Dálkové topení patří mezi nejpohodlnější. Ten, kdo je využívá, se nemusí vlastně o nic starat. Idyla ovšem končí v okamžiku, kdy jsou radiátory vlažné jako chladnoucí polévka.
"Jakmile nám změnily dodavatele tepla, který se zavázal, že nebude po dobu tří let zvyšovat cenu za energii, máme v bytě zimu," říká Andrea Masná z Prahy. "Přes den se netopí téměř vůbec a večer se jen zavlaží. K ránu se už budím zimou. Už jsem si zvykla spát v teplých ponožkách," doplňuje Jaroslava Jelínková ze stejného sídliště. Obyvatelé těchto bytů by neměli rezignovat. Jejich problém lze vyřešit.
Vadu musí odstranit majitel
"Topný systém vychází z projektu ústředního vytápění domu. Pokud má nájemík problémy s teplem, měl by nejprve zjistit, zda stav odpovídá kolaudačnímu rozhodnutí, jehož součástí by měl být přesný výpočet pro vytápění," radí Milan Taraba, místopředseda Sdružení nájemníků. Jestliže uživatel bytu zjistí, že něco není v pořádku, musí se s reklamací obrátit na majitele bytu. Pozor! V těchto případech neplatí žádná záruční doba, vadu v projektu musí majitel odstranit třeba i po deseti letech. "Odvolat se můžete na vyhlášku číslo 245 z roku 1995, která je doplněná novelou číslo 85 z roku 1998. Podle nich by měla být průměrná teplota v bytě dvacet stupňů," vysvětluje Milan Taraba. Špatné vytápění však nemusí být zaviněno jen nedodržením stavebního postupu. Časté jsou i případy, kdy v domě byla například vytápěna sušárna. Kvůli vysokým cenám za teplo se v ní radiátory uzavřely, jenže tím klesly teploty v bytě nad ní. "Tento případ jsme vyřešili s pomocí odborníka. Jako nejschůdnější řešení zvolil zateplení podhledu stropu v sušárně a podlahy v bytě nad ní, samozřejmě na náklady družstva," uvádí Milan Taraba. Nikdy by se ale nájemník neměl pouštět do oprav sám, na vlastní pěst. Takové změny lze označit za černou stavbu, kterou by musel odstranit na své náklady.
Teplo něco stojí
I když teplota v bytě odpovídá normě, může se zdát někomu dvacet stupňů málo. Typický bývá tento problém tam, kde je v rodině někdo dlouhodobě upoutaný na lůžko. Pak nájemník často dospěje k rozhodnutí, že si sám, za vlastní peníze, přidá radiátory nebo jiný zdroj topení. "I zde platí, že by o tom měl majitel vědět. Pokud on sám nebude vyřizovat stavební povolení a další záležitosti na stavebním úřadu, měl by dát plnou moc nájemníkovi, který si pak všechny formality vyřídí a nechá i na své náklady zhotovit projekt. Každý, kdo se pro úpravu to pení v panelákovém bytě rozhoduje, si musí uvědomit, že je značný rozdíl mezi rozšiřováním topení v rodinném domě a v paneláku. Systém ústředního topení je vyprojektován tak, aby byl ve všech bytech vyvážený. Tím, že se v některých místnostech zvětší počet radiátorů, v jiných pak může topení přestat fungovat. Rozdíl je i v pozdějších nákladech za topení. Zvýšením teploty v bytě o jeden stupeň naroste nájemníkovi účet za topení zhruba o šest procent. Jestliže tedy zaplatí za rok za vytápění třináct tisíc korun, při teplotě o stupeň Celsia vyšší mu bude účtováno o 780 korun více.
ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO VYTÁPĚNÍ
* topné období, pokud není dohodnuto jinak, začíná 1. září a končí 31. května
* teplo může být dodáváno i mimo tyto měsíce, pokud dva dny po sobě průměrná denní teplota klesne pod 13 stupňů Celsia a neočekává se oteplení ani další den
* naopak jestliže během topného období jsou průměrné teploty dva dny po sobě vyšší než 13 stupňů Celsia, dodávky tepla lze omezit
* teploty v místnostech by se během topné sezony měly v době od 6 do 22 hodin pohybovat na 20 stupních Celsia
* v noci je možné dodávky tepla přerušit, nesmí být ale narušena tepelná stabilita v bytě
* plánované opravy a rekonstrukce nesmějí být prováděny během topného období
ZDROJ: VYHLÁŠKA 245/1995 SB.
Tabulka doporučovaných teplot
základní teplota v místnosti 20 °C
místnost s jednou venkovní stěnou o 1 °C vyšší
místnost se dvěma venkovními stěnami o 1,5 °C vyšší
místnost se třemi nebo více venkovními stěnami nebo nadměrným zasklením o 2 °C vyšší
Poznámka - teplota v místnostech se vždy měří ve výšce jeden metr od podlahy, teploměr musí být umístěn uprostřed místnosti.
ZDROJ: VYHLÁŠKA 245/1995 SB.
"Jakmile nám změnily dodavatele tepla, který se zavázal, že nebude po dobu tří let zvyšovat cenu za energii, máme v bytě zimu," říká Andrea Masná z Prahy. "Přes den se netopí téměř vůbec a večer se jen zavlaží. K ránu se už budím zimou. Už jsem si zvykla spát v teplých ponožkách," doplňuje Jaroslava Jelínková ze stejného sídliště. Obyvatelé těchto bytů by neměli rezignovat. Jejich problém lze vyřešit.
Vadu musí odstranit majitel
"Topný systém vychází z projektu ústředního vytápění domu. Pokud má nájemík problémy s teplem, měl by nejprve zjistit, zda stav odpovídá kolaudačnímu rozhodnutí, jehož součástí by měl být přesný výpočet pro vytápění," radí Milan Taraba, místopředseda Sdružení nájemníků. Jestliže uživatel bytu zjistí, že něco není v pořádku, musí se s reklamací obrátit na majitele bytu. Pozor! V těchto případech neplatí žádná záruční doba, vadu v projektu musí majitel odstranit třeba i po deseti letech. "Odvolat se můžete na vyhlášku číslo 245 z roku 1995, která je doplněná novelou číslo 85 z roku 1998. Podle nich by měla být průměrná teplota v bytě dvacet stupňů," vysvětluje Milan Taraba. Špatné vytápění však nemusí být zaviněno jen nedodržením stavebního postupu. Časté jsou i případy, kdy v domě byla například vytápěna sušárna. Kvůli vysokým cenám za teplo se v ní radiátory uzavřely, jenže tím klesly teploty v bytě nad ní. "Tento případ jsme vyřešili s pomocí odborníka. Jako nejschůdnější řešení zvolil zateplení podhledu stropu v sušárně a podlahy v bytě nad ní, samozřejmě na náklady družstva," uvádí Milan Taraba. Nikdy by se ale nájemník neměl pouštět do oprav sám, na vlastní pěst. Takové změny lze označit za černou stavbu, kterou by musel odstranit na své náklady.
Teplo něco stojí
I když teplota v bytě odpovídá normě, může se zdát někomu dvacet stupňů málo. Typický bývá tento problém tam, kde je v rodině někdo dlouhodobě upoutaný na lůžko. Pak nájemník často dospěje k rozhodnutí, že si sám, za vlastní peníze, přidá radiátory nebo jiný zdroj topení. "I zde platí, že by o tom měl majitel vědět. Pokud on sám nebude vyřizovat stavební povolení a další záležitosti na stavebním úřadu, měl by dát plnou moc nájemníkovi, který si pak všechny formality vyřídí a nechá i na své náklady zhotovit projekt. Každý, kdo se pro úpravu to pení v panelákovém bytě rozhoduje, si musí uvědomit, že je značný rozdíl mezi rozšiřováním topení v rodinném domě a v paneláku. Systém ústředního topení je vyprojektován tak, aby byl ve všech bytech vyvážený. Tím, že se v některých místnostech zvětší počet radiátorů, v jiných pak může topení přestat fungovat. Rozdíl je i v pozdějších nákladech za topení. Zvýšením teploty v bytě o jeden stupeň naroste nájemníkovi účet za topení zhruba o šest procent. Jestliže tedy zaplatí za rok za vytápění třináct tisíc korun, při teplotě o stupeň Celsia vyšší mu bude účtováno o 780 korun více.
ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO VYTÁPĚNÍ
* topné období, pokud není dohodnuto jinak, začíná 1. září a končí 31. května
* teplo může být dodáváno i mimo tyto měsíce, pokud dva dny po sobě průměrná denní teplota klesne pod 13 stupňů Celsia a neočekává se oteplení ani další den
* naopak jestliže během topného období jsou průměrné teploty dva dny po sobě vyšší než 13 stupňů Celsia, dodávky tepla lze omezit
* teploty v místnostech by se během topné sezony měly v době od 6 do 22 hodin pohybovat na 20 stupních Celsia
* v noci je možné dodávky tepla přerušit, nesmí být ale narušena tepelná stabilita v bytě
* plánované opravy a rekonstrukce nesmějí být prováděny během topného období
ZDROJ: VYHLÁŠKA 245/1995 SB.
Tabulka doporučovaných teplot
základní teplota v místnosti 20 °C
místnost s jednou venkovní stěnou o 1 °C vyšší
místnost se dvěma venkovními stěnami o 1,5 °C vyšší
místnost se třemi nebo více venkovními stěnami nebo nadměrným zasklením o 2 °C vyšší
Poznámka - teplota v místnostech se vždy měří ve výšce jeden metr od podlahy, teploměr musí být umístěn uprostřed místnosti.
ZDROJ: VYHLÁŠKA 245/1995 SB.
