre, zkoušíme třeba některé materiály do nosné kostry vlepovat. Také toto nedůvěřivě testujeme, zatím s vynikajícím výsledkem.
Rovněž se snažíme u některých výrobků kombinovat funkce. Třeba lavička Woody má varianty s integrovaným stojanem na kola: "zaparkujete" a hned si dáte svačinu z domova... Ochranná mříž ke stromu Sinus zase může nést sedáky, takže prostor, který je určen stromu, lze zároveň využít k odpočinku.
Skupina zvýšených sedáků a stolů Bistrot do veřejného prostoru
Nedávno jste představili "staronový" Bistrot. Jak jste ho proměnili? Hodil by se i na zahradu u rodinného domku?
Barové stoličky Bistrot byly původně navrženy pro naši značku egoé a měly směřovat hlavně do zahradních restaurací nebo na různé slavnosti. Lze je ale uplatnit i na zahradě k nějakému venkovnímu baru.
Součástí řady jsou i kompaktní židle a stoly v zajímavém industriálním designu. Pro letošní rok jsme ale koncept barových stoliček převedli do veřejného prostoru. Zvýšené sezení je totiž překvapivě příjemné, jak na krátké neplánované setkání s přítelem a snědení sendviče, tak třeba na vyřízení e-mailů v laptopu. Navíc je Bistrot velmi kompaktní, vejde se téměř všude a ve větších skupinách působí neuvěřitelně: jako pampelišky na louce. Čekáme, až jej nějaký kreativní architekt využije pro opravdu silný projekt u nás nebo ve světě.
Spolupracujete také s mladými perspektivními designéry. Jak si je vybíráte?
Ne nějak cíleně, ale protože systematicky spolupracujeme s vysokými školami, je logické, že nás občas někdo mezi studenty zaujme. Také býváme často osloveni, a pak vybíráme podle síly návrhu a úrovně komunikace.
Koncept mříže ke stromům se sedacími prvky Sinus
Dostávají konkrétní zadání, nebo mají volnou ruku?
Zpravidla se jedná o jejich téma. Pokud jde o něco, co v naší kolekci chybí, proč se nedomluvit. Někdy je ale spolupráce těsnější. Třeba když Roman Vrtiška vytvářel pro mmcité Sinus, komunikovali jsme hodně a samotný koncept kombinace ochranné mříže ke stromům a sedacích prvků byla naše myšlenka. Roman ji uchopil a skvěle zhmotnil.
Zastupujete známé světové značky jako je Gandia Blasco nebo Vondom, můžete přiblížit letošní trendy? Inspirujete se jimi?
Trendy se snažíme sledovat, nesmíme si dovolit ztratit přehled. Ale nábytek je ve své podstatě stále stejný, co se mění, jsou povrchy, barvy, vzory. Snažíme se, aby byla naše kolekce stylově různá, protože pro každé prostředí se hodí něco jiného.
Stejně postupujeme, když vybíráme, které zahraniční výrobce budeme v Česku zastupovat. S trendy je ale trochu potíž, nábytek přece není móda. Židle, stoly či lampu si nekupujete na jednu nebo dvě sezony. Naší ambicí je vytvářet věci, které se rychle neokoukají, nezestárnou. Kdyby ano, považoval bych to za prohru.
Křesílko Radium s venkovními polštáři
Egoé nově zastupuje značku Tolix nebo eForm. Čím pro nás mohou být výjimečné?
Oba výrobce spojuje dlouhá a zajímavá průmyslová tradice. Tolix je něčím úplně novým na našem trhu, jedná se o rozvinutí originální francouzské židle z dvacátých let, která byla původně navržena do průmyslu, do dílen, továren či kantýn. Je vytvořena technologií známou z autoprůmyslu, lisováním ocelového plechu. Její velmi neobvyklá krása září v mnoha pařížských kavárnách.
Přináší neopakovatelnou atmosféru, úplně vidíte ten starý francouzský film... Je ale současně uchopená, nové, živé barvy a další varianty, stoly, židle, skříně citlivě a zcela současně rozvíjejí původní odkaz. Je to taková vespa mezi židlemi.
Když se řekne eternit, každý si vybaví charakteristickou střešní krytinu – málo
se ale ví, že ze stejného nezničitelného materiálu se vyrábí i krásné květináče či řada venkovního nábytku nezaměnitelného designu. Značka eForm je součástí švýcarského koncernu Eternit a my jsme rádi, že spojení věčného materiálu, švýcarské kvality a jemného designu můžeme představit i u nás.
Slavné křesílko Na Xemena z hliníkových profilů a s venkovními polštáři. Nyní v módním kávovém odstínu
Nosí se spíš polštářový design, nebo krabicové řady zahradního nábytku?
Řekl bych, že polštáře na krabicovém nábytku... Ne, vážně, myslím, že polštáře dobyly díky novým odolným materiálům venkovní prostor. Vypadají dobře a jsou plně funkční. Krabice trochu ustupují, je ale pravda, že se stále dobře umisťují v architektuře, která je ve své většině výrazně pravoúhlá.
Vyznáváte nějaké pravidlo, jaké slunečníky, stínící plachty, zahradní nábytek, květináče či svítidla se hodí ke konkrétnímu stylu domu?
Nemůžeme úplně ovlivnit, kam budou naše výrobky umístěny, a proto se snažíme hlavně o sledování funkce. Toto staré pravidlo stále platí. Nechceme, aby nábytek strhával zbytečně mnoho pozornosti, a neměl by ani opticky ani skutečně člověka obtěžovat.
Nezničitelné křesílko z vláknocementu Sponeck
Křesílko Preva v atypickém provedení s černými polyetylenovými deskami místo tropického dřeva
mmcitéZnačka mmcité se nejnověji pochlubila barovou stoličkou se stolem Bistrot, realizovala dodávku městského mobiliáře a přístřešků pro letiště Charlese de Gaulla v Paříži a dva náročné projekty ve Španělsku – tramvajové tratě v Murcii a Zaragoze. Má za sebou celou řadu zakázek od Spojených arabských emirátů přes Slovensko, Velkou Británii až po Spojené státy americké. Z projektů u nás jmenujme pěší zónu v Chebu (spolupráce s ateliérem A69), rekonstrukci Joštovy třídy v Brně (s ateliérem RAW), park Novodvorská v Praze (Nedvěd architekti) či sady P. Bezruče v Kroměříži. |
Na druhé straně není důvod, abychom zakrývali, v jaké době žijeme. Jsme současní lidé a naše věci by to měly vyjadřovat. Kromě souladu existuje i kontrast a oboje funguje bezvadně. Takže ani do historického prostředí se nemusíme bát použít zcela současný design. Citlivost a respekt budeme však potřebovat nepochybně.
Když odmyslíme nové interpretace klasických modelů, v kterém směru se dá vůbec ještě něco nového vymyslet?
Vždycky nějaký prostor existuje, ale je těžké vymyslet něco opravdu nového. Zásadnější inovaci mohou přinést nové technologie či materiály, ale pro malého výrobce, který nemá mnoho prostředků na dlouhý a složitý vývoj, je situace obtížná. A je pravda, že nakonec i na poli klasických, léty vyzkoušených materiálů je možné vymyslet něco vzrušujícího. A o to se snažíme všichni...
