Způsob, jak majitel objektu tento defekt zjistí, je jednoduchý. Uvolní-li například ventily u radiátorů, voda z nich nepoteče, ale jen pokape. Pokud tato situace nastane, je dobré se ještě podívat na měřič tlaku, neboli manometr, u kotle. Další důvod, proč voda z radiátorů neteče, je prostý - všechna kapalina se mohla ze systému odpařit, a proto nemá co z radiátoru odtékat. Jsou-li však údaje na manometru v pořádku, nezbývá než hledat dál. Odšroubuje-li člověk celý vypouštěcí ventil u kotle, může v něm vidět místo vody ledovou tříšť. Pokud tato nemilá situace nastane a chalupář nechce přivolat odborníka, měl by zevně prohlédnout celý systém. To znamená zkontrolovat kotel, zda není někde prasklý, stejně jako trubky a radiátory. Ty mohou při zamrznutí v některých místech zpuchřet nebo z nich také visí rampouchy. Jakmile něco podobného majitel domu najde, znamená to, že topení popraskalo a bude potřebovat ne příliš levný zásah odborníka. Jsou-li radiátory a kotel v pořádku a je vidět ledová tříšť, zvládne topení rozmrazit i domácí kutil. Rozhodně však nesmí roztopit kotel na nejvyšší hodnoty.
„Je nutné postupovat větev po větvi a radiátory nejprve zvenku zahřívat, říká Pavel Lebduška z firmy Top-stav.
Zatopí-li majitel domu v kotli a přitom ví, že má zamrzlou vodu v radiátorech, většinou tím dosáhne jediného - celý systém se mu roztrhne a on zaplatí nákladnou opravu topení.
Zamrzlá voda v radiátorech se totiž musí nejprve rozehřát zvnějšku. „K tomu stačí i obyčejný fén, ale nejlepší jsou teplovzdušné fény, které se používají například při opalování barvy, říká Jan Čep z firmy Intop. Cena teplovzduného fénu se pohybuje kolem 1200 korun. V domácnosti však najde mnohem větší využití než jen při rozmrazování topení. Pokud jsou už radiátory rozehřáté, může majitel zkusit v příslušné větvi opatrně zatopit. Kdo má kotel na tuhá paliva, měl by topit jen dřívím. V případě, že by v systému zůstal led, je třeba kotel rychle vypnout. A dříví se v kotli uhasí snadněji než například koks.
U plynového a elektrického topení tento problém nenastává. Rozmrazí-li se jedna větev, stejným způsobem se postupuje u zbytku topení.
Rozmrazit topení dá majiteli tolik práce, že příští zimu si rozhodně rozmyslí, zda situaci nechá dojít opět tak daleko. Způsobů, jak zabránit zamrznutí topení, je totiž několik. „Pokud člověk na chalupu nejezdí celou zimu, je nejjednodušší vypustit vodu z celého systému, říká Beno Burok z firmy Technosan. Majitelé plynových a elektrických kotlů si pak mohou nechat topení zapnuté na takzvanou udržovací teplotu. To znamená, že si na termostatu nastaví přibližně pět stupňů Celsia. Jakmile by teplota v domě klesla pod tuto hodnotu a hrozilo zamrznutí vody v radiátorech, kotel by se automaticky sepnul. Díky mírným zimám u nás majitel protopí rozhodně méně peněz, než co by ho stála výměna popraskaných radiátorů a trubek. Další variantou je - podobně jako u automobilů - přidání nemrznoucí kapaliny. Známý Fridex by ale mohl poškodit plynové i elektrické kotle. Proto speciálně pro topení je určena kapalina Friterm. Jeden litr stojí přibližně osmdesát korun. Ředí se vodou, nejčastěji v poměru jedna ku pěti. Je-li roztok silnější, voda nezamrzne ani při vyšších mrazech.
„Je nutné postupovat větev po větvi a radiátory nejprve zvenku zahřívat, říká Pavel Lebduška z firmy Top-stav.
Zatopí-li majitel domu v kotli a přitom ví, že má zamrzlou vodu v radiátorech, většinou tím dosáhne jediného - celý systém se mu roztrhne a on zaplatí nákladnou opravu topení.
Zamrzlá voda v radiátorech se totiž musí nejprve rozehřát zvnějšku. „K tomu stačí i obyčejný fén, ale nejlepší jsou teplovzdušné fény, které se používají například při opalování barvy, říká Jan Čep z firmy Intop. Cena teplovzduného fénu se pohybuje kolem 1200 korun. V domácnosti však najde mnohem větší využití než jen při rozmrazování topení. Pokud jsou už radiátory rozehřáté, může majitel zkusit v příslušné větvi opatrně zatopit. Kdo má kotel na tuhá paliva, měl by topit jen dřívím. V případě, že by v systému zůstal led, je třeba kotel rychle vypnout. A dříví se v kotli uhasí snadněji než například koks.
U plynového a elektrického topení tento problém nenastává. Rozmrazí-li se jedna větev, stejným způsobem se postupuje u zbytku topení.
Rozmrazit topení dá majiteli tolik práce, že příští zimu si rozhodně rozmyslí, zda situaci nechá dojít opět tak daleko. Způsobů, jak zabránit zamrznutí topení, je totiž několik. „Pokud člověk na chalupu nejezdí celou zimu, je nejjednodušší vypustit vodu z celého systému, říká Beno Burok z firmy Technosan. Majitelé plynových a elektrických kotlů si pak mohou nechat topení zapnuté na takzvanou udržovací teplotu. To znamená, že si na termostatu nastaví přibližně pět stupňů Celsia. Jakmile by teplota v domě klesla pod tuto hodnotu a hrozilo zamrznutí vody v radiátorech, kotel by se automaticky sepnul. Díky mírným zimám u nás majitel protopí rozhodně méně peněz, než co by ho stála výměna popraskaných radiátorů a trubek. Další variantou je - podobně jako u automobilů - přidání nemrznoucí kapaliny. Známý Fridex by ale mohl poškodit plynové i elektrické kotle. Proto speciálně pro topení je určena kapalina Friterm. Jeden litr stojí přibližně osmdesát korun. Ředí se vodou, nejčastěji v poměru jedna ku pěti. Je-li roztok silnější, voda nezamrzne ani při vyšších mrazech.
