Zedníkem proti své vůli aneb co dokážou ženy udělat pro vlastní dům

Nevzhledné původní zábradlí po rekonstrukci domu nikdo nechce, ale na nové už většinou finance nezbývají. Člověk si zvykne na všechno, alespoň tak to vyplývá z většiny příspěvků účastníků soutěže Zábradlí stokrát jinak.

Když se žena promění na zedníka

Zábradlí potřebujeme. Bylo by pěkné mít krásné zábradlí s dřevěnými madly v kombinací s kovem, lanky, eventuálně se sklem. Díky složité finanční rodinné situaci jsme museli stavbu našeho domu řešit svépomocně. Jak mi říkal nedávno můj bratr, nouze naučila Dalibora housti a mě zase zedničit a obkládat.

Hrubá stavba vyrostla během tří let práce svépomocí pouze s jedním zedníkem, ale mohli jsme se o profesionála alespoň „opřít“. Po rozvodu jsem nejdříve sama, pak  i s nynějším manželem v tomto duchu pokračovala i dál, jen toho zedníka až na nahazování, štukování a betonování podlah jsme vynechali.

Schodiště pokládal s asistencí majitelů zedník.

Hrubá stavba rostla tři roky, výplně schodů vyzdila během víkendu sama majitelka.

Takže schodiště sice pokládal s naší asistencí zedník, ale výplně jsem během víkendu zazdila já a s manželem jsme až po dalších třech letech na něj pokládali dlažbu, čímž se „originalita“ neboli křivost mé hrubé stavby jaksi sjednotila, alespoň co do stejných stupňů.

Velmi by tedy naše dílo završilo krásné lankové zábradlí nebo se skleněnou výplní s dřevěným madlem, alespoň to by byla jedna z mála věcí řešených dodavatelsky. Díky tomu, že každou volnou chvíli trávíme s manželem na stavbě, nám sousedi dali přezdívku Pat a Mat, ale to bereme s humorem.

Dlažbu na schodiště pokládali majitelé až tři roky po dokončení hrubé stavby.

Když něco zkazíme, můžeme si nadávat sami sobě a ne ostatním, a o to je to krásnější. Kdo již něco budoval sám, to jistě ocení, i proto doufáme, že tato naše několikaroční snaha bude odměněna na závěr „bonbónkem“ v podobě krásného zábradlí.

Hana Nováková

Zábradlí jako dárek k výročí

Bydlíme s manželem v malé vesničce v Jihočeském kraji v dvoupodlažním rodinném domě, který si pomalu rekonstruujeme. V srpnu s manželem oslavíme první rok manželství, takže kdybych náhodou vyhrála, tak bych mu tuto krásnou výhru věnovala.

Máme celkem čtyři poschodí po sedmi schodech. Letos jsme dodělali na dvě podlaží dlažbu a na zbývající (horní patra) koberec. Schodiště zabírá tak polovinu našeho domu, takže je opravdu v našem domě dominantní.

Do této doby jsme měli 30 let staré zábradlí, pouze svařené železné tyčky. Preferujeme vzdušnost, takže náš sen je skleněné zábradlí se sloupkem s bočním kotvením. Celý interiér se snažíme ladit do moderního stylu. Po domě máme hodně zrcadel, sklo jako stavební prvek máme rádi.

Stále sledujeme na internetu různé možnosti, jak dodělat zábradlí podle našich představ. Od firmy J. A. P. máme i zasouvací dveře do pouzdra, takže o to více nás nadchla představa, že bychom mohli vyhrát od této firmy i zábradlí.

Třicet let starý dům manželé postupně rekonstruují.

Bohužel nám už letos nezbývají peníze, takže od modernizace podlahy na schodišti, tedy skoro více jak půl roku, jsme bez jakéhokoliv zábradlí.

Sháníte řemeslníka, instalatéra nebo stavební firmu? Jakékoliv služby firem a živnostníků z celé ČR poptejte zdarma na AAAPOPTÁVKA.CZ

S manželem jsme si na to už zvykli, máme ale strach, když přijde nějaká návštěva nebo když hlídáme synovce. Je mi jasné, že se do této soutěže přihlásilo určitě velké množství zájemců, takže šance na výhru je minimální, ale kdo nic nezkusí, nic nezíská.

Lenka Kandlová

Schodiště jako dominanta vily

Vila byla postavena počátkem minulého století a před deseti lety prošla zásadní rekonstrukcí, kdy byly po domluvě s architektem částečně změněny dispozice. Podstatná změna nastala právě v umístění schodiště tak, aby tvořilo přirozenou osu domu a zároveň dominantu celého prostoru.

Dodavatel schodiště vyrobil a zároveň v domě nainstaloval jako jeden velký monolit. Je vyrobeno z lepených dřevěných částí, aby korespondovalo s ostatními dřevěnými částmi domu.

Původní schodiště vedlo pouze z přízemí do patra, do podkroví se používaly provizorní schody, a to pouze sporadicky, byly velmi příkré a nevzhledné. Obě schodiště nahradily nynější schody. Přirozeně tak spojují obytný prostor s klidovou částí domu.

Schodiště tvoří přirozenou osu domu.

Schodiště bylo posunuto oproti původnímu více na střed domu, aby přirozeně vyplnilo středovou část domu. V bývalém podkroví je pokoj pro hosty a malá koupelna, aby se návštěva cítila přirozeně a měla maximální soukromí.

Zábradlí nebylo po rekonstrukci nikdy ke schodišti nainstalováno. V původní prvorepublikové variantě bylo zábradlí celodřevěné. Nicméně, protože v celé vile jsou v současné době citlivě skloubeny tradiční prvky vily s moderním nábytkem, bylo by vhodné zábradlí, které by precizně zapadlo do celého interiéru, nejlépe typ s dřevěným madlem a prutovými výplněmi.

Ingrid Skopcová

Pravidla soutěže Zábradlí 100krát jinak

Příspěvky do soutěže bylo nutné zaslat nejpozději do 3. července 2013, a to e-mailem na adresu [e-mail].

Měly obsahovat:

• fotografie (minimálně 5 ks, nejlépe šířkových)
• text s informacemi v rozsahu alespoň 30 řádek (přibližně 2 000 znaků)
• kontaktní údaje, telefon, e-mail
• jméno soutěžícího
• místo – stačí uvést město
• do předmětu zprávy napsat "Zábradlí"
• K fotografiím přidat také text, který měl obsahovat zdůvodnění, proč je zábradlí potřeba, či případně zkušenosti s nevhodným typem zábradlí. Bylo nutné si také vybrat typ zábradlí, které si čtenář představuje, vybíralo se na stránkách http://www.zabradli-jap.cz/.

Vzhled zábradlí by měl korespondovat se schodištěm, ale i interiérem.

Jednotlivé příspěvky zveřejní redakce nejpozději do 14. července 2013, porota vybere deset nejlepších. Z těchto finalistů vyberou čtenáři vítěze hlasováním v anketě, která proběhne v termínu od 17. do 21. 7. 2013. Bližší informace k soutěži zde.