Většina majitelů vystavených exponátů utekla do bezpečí před fašisty. Mobiliář jejich obydlí,ložnice, jídelny, obývací pokoje, však neopustil Rakousko, ačkoli se o to v nejednom případě vlastníci pokusili. Jenže zařízení zabavilo gestapo a dalo do dražby do státní aukční síně Dorotheum.
Ojedinělou výstavu těchto interiérů Bydlení mezi dvěma válkami (Wohnen zwischen den Kriegen) teď můžete vidět ve vídeňském Muzeu nábytku.
Vídeňský meziválečný interiér je totiž pojem. Vycházel ze stylu Bauhausu a vyznačoval se formální různorodostí, vtipnými detaily a vysokou řemeslnou úrovní.
Ložnice Lucie Rie, návrh E. A. Plischke, 1928
Obývací pokoj Lucie Rie, návrh E. A. Plischke, 1928
Osudy skříní i lidí
Zcela výjimečný je mezi jednotlivými kójemi byt výtvarnice, keramičky Lucie Ria z roku 1928, který reprezentuje klíčovou tvorbu architekta Ernsta Plischkeho. V její více než osmdesát let staré ložnici jsou všechny stěny s výjimkou oken kompletně osazené úložnými skříněmi. Rozlehlé sedací soupravy se od těch dnešních liší nápaditějšími potahy a vtipně vestavěnými knihovnami.
Servírovací stolek do interiéru pro Lisi Pospischil, návrh Walter Loos, 1936
Příborník z jídelny Karla a Margarete Painsippových. Návrh Felix Augenfeld, Vídeň 1935
Jádro expozice tvoří devět interiérů, které pro konkrétní klienty navrhovaly tehdejší designérské hvězdy a vyrobily konkrétní firmy.
Prezentují se na ní jedinečně kompletní interiéry předních rakouských architektů té doby: Felixe Augenfelda, Josefa Franka, Wilhelma Foltina, Johanna Vinzenze Kabele, Waltera Loosa, Ernsta Plischkeho, Otto Prutschera, Margarete Schütte-Lihotzky, Franze Schustera či Oskara Strnada.
Co je styl?Adolf Loos v roce 1898 o stylu prohlásil: „Těžko ho definovat. Podle mého názoru tuto otázku nejlépe zodpověděla jedna dáma, která prohlásila: Styl je, když umístíte vyřezávanou lví hlavu na noční stolek, pohovku, šatník, postele, židle, umývací stolek a vůbec na všechen nábytek v místnosti.“ Citát zahajuje výstavu Bydlení mezi dvěma válkami. |
Möbel Museum Wien je proslulé nejrozsáhlejší sbírkou nábytku z období biedermeieru na světě. Láká návštěvníky zařízenými komnatami příslušníků císařského rodu od Marie Terezie, přes císařovnu Sissi, Františka Josefa II. až třeba po následníka trůnu Rudolfa. Pravidelně se tu pořádají i výstavy moderního interiérového designu.
Výstavě Bydlení mezi válkami přispělo výpůjčkami i Vitra muzeum. Expozice je otevřena až do 28. února, a to každý den, s výjimkou pondělí od 10 do 18 hodin. Muzeum najdete nedaleko stanice metra Zieglergasse v ulici Andreasgasse číslo 7.
BauhausBauhaus vznikl z původní uměleckoprůmyslové školy, kterou roku 1906 založil Henry van de Velde ve Výmaru. Jeno nástupcem se stal Walter Gropius, který ji sloučil s Akademií výtvarných umění ve Výmaru. Škola pak dostala označení Bauhas. Měla obnovit „jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k řemeslu. Umění a technika mají vytvořit nový celek. Konečným cílem vší výtvarné činnosti se má stát stavba.“ Toto heslo se naplňovalo i v praxi, všichni studenti se museli naučit řemeslu. Z Výmaru se však škola musela přestěhovat do Desavy a poté do Berlína. Po nástupu nacistů byl Bauhaus obviněn kvůli svým pokrokovým a levicovým názorům a myšlenkám z „bolševické rozvratné činnosti“ a v roce 1933 rozpuštěn. Na všech architektonických školách se dodnes používají učební metody, které tato škola zavedla. S Bauhausem jsou spojena nejvýznamnější jména architektů a designérů té doby včetně Marcela Breuera, Ludwiga Mies van der Rohe a dalších.. |
