Vyplývá to ze studie společnosti Porsenna Potenciál úspor energie v budovách. Ekologické Hnutí Duha upozornilo na možné pozitivní přínosy podpory energetických renovací budov pro ekonomiku a zaměstnanost.
Ve studii společnost zabývající se hospodařením s energií uvádí, že v roce 2012 nebylo v ČR zatepleno 77 procent všech obydlených bytů. Při současném tempu zateplování by se měl tento podíl do roku 2020 snížit na 55 procent.
"V roce 2030 pak podle našich odhadů nebude zateplen stále přibližně milion bytových jednotek, převážně v rodinných domech," upozornil analytik Michal Čejka z Porsenny s tím, že teoreticky tak energetická chudoba hrozí třetině, v extrémním případě polovině domácností.
Nejvíce ohrožení jsou prý současní i budoucí důchodci. "Jejich domy se mohou v průběhu příštích 20 let stát nevyhovujícími pro bydlení či příliš nákladnými z hlediska spotřeby energií. Investice do renovací a výdaje za tepelnou energii mohou být nad finanční možnosti řady seniorů," poznamenal Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte.
Češi šetří, ale ceny energií stále rostou
Přestože se Češi naučili s energiemi šetřit a spotřeba domácností je dlouhodobě stabilní, ceny energií však rostou. Za posledních 12 let stouply o pět procent, podle studie by tempo růstu mělo ještě vzrůst. "Budoucí důchodci, pokud si nevytvoří dodatečné úspory na penzi, budou za energie utrácet stále vyšší podíl svých příjmů," dodal Niedermayer.
Studie jako řešení navrhuje, aby stát pokračoval v podpoře oprav domů pro bydlení a tuto pomoc v budoucnu ještě zintenzivnil. Cílem by mělo být, aby v roce 2030 bylo zateplených až 80 procent všech bytů. Podle výpočtů ve studii by ovšem zateplení všech budov pro bydlení do roku 2030 vyšlo na jeden bilion korun.
Energetické renovace budov, jako je zateplování, výměna kotlů nebo zavádění solárních systémů, podporuje také Hnutí Duha. Předloni navrhlo, aby stát na tato opatření mezi roky 2013 až 2020 ročně vynakládal 16 miliard korun.
Podle zveřejněné studie by taková podpora vytvořila dodatečný hrubý domácí produkt asi 253 miliard korun a 31 tisíc stabilních pracovních příležitostí a také ročně dodala veřejným rozpočtům navíc 12,5 miliardy korun.
Spoluautor studie, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník, v on-line rozhovoru k prezentaci studie však uvedl, že při současných možnostech státu by byl šťastný za třetinu doporučovaných 16 miliard korun ročně. Upozornil, že státu klesají například příjmy z dražby emisních povolenek, jejichž cena na evropském trhu v poslední době výrazně klesla.
