Čas sázení ovocných stromů nastává až po 15. říjnu. Zahradnictví ale i supermarkety se už několik týdnů předbíhají v pestré nabídce a poměrně nízkých cenách. Z množství druhů a odrůd, které jsou k dostání, je potřeba si pečlivě vybrat nejen podle vašich přání a potřeb, ale především s ohledem na podmínky, které skýtá vaše zahrada.
Jak vybírat
Snad nejvíce ovlivňuje ovocné stromy podnebí. Pro chladnější polohy jsou vhodné odrůdy s kratším vegetačním cyklem, to znamená, že později vykvetou a dříve plodí. Měly by být odolné proti zimním i jarním mrazům a strupovitosti. V teplejších oblastech lze pěstovat jak rané letní, tak pozdní odrůdy vhodné k uskladnění. Zde je důležitá především odolnost vůči obávanému padlí. Právě schopnost vzdorovat nejrůznějším chorobám i nepříznivému klimatu je vítanou vlastností mnoha nově vyšlechtěných, ale i starých, znovu objevovaných odrůd. Pokud si vyberete odolné odrůdy, obejdete se bez chemické ochrany. Důležité je zvolit si strom příhodného vzrůstu. V přirovnání stromu k lidské postavě se zákrsek rozvětvuje již u kolen, čtvrtkmen u pasu a polokmen u krku. V poslední době se navracejí vysokokmeny, majestátní stromy, které lemují staré cesty a venkovská stavení. Jsou to vesměs původní, a proto na místní podmínky zvyklé odrůdy. "Pro pěstování na trávníku lze použít i středně vzrostlé podnože, nejžádanější jsou čtvrtkmeny. Na venkov se nejvíce hodí polokmeny a vysokokmeny," radí ovocnář Petr Buzrla ze zahradnictví Král a Kurz, které se mimo jiné specializuje právě na ovocné stromky. "Zakrslé jabloně, které jsou v současnosti velmi populární, by se měly vysazovat s rozmyslem. Češou se sice snáze než vysoké stromy, ale jsou náročnější na pěstování. Vzhledem k mělkému kořenovému systému se nehodí do vysoké trávy. Aby prospívaly, vyžadují pod korunou holou půdu. Rostou pomaleji než stromy jiného vzrůstu."
Jak a kam sázet
Podzimní výsadba - od poloviny října do konce listopadu - je vzhledem k časným horkým nástupům léta vhodnější než výsadba jarní. Stromům také poskytne delší čas na zakořenění. Dokonce i meruňky a broskve, tradičně sázené na jaře, školky vyorávají již na g podzim. Pokud je koupíte až na á jaře, s největší pravděpodobností ó přes zimu ležely již vykořeněné. Pro pěstování ovocných stromů jsou nejvhodnější jižní a západní svahy. Na chladných severně a východně orientovaných stráních se uplatní hlavně třešně, višně a ranné odrůdy jabloní. Na hodně prudkých svazích mohou nastat potíže se ztrátou půdy a přílišným vysoušením. Pro dobrý růst stromy potřebují alespoň půl metru hlubokou půdu. Jáma by měla být tak velká, aby v ní byly kořeny volně rozloženy - nesmějí se tísnit ani ohýbat zpět. Pokud je jáma vykopaná příliš dlouho dopředu, bude zemina zbytečně vysušená. Před zasazením je vhodné ze stromku odstranit suché kořeny a ostatní mírně zaštípnout. "Nezapomeňte již před zasypáním přidat do jámy dlouhý pevný kůl - budoucí oporu mladého stromku. Pozor na "utopené stromky" - místo štěpování by mělo zůstat deset centimetrů nad povrchem půdy. Po důkladném ušlapání a zalití je možné přidat uzrálý kompost, nikdy však do spodní části výkopu. Tam bez přístupu kyslíku neprospívá, ale naopak kořenům velmi škodí," doplňuje Petr Buzrla.
Autorka je spolupracovnicí redakce
Nároky různých druhů
JABLOŇ
Při správné volbě podnoží a odrůd ji lze pěstovat až do výšky šest set metrů nad mořem. Prospívá ve středně těžkých výživných půdách. Dostupné a proti chorobám odolné je například letní Discovery, pozdně letní Florina a Mio, podzimní Wealthy double red, ranně zimní Selena, zimní Rubín a Melodie, pozdně zimní Zuzana a Zvonkové.
HRUŠEŇ
S výjimkou několika odrůd je teplomilná a vyžaduje sušší, propustné půdy. Nesnáší vysoký obsah vápníku a hladinu podzemní vody vyšší, než 1,8 metru. Proti strupovitosti jsou celkem odolné například odrůdy Červencová, Charneuská, Diana, Nitra a Lucasova. Zajímavou starou odrůdou je Solanka, jedna z mála hrušní plodících i na horách.
SLIVOŇ
Vyžaduje dostatečně vlhkou půdu, snese hladinu podzemní vody i jeden metr vysokou. Švestce se daří i ve vyšších polohách a severních svazích. Je však často napadána nebezpečnou virovou šarkou. Proti ní jsou odolné jen pološvestky - slívy, vyžadující teplejší a chráněnější stanoviště.
VIŠEŇ
Nejméně náročný ovocný strom, snášející severní i návětrné polohy. Je tolerantní i v nárocích na půdu, jedině příliš těžké a zamokřené jí nesvědčí. Nejraději má půdy hlinitopísčité. Je často pravokořenná, takže kolem stromu bude rašit mnoho malých višní, schopných plodit stejně, jako mateřský strom.
TŘEŠEŇ
Nedaří se jí na severních svazích a v mrazových kotlinách, rovinaté polohy a dolíky lze proto využít pouze v teplých oblastech. Má ráda hluboké a lehké půdy, nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a příliš mokra.
MERUŇKA
Teplomilný strom, který nesnáší severní vítr a mrazové kotliny. Je výhodné využít lokality, které mají díky terénu příznivé mikroklima a ochrání tak stromy před mrazivými větry. Kromě toho meruňky vyžadují neutrální či zásadité, teplé, hluboké, sušší a úrodné půdy. Podmínkou dobrého růstu je dostatečná provzdušněnost půdy.
BROSKEV
Podobně jako meruňka nesnáší příliš velký chlad, uvítá proto jižní, jihovýchodní či jihozápadní svahy. Nevhodná jsou údolí, kde se hromadí studený vzduch, ale i nechráněné náhorní polohy. Daří se jí na středně těžkých, písčitohlinitých až hlinitých, neutrálních či mírně zásaditých půdách.
VLAŠSKÝ OŘEŠÁK
Na plody tohoto královského stromu si musíte počkat sedm let po jeho zasazení. U neroubovaného stromu je to až patnáct let - a jeho ořechy jsou navíc nedobytné. Roubované ořešáky mají plody ve snáze rozlousknutelných skořápkách. Má rád slunná stanoviště, nesnáší mrazové kotliny. Ve vyšších polohách plodí nepravidelně. Daří se mu v lehkých, hlubokých půdách obsahujících dostatek vzduchu a vápníku.
Jak vybírat
Snad nejvíce ovlivňuje ovocné stromy podnebí. Pro chladnější polohy jsou vhodné odrůdy s kratším vegetačním cyklem, to znamená, že později vykvetou a dříve plodí. Měly by být odolné proti zimním i jarním mrazům a strupovitosti. V teplejších oblastech lze pěstovat jak rané letní, tak pozdní odrůdy vhodné k uskladnění. Zde je důležitá především odolnost vůči obávanému padlí. Právě schopnost vzdorovat nejrůznějším chorobám i nepříznivému klimatu je vítanou vlastností mnoha nově vyšlechtěných, ale i starých, znovu objevovaných odrůd. Pokud si vyberete odolné odrůdy, obejdete se bez chemické ochrany. Důležité je zvolit si strom příhodného vzrůstu. V přirovnání stromu k lidské postavě se zákrsek rozvětvuje již u kolen, čtvrtkmen u pasu a polokmen u krku. V poslední době se navracejí vysokokmeny, majestátní stromy, které lemují staré cesty a venkovská stavení. Jsou to vesměs původní, a proto na místní podmínky zvyklé odrůdy. "Pro pěstování na trávníku lze použít i středně vzrostlé podnože, nejžádanější jsou čtvrtkmeny. Na venkov se nejvíce hodí polokmeny a vysokokmeny," radí ovocnář Petr Buzrla ze zahradnictví Král a Kurz, které se mimo jiné specializuje právě na ovocné stromky. "Zakrslé jabloně, které jsou v současnosti velmi populární, by se měly vysazovat s rozmyslem. Češou se sice snáze než vysoké stromy, ale jsou náročnější na pěstování. Vzhledem k mělkému kořenovému systému se nehodí do vysoké trávy. Aby prospívaly, vyžadují pod korunou holou půdu. Rostou pomaleji než stromy jiného vzrůstu."
Jak a kam sázet
Podzimní výsadba - od poloviny října do konce listopadu - je vzhledem k časným horkým nástupům léta vhodnější než výsadba jarní. Stromům také poskytne delší čas na zakořenění. Dokonce i meruňky a broskve, tradičně sázené na jaře, školky vyorávají již na g podzim. Pokud je koupíte až na á jaře, s největší pravděpodobností ó přes zimu ležely již vykořeněné. Pro pěstování ovocných stromů jsou nejvhodnější jižní a západní svahy. Na chladných severně a východně orientovaných stráních se uplatní hlavně třešně, višně a ranné odrůdy jabloní. Na hodně prudkých svazích mohou nastat potíže se ztrátou půdy a přílišným vysoušením. Pro dobrý růst stromy potřebují alespoň půl metru hlubokou půdu. Jáma by měla být tak velká, aby v ní byly kořeny volně rozloženy - nesmějí se tísnit ani ohýbat zpět. Pokud je jáma vykopaná příliš dlouho dopředu, bude zemina zbytečně vysušená. Před zasazením je vhodné ze stromku odstranit suché kořeny a ostatní mírně zaštípnout. "Nezapomeňte již před zasypáním přidat do jámy dlouhý pevný kůl - budoucí oporu mladého stromku. Pozor na "utopené stromky" - místo štěpování by mělo zůstat deset centimetrů nad povrchem půdy. Po důkladném ušlapání a zalití je možné přidat uzrálý kompost, nikdy však do spodní části výkopu. Tam bez přístupu kyslíku neprospívá, ale naopak kořenům velmi škodí," doplňuje Petr Buzrla.
Autorka je spolupracovnicí redakce
Nároky různých druhů
JABLOŇ
Při správné volbě podnoží a odrůd ji lze pěstovat až do výšky šest set metrů nad mořem. Prospívá ve středně těžkých výživných půdách. Dostupné a proti chorobám odolné je například letní Discovery, pozdně letní Florina a Mio, podzimní Wealthy double red, ranně zimní Selena, zimní Rubín a Melodie, pozdně zimní Zuzana a Zvonkové.
HRUŠEŇ
S výjimkou několika odrůd je teplomilná a vyžaduje sušší, propustné půdy. Nesnáší vysoký obsah vápníku a hladinu podzemní vody vyšší, než 1,8 metru. Proti strupovitosti jsou celkem odolné například odrůdy Červencová, Charneuská, Diana, Nitra a Lucasova. Zajímavou starou odrůdou je Solanka, jedna z mála hrušní plodících i na horách.
SLIVOŇ
Vyžaduje dostatečně vlhkou půdu, snese hladinu podzemní vody i jeden metr vysokou. Švestce se daří i ve vyšších polohách a severních svazích. Je však často napadána nebezpečnou virovou šarkou. Proti ní jsou odolné jen pološvestky - slívy, vyžadující teplejší a chráněnější stanoviště.
VIŠEŇ
Nejméně náročný ovocný strom, snášející severní i návětrné polohy. Je tolerantní i v nárocích na půdu, jedině příliš těžké a zamokřené jí nesvědčí. Nejraději má půdy hlinitopísčité. Je často pravokořenná, takže kolem stromu bude rašit mnoho malých višní, schopných plodit stejně, jako mateřský strom.
TŘEŠEŇ
Nedaří se jí na severních svazích a v mrazových kotlinách, rovinaté polohy a dolíky lze proto využít pouze v teplých oblastech. Má ráda hluboké a lehké půdy, nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a příliš mokra.
MERUŇKA
Teplomilný strom, který nesnáší severní vítr a mrazové kotliny. Je výhodné využít lokality, které mají díky terénu příznivé mikroklima a ochrání tak stromy před mrazivými větry. Kromě toho meruňky vyžadují neutrální či zásadité, teplé, hluboké, sušší a úrodné půdy. Podmínkou dobrého růstu je dostatečná provzdušněnost půdy.
BROSKEV
Podobně jako meruňka nesnáší příliš velký chlad, uvítá proto jižní, jihovýchodní či jihozápadní svahy. Nevhodná jsou údolí, kde se hromadí studený vzduch, ale i nechráněné náhorní polohy. Daří se jí na středně těžkých, písčitohlinitých až hlinitých, neutrálních či mírně zásaditých půdách.
VLAŠSKÝ OŘEŠÁK
Na plody tohoto královského stromu si musíte počkat sedm let po jeho zasazení. U neroubovaného stromu je to až patnáct let - a jeho ořechy jsou navíc nedobytné. Roubované ořešáky mají plody ve snáze rozlousknutelných skořápkách. Má rád slunná stanoviště, nesnáší mrazové kotliny. Ve vyšších polohách plodí nepravidelně. Daří se mu v lehkých, hlubokých půdách obsahujících dostatek vzduchu a vápníku.
