Požadavky čtenářky: |
První verze odpovídá požadavkům čtenářky, kdy jsem ponechala v místnosti podlahy, kuchyňskou linku, pohovku s konferenčním stolkem a pracovní stůl s knihovničkou.
Vycházela jsem tedy ze světlého dřeva. Jídelní stůl jsem navrhla s masivní dřevěnou deskou a pro odlehčení jsem použila kovovou podnož.
Totožné provedení jsem použila i na konzolový odkládací stolek, který jsem umístila do úzkého prostoru mezi dveřmi a jídelním stolem.
Pro umístění TV jsem použila pouze dva páry polic. Silnější ve spodní části, na kterých je TV a elektronika, a slabší do horní části na CD, DVD a knihy. Jedná se o nejjednoduší řešení, které nahrazuje skříňky.
Celou místnost jsem oživila barevnými závěsy, které jsem ladila do odstínů červené, ta je již zastoupena u kuchyňské linky a na polštářích.
Za pracovní a jídelní stůl jsem umístila proužkovanou tapetu ve středně hnědé zemité barvě, která příjemně doplňuje červenou.
Vhodnou dekorací by mělo být sladěné osvětlení, tedy všechny lampy (stropní, stolní i stojací). Vzhledem ke střízlivému interiéru by se hodily výrazné designové lampy, které by působily velmi efektně a i dekorativně. Pro zútulnění místnosti jsem pohovku doplnila o béžový decentní koberec.
Ve druhé variantě jsem řešila interiér zcela jinak, především barevně. Kuchyňskou linku i podlahu jsem ponechala. Desén dřeva u nábytku v obývací části jsem se snažila sladit s již použitým vybavením, a to s desénem podlahy a dveří.
Nábytek je oproti první variantě rozmístěn opačně. Televizi jsem umístila na protější stěnu, čímž došlo zároveň k otočení rohové pohovky, která má lépe řešené sezení.
Pohovka je doplněna širokou područkou s odkládací podložkou a výsuvným úložným prostorem. Z druhé strany jsem umístila odkládací čtvercový stolek. Konferenční stolek před pohovkou tím pádem není nutný.
Nábytek jsem řešila v provedení masivních plátů, které na sebe kolmo navazují a tvoří tak "hadovitý" nábytek, jenž místnost trochu oživí. Dřevo jsem kombinovala se skleněnými příčkami.
Za pohovku jsem umístila pracovní stůl ze dvou důvodů. Zaprvé je kolem něj více místa, zadruhé toto řešení umožňuje lepší přístup k oknu. Kolem stolu by se dal vytvořit další úložný prostor - nejen na knihy.
Jídelní stůl jsem ponechala na stejném místě. Pro odlehčení jsem místo masivního nábytku volila vzdušný kovový stůl se skleněnou deskou. Stěny místnosti jsem řešila v hnědošedé barvě.
Ve třetí variantě jsem se snažila vytvořit jasně definované zóny: odpočivnou (obývací část), pracovní a technickou (pracovní kout) a kuchyňskou s jídelní (nejvíce hlučnou a náročnou na pachy).
V předchozích dvou verzích jsem se prala s tím, jak oddělit kuchyňskou linku od zbytku místnosti, ale zároveň nedávat daleko jídelní stůl.
Zvolila jsem kruhový jídelní stůl, který poskytuje lepší a větší průchod do kuchyně než stůl obdélníkový či čtvercový. Navíc je v provedení skla a kovu, aby opticky nezakrýval kuchyňskou linku, jež se čtenářce velmi vydařila.
Kruhový půdorys stolu je nejen diplomatickým řešením zasedacího pořádku, ale v menších prostorech umožňuje i větší variabilitu umístění židlí.
Výhodou je i to, že stůl zakryje podivné šikmé řešení dlažby v kuchyni. Technický jídelní stůl jsem pro zútulnění doplnila židlemi s područkami a barevnými polštářky.
Dále bylo mým záměrem umístit pohovku právě do rohu proti kuchyni, aby lidé komunikující v místnosti nebyli k sobě zády, ale zároveň měli svou část místnosti zcela vymezenou.
Někomu se může zdát vzdálenost mezi pohovkou a TV příliš velká, ale jde především o zvyk, a to, že si dáváme televizi blízko, je spíše nešvar z malých bytů, kde není prostor.
Jako doplněk jsem původně chtěla k TV umístit otočné křeslo, které ale vytvářelo příliš velkou a hlavně masivní clonu. Volila jsem tedy lehátko, které je nízké a nepřekáží ve výhledu a hlavně neční do prostoru. Zároveň je na něm příjemná relaxace pro odpolední zdřímnutí.
Místo klasického zbytečného konferenčního stolku jsem použila odkládací mobilní stolky, které se umístí podle potřeby. Opět jsem držela linii kruhu, kovu a skla.
Kolem TV jsem umístila pouze nezbytnosti - dva páry polic, tentokrát v bílé barvě, která koresponduje s kuchyní a navíc lépe ladí s červenou tapetou. Co se týče lehátka, je zcela záměrně v jiném barevném řešení, aby působilo jako solitér.
Do úzkého prostoru u dveří jsem navrhla sestavu skříněk, které slouží zároveň jako stůl. Opět bílá barva a opět červená tapeta. Kruhovou linii jsem držela i při výběru světel.
Za týden, 5. září, vám představíme úpravu dalšího bytu, který si k proměně vybrala interiérová návrhářka Kateřina Mlejnková.
Připravili jsme pro vás poradnu - Proměna bytů. |