Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z betonu dokáže vytvořit poetické stavby plné světla i oblých tvarů

  1:00aktualizováno  1:00
I beton může vytvořit tvary evokující pohyb křídel. Pokud s ním ovšem pracuje někdo, kdo dokáže využít všechny jeho možnosti. Takovým autorem je architekt Zdeněk Fránek.

Fotogalerie

Sakrální stavby, pod nimiž je podepsaný architekt Fránek, patří mezi hrstku nových kostelů u nás a rozhodně ihned upoutají svým vzhledem a koncepcí.

Další díl televizního cyklu ProStory, který se zaměřil na kontroverzní stavby postavené za posledních 14 let, ukáže jen dvě stavby architekta Fránka, a to modlitebny Církve bratrské v Litomyšli a v Černošicích (ČT2 v sobotu 19. listopadu ve 22:30), obě z roku 210. Režisérem tohoto dílu je Filip Remunda.

Když architektura láká k bohu

Zástupci Církve bratrské se netají tím, že jim skvělá architektura Zdeňka Fránka přivedla do kostela řadu nových návštěvníků i věřících. K novým stavbám si našli vztah i oni, byť někdy po určité době. Třeba na betonové stropy ve "služebních" bytech kazatelů si jejich uživatelé zvykali postupně. S autorem vedli dlouhé diskuse zejména o finančních limitech. Na drobné neshody se dnes už dívají s úsměvem.

Obdiv sklízejí obě stavby, i když až skulpturální charakter (autor se brání označení organický, byť ve svých počátcích se k organické architektuře hlásil) modlitebny v Černošicích oslovuje veřejnost více. Je podle slov svého autora holdem české zvlněné krajině.

Modlitebna v Černošicích - záběr z natáčení

Modlitebna v Černošicích - záběr z natáčení

Ing. arch. Zdeněk Fránek

* 26. 8. 1961 v Boskovicích
Vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, v roce 1989 založil vlastni ateliér Fránek Architects, v 90. letech přednášel externě na FA VUT. V roce 2005 dostal Cenu archiwebu za jedinečné pojetí architektury a vynikající výsledky v tvorbě. Je autorem řady rodinných domů a vil, ale i veřejných staveb.

Zpočátku se hlásil k organickému pojetí tvorby maďarského architekta Imre Makovcze, časem se přiklonil k antropomofii a antroposofii, Jako materiál využívá beton, sklo a kov, ale také dřevo.

Naproti tomu modlitebna v Litomyšli působí díky zapuštění do země a střídavě skloněné pultové střeše, která vypadá jako nájezdová rampa, velmi nenápadně.

Sál je určený pro 200 lidí, součástí jsou také dvě víceúčelové klubovny a byt duchovního. Unikátní je skleněný kříž od Václava Cíglera. Je dva metry vysoký a váží 200 kilogramů.

Modlitebny v Litomyšli i v Černošicích slouží také jako sály pro koncerty, výstavy a různé akce. Obě města tak získala stavby sloužící všem obyvatelům, náklady na ně však zaplatili především věřící či dary soukromníků. Na pomoc při splácení hypotéky čeká ještě Litomyšl, Černošice dluhy nemají. 

Autor:



Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Český architekt zvládl na výbornou rekonstrukci domu na Sardinii

Pro úpravy v exteriéru i interiéru použil Martin Frank šedý kámen, typický pro...

Stavba na skalnatém útesu nad mořem na Sardinii byla postavená už na přelomu padesátých a šedesátých let jako dvojdům....



Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

Oceněná kuchyň, z níž sálá pohoda francouzského venkova

Bílá barva vyšla majitelům jako jednoznačně nejlepší řešení, je nadčasová.

V interiéru nového rodinného domu kousek od Nitry se mladému páru podařilo vytvořit velmi příjemnou atmosféru. Z jejich...

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...

Další z rubriky

V Ostravě je trochu jiný hotel. Podívejte se, co bylo pod sádrokartonem

V restauraci byly krásné původní klenby s železnými nosníky schované pod...

Hotel city.city od ateliéru Dependlab najdete v městské části Ostrava-Přívoz, která koncem 19. století prošla výraznou...

Nejlepší architekti v Česku a co dokázali za posledních pět let

Stezka v oblacích od architekta Petra Fránka je velkou atrakcí hned od svého...

Odborná porota vybrala pět finalistů soutěže Architekt roku 2018. Jde o architekty, kteří se v posledních pěti letech...

Ve městech chybí zeleň, voda i selský rozum. Kdo za to může

Na Hradčanském náměstí se návštěvníci chladí u kropicího vozu. (31. července...

O několik stupňů dokážou zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška...



Najdete na iDNES.cz