Řešením je nepřetržitá ostraha objektu nebo kamerový systém. Pokud je vchod společný pro velké množství bytových jednotek, vyplatí se uvažovat o vrátnici s "živou" ostrahou.
Levnější variantou vrátného je automatické sledování společných prostor domu prostřednictvím kamer. Náklady na pořízení kamerového systému do jednoho vchodu jsou cca 80 tisíc korun. Pro bytové družstvo (BD) nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ) s pěti vchody bude investice do ochrany společného majetku okolo 400 tisíc korun.
"Pořízení kamerového systému je možné financovat úvěrem od stavební spořitelny. Za úvěr v uvedené výši a se splatností pět let by BD nebo SVJ platilo měsíčně 7 280 korun. Budeme-li uvažovat, že se náklady rozpočítají na 30–50 bytových jednotek, zatížení rodinného rozpočtu jednotlivých majitelů by činilo pouze 145–245 korun měsíčně," uvádí Dagmar Jonášová z Raiffeisen stavební spořitelny.
Systém bezpečnostních kamer zahrnuje napojení na vnitřní TV kanál a nahrávací zařízení. Každý vchod hlídají čtyři kamery, které dostatečně pokrývají prostor u hlavního vstupu i výtahu.
Kamery se spouští na základě aktivace pohybového čidla, takže nahrávka obsahuje pouze úseky, kdy v daném prostoru čidla zaznamenala pohyb. V případě škod je pak potřeba prohlédnout záznam z kamer, předat jej policii a doufat v dopadení pachatele. Pachatel má povinnost uhradit vzniklou škodu. Háček je však v legislativě.
Zákon na straně výtržníků
Instalace kamer do společných prostor obytných domů podléhá různým omezením. Odůvodněným účelem kamer je ochrana majetku, případně osob.
Pokud je cílem kamerového systému využít pořízené záběry k identifikaci fyzických osob (například vandalů nebo zlodějů), podle zákona o ochraně osobních údajů tím uchováváte a zpracováváte osobní údaje osob.
Bytové družstvo jako provozovatel kamerového systému se stává správcem osobních údajů. Na správu osobních dat se vztahují přísná pravidla a na jejich dodržování dohlíží Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Registrace na Úřadu na ochranu osobních údajů
K pořizování nahrávek z kamer v domech se vztahuje oznamovací povinnost vůči ÚOOÚ a následná registrace. Nezbytným kritériem v souvislosti s provozováním kamerového systému je souhlas osob obývajících předmětný dům.
Podle názoru ÚOOÚ lze upřesnit nutnost souhlasu obyvatel domu podle umístění jednotlivých kamer kamerového systému v různých částech domu. "V místech, kde převažuje právo na ochranu majetku nad právem na ochranu osobnosti – na půdách, ve sklepech a garážích– lze pořizovat záznam kamerovým systémem bez souhlasu obyvatel domu. Na rozdíl od toho například prostory vchodu do domu a výtahové kabiny, tedy místa, kterými musí obyvatelé domu projít vždy při příchodu nebo odchodu z domu a kde by převládalo právo na ochranu osobnosti, mohou být zaznamenávány pouze se souhlasem všech obyvatel domu," říká Jiří Žůrek, vedoucí oddělení stížností a konzultací ÚOOÚ.
Výjimky jsou možné
Úřad posuzuje každé oznámení o zpracování osobních údajů individuálně podle konkrétních podmínek toho kterého domu. Výjimky z přísných pravidel jsou možné, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce či vlastníka domu. I přesto nesmí být zpracování osobních údajů v rozporu s právem nahrávaných osob na ochranu jejich soukromého a osobního života.
Výhodu mají domy, v nichž Policie ČR již dříve majetkovou trestnou činnost řešila, neboť tím můžeme argumentovat při zdůvodňování přiměřenosti zvoleného opatření a eventuálně se také obejít bez souhlasu obyvatel domu. Některé firmy nabízejí instalaci kamer s tím, že za klienty vyřeší komunikaci s Úřadem a registraci správce.
Rozmístění kamer a informační povinnost
Počty kamer, jejich rozmístění a v té souvislosti případnou nezbytnost souhlasu obyvatel by měli zástupci družstva konzultovat v rámci registračního řízení s ÚOOÚ.
Pokud je zaznamenáváno veřejné prostranství, například v souvislosti s ostrahou obvodových zdí, oplocení, vstupu, vjezdu do domu, musí být zabírán jen úsek nezbytný v souvislosti s účelem zpracování, tedy s ochranou majetku.
Družstvo jako provozovatel kamerového systému má vůči nahrávaným osobám informační povinnost. Její součástí je i povinnost informovat fyzické osoby o skutečnosti, že vstupují do prostoru zaznamenávaného kamerovým systémem nebo se v takovém prostoru nacházejí.
Archivace záznamů z kamer
Podle zákona je správce povinen uchovávat osobní údaje (kamerový záznam) pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Lhůta není dikcí zákona přesněji vymezena.
Posuzuje se podle konkrétních podmínek zpracování osobních údajů. Obvykle nepřesáhne období několika dnů. Družstvo nebo společenství vlastníků jednotek je povinno zabezpečit nahrávky, určit režim jejich zpracování, kompetence a přístupová práva k nim.
"Zejména pokud jsou nahrávky pořizovány bez souhlasu obyvatelů domu, měly by mít pověřené osoby možnost přistupovat k záznamům jen výjimečně. V běžném provozu by se záznam například po týdnu přemazával a nikdo by jej tak nemohl neoprávněně prozkoumávat a nahlížet do soukromí osob, když pro to není důvod," doplňuje Richard Otevřel z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Osoby, které zpracovávají osobní údaje, jsou vázány povinností mlčenlivosti, a to i po skončení této činnosti nebo příslušných prací.
Nahlížení do záznamů kamer
V souladu s ochranou majetku mohou do záznamu kamerového systému nahlížet pouze pověřené osoby, a to v případě útoku na majetek. V některých obytných domech se předpokládá, že bude záznam použit jako důkazní prostředek a nahlížet do něj bude výhradně Policie ČR v souvislosti se šetřením.
"Kamerový systém funguje mimo jiné jako prostředek k odrazení potenciálního pachatele. Záleží na technických možnostech různých kamerových systémů. Je-li to možné, účelné a v souladu se zákonným postupem, policie může záznamy využít," vysvětluje Dagmar Bednarčíková, vrchní komisařka z Policejního prezidia ČR.
Kdo nemá čisté svědomí?
Názory na opodstatněnost sledování činnosti obyvatel uvnitř bytového domu se různí. Na jednu stranu jde o bezpečnostní prvek, na druhou stranu o zásah do soukromí. Kamery zachytí vše, včetně utajovaných návštěv dosvědčujících nemanželský poměr nebo jinou soukromou záležitost.
