náhledy
Vranov nad Dyjí. V roce 1918 spravoval zámek a rozlehlé polnosti polský rod Stadnických.
Autor: Profimedia.cz
Vranov nad Dyjí. Hrabě Adam Zbyněk Stadnický přišel pozemkovou reformou o většinu rozlehlého panství.
Autor: Profimedia.cz
Vranov nad Dyjí. Vranov Stadnickým zůstal, hrabě se ale odstěhoval na svůj druhý zámek Nawojowa do Polska.
Autor: Profimedia.cz
Vranov nad Dyjí.
Autor: Profimedia.cz
Konopiště. Nepříznivý osud potkal šlechtu (včetně české vévodkyně Žofie) sídlící na zámku.
Autor: Profimedia.cz
Konopiště. V majetku ho měl rod Habsburků.
Autor: Profimedia.cz
Konopiště. Po smrti rodičů i po válce se dětem Františka Ferdinanda zbortil svět jistot. Nejen, že se jim rozpadla rodina, ale zanikla i monarchie.
Autor: Profimedia.cz
Konopiště. Mladí šlechtici tak v roce 1921 museli zámek opustit.
Autor: Profimedia.cz
Zákupy. V roce 1916 získal zámek na pouhé dva roky poslední český král Karel I.
Autor: Profimedia.cz
Zákupy. Jelikož právě zuřila válka, šlechtic nemohl ani pomýšlet na to, že by v severních Čechách vlastní pohodlné letní sídlo zděděné po předcích převzal.
Autor: Profimedia.cz
Zákupy. Zámek v roce 1918 převzaly Státní lesy a statky, vznikly zde kanceláře či letní byty pro úředníky ministerstva zemědělství.
Autor: Profimedia.cz
Zákupy. Po vzniku ČSR bylo pro veřejnost otevřené druhé patro s interiéry císařské rodiny.
Autor: Profimedia.cz
Křivoklát. Před rokem 1918 hospodařil na rozsáhlém křivoklátském panství knížecí rod německých Fürstenbergů.
Autor: Profimedia.cz
Křivoklát
Autor: Profimedia.cz
Na nádvoří hradu dováděli v pohádce Třetí princ kejklíři.
Autor: Profimedia.cz
Křivoklát
Autor: Profimedia.cz
Milotice. Státní zámek Milotice nedaleko Hodonína patřil v době rozpadu Rakouska-Uherska hraběti Ladislavu Seilern-Aspangovi.
Autor: Profimedia.cz
Milotice. Panství zdědili po smrti strýce Františka Karla Seilerna v roce 1916.
Autor: Profimedia.cz
Milotice. Sám se spíš považoval za Moraváka, nikoliv za Rakušáka. Ostatně jeho děti navštěvovaly české školy.
Autor: Profimedia.cz
Milotice. Přesto hraběte zákony nové republiky o většinu rozlehlého panství připravily a rod tak žil s „utaženými opasky“.
Autor: Profimedia.cz
Lednice. Během staletí Lichtenštejnové nashromáždili v Čechách a na Moravě obrovský majetek, o jehož část však po roce 1918 přišli, Lednice jim ale zůstala.
Autor: Profimedia.cz
Lednice. Po vyhlášení republiky se na chodu zámku Lednice změnilo jen to, že se tu už nepořádaly okázalé oslavy. V zámeckých apartmánech ale stále členové rodiny pobývali.
Autor: Profimedia.cz
Lednice. Lednice včetně parku byla už tehdy pro zájemce přístupná a vstupné se nevybíralo.
Autor: Profimedia.cz
Lednice. Zámek a další majetek na území ČSR byl Lichtenštejnům vyvlastněn až v roce 1945.
Autor: Profimedia.cz
Karlštejn. Císařovna Marie Terezie hrad pronajala v 18. století Ústavu šlechtičen, který vzdělával dívky ze šlechtických rodin.
Autor: Profimedia.cz
Karlštejn. Tehdy začali ke hradu přijíždět lidé s touhou si jeden z pilířů české historie prohlédnout, což jim bývalo umožněno.
Autor: Profimedia.cz
Karlštejn. První návštěvní řád pak vznikl v roce 1911 a od té doby je hrad otevřen veřejnosti.
Autor: Profimedia.cz
Karlštejn. Po roce 1918 došlo k velkým právním diskusím, komu vlastně hrad patří. Následně bylo uzákoněno, že je to majetek státní.
Autor: Profimedia.cz