První republika sebrala šlechtě zámky. Mohla za to reforma i původ

Deset let je u hradů a zámků jen chvilka v jejich historii. V letech 1918 až 1928 však u nás mnohé potkalo přelomové období. Šlechtické rody přicházely, především kvůli propojení s habsburskou monarchií a pod tlakem pozemkových reforem, o četná panství. Týdeník 5plus2 pátral po minulosti sedmi z nich.

1. Vranov nad Dyjí. Zámek hrabě udržel do okupace

Hrabě Adam Zbyněk Stadnický přišel pozemkovou reformou o většinu rozlehlého panství.

V roce 1918 bylo ve Vranově nad Dyjí pořádně rušno. Drtivá většina tamních obyvatel se hlásila k německému původu, a proto se po vzniku Československa chtěli připojit k mezinárodně neuznanému útvaru Německé Rakousko a jeho kraji Německá jižní Morava.

Do Vranova proto napochodovaly pluky československé armády z Jindřichova Hradce, Jihlavy či Brna, aby zjednaly pořádek. Jedenáctého prosince Vranov kapituloval. Zdejší zámek a jeho rozlehlé polnosti tehdy spravoval polský rod Stadnických.

Hrabě Adam Zbyněk Stadnický přišel pozemkovou reformou o většinu rozlehlého panství včetně nedaleké zříceniny Nový Hrádek. „Ten byl pronajat Klubu českých turistů, kteří zde zřídili oblíbenou turistickou noclehárnu a občerstvení,“ říká kastelán Radek Ryšavý.

Vranov Stadnickým zůstal, hrabě se ale odstěhoval na svůj druhý zámek Nawojowa do Polska. O Vranov se však dál staral. „Vranov byl veřejnosti přístupný za jednu korunu, a to po ohlášení u kastelána. Stadnickému zámek nakonec sebrali až nacisté, po válce připadl státu. Zato Nový Hrádek se po roce 1948 ocitl těsně u hranic v zakázaném pásmu a byl 40 let turistům zapovězen,“ dodává kastelán.