V době svého vzniku sloužila stodola jako hospodářská součást farního kostela. V jejích prostorách se nacházely chlévy pro několik kusů dobytka. Koncem padesátých let minulého století odešel z rosečské farnosti poslední farář a církev přestala mít o objekt zájem.
Pronajímala ho různým nájemcům a to se na celkovém stavu budovy negativně podepsalo. V roce 2013 už byla stavba v havarijním stavu. Dokonce vážně hrozilo, že se propadnou stropy.
Tehdejší starosta Roseče František Volf navrhl, aby obec stodolu odkoupila, zrekonstruovala a využila nově opravené prostory jako zázemí pro místní sbor dobrovolných hasičů.
Zastupitelstvo nápad dlouho projednávalo, objekt totiž není památkově chráněn, a tak nepřipadalo v úvahu získat dotace na jeho opravu. Nakonec však návrh prošel a celá rekonstrukce se financovala z obecního rozpočtu.
Pestré využití
Na přestavbě budovy se podíleli převážně rosečtí řemeslníci, spolky i obyvatelé. Například umělecký kovář vyrobil vstupní bránu a kované prvky, dřevěné vybavení pochází z dílny místního truhláře.
Podařilo se vytvořit místo, kde se setkává světský a duchovní život obce. Za tichého dohledu předků tak navázali Rosečtí na jejich dílo a dali místu nový smysl a rozměr.
Bývalou farní stodolu nyní podle plánu využívají dobrovolní hasiči a mají tu uloženy historické hasičské stříkačky. Budova slouží také pro nejrůznější společenská setkání místních - například adventní koncert, rozloučení s prázdninami či akci Andersenova noc. Při loňských oslavách 650. výročí první písemné zmínky o obci ve stodole uspořádali Den řemesel.
Za záchranu farní stodoly byla obec Roseč oceněna Diplomem za péči o kulturní dědictví.
Zdařilé rekonstrukce jsou aktuálně k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.