"Je to dlouholetá záležitost. Na začátku prodávali majitelé jen zámek, pak asi usoudili, že je lepší prodávat vše jako celek, ale zatím se nic neděje," uvedl místostarosta Žehušic Vladimír Hraňo.
"Kromě důležitých oprav a údržby se na zámku nic neudělalo. Doufáme, že noví majitelé by se o to lépe starali. Zámek je přeci jen živou součástí obce," míní Hraňo s tím, že jeho majitelé žijí v Praze.
O budoucnost stáda bílých jelenů strach nemá, protože v roce 1920 byla panská obora vyhlášena přírodní památkou.
"Stát by nedovolil, aby se něco takového zrušilo," tvrdí Hraňo. Na přírodní památce jsou zakázány takové činnosti či způsob jejich hospodářského využívání, při kterých by hrozilo poškození.
"Zákon ale neomezuje možnost vlastnit pozemky v přírodních památkách a vlastník je může prodávat dle své úvahy," poznamenala Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.
Jeleni už jsou i na jiných místech
Stáda bílých jelenů byla kdysi pouze v Žehušicích. Pak se ale rozdělila do nedalekých Žlebů, v roce 1995 do Kopidlna na Jičínsku a o tři roky později do Janovic u Heřmanova Městce na Chrudimsku.
"Nejsme už jediným místem v republice. Tehdy se obávali nemocí, které by mohly zasáhnout celé stádo," podotkl Hraňo.
"Na začátku prodávali majitelé jen zámek, pak usoudili, že je lepší prodat vše jako celek, ale zatím se nic neděje," říká místostarosta Žehušic Vladimír Hraňo. |
"Je jasné, že je to investice spíš prestižní než výdělečná. Nemám představu, kdo by to mohl koupit. Možná nějaká nezisková organizace," poznamenal místostarosta Žehušic Vladimír Hraňo.
"Na velkolepé plány asi nikdy nedojde"
Právě on byl v roce 1996 starostou, když se zámek s pozemky vrátil potomkům původních majitelů. V objektu předtím sídlila základní škola, která se musela vystěhovat.
"Oslovil nás po revoluci kanadský investor, který v něm chtěl zřídit školící středisko, golfové hřiště, bungalovy. Byly to velmi velkolepé plány," vzpomněl místostarosta. Ale nevyšlo to.
"Ještě dnes jsou studie a projekty uložené v šuplíku, ale myslím, že na ně nikdy nedojde," dodal Hraňo. Zámek je bývalým sídlem šlechtického rodu Thun-Hohenstein.
Pochází ze 17. století, v 19. století byl přestavěn v empírovém slohu. Obora vznikla vysušením velkého rybníka v roce 1826. Tou dobou dostal hrabě malé stádo bílých jelenů. Obora je přístupná omezeně - jen v turistické sezoně od 15. dubna do 15. října a vždy jen od 10 hodin na jednu hodinu s průvodcem.