Slimáci mají rádi vlhká a stinná místa, kam nedosáhnou sluneční paprsky

Slimáci mají rádi vlhká a stinná místa, kam nedosáhnou sluneční paprsky | foto: Profimedia.cz

Vytvořte zahradu, která odolá každému slimákovi

  • 7
Pokud je váš boj se slimáky stále neúspěšný nebo je vám hubení plžů prostě proti mysli, zkuste upravit zahradu tak, aby o ni neměli zájem. A i když se vám je nepodaří úplně odradit, alespoň jich tam nebudete mít tolik.
Máte na zahradě džungli? Pak se nedivte
Slimáci mají rádi vlhká a stinná místa, kam nedosáhnou sluneční paprsky. Projděte tedy celou zahradu a všechny takové úkryty zlikvidujte, například odložená stará prkna nebo cihly, hromádky dřeva, kamení či květináčů.

Líhní mohou být i husté keře a živé ploty, větve stromů, které sahají až k zemi, proto je ořezejte. Pravidelně sekejte vysokou trávu a zbytky nenechávejte ležet na zahradě, ale hned je shrabejte a odneste pryč. Stejně jako vytrhaný plevel, spadané listí a plody. To vše by mohlo slimáky přivábit.

Zalévejte opatrně, pouze k rostlinám
"Plži milují vlhko, spolehlivě je přilákáte na plochy, kam dopadá voda ze zavlažovačů. Proto zalévejte raději jednotlivě ke kořenům rostlin. A vždycky ráno, kdy se slimáci pohybují jen omezeně," doporučuje Miroslava Paclová ze zahradnické společnosti HORTIservis.

"Anebo můžete rozprašovače použít právě na odlákání plžů od záhonů, když bude voda stříkat někam jinam." Největší chybou by bylo zalévat zahradu navečer, to by plžům jen nahrávalo.

Záhonky nenechte zarůst
Záhony se zeleninou a okrasnými květinami často plejte, ale zbytky plevelů na nich nenechávejte ležet. "V období sucha pravidelně kypřete a prolehčujte půdu, ztížíte tak slimákům pohyb a narušíte mezery v půdě, kam kladou vajíčka. Nezapomeňte přidávat kompost," radí Miroslava Paclová. "Záhony přeryjte i po sklizni."

Slimákům znemožníte kladení vajíček, když na půdu nastelete tenkou vrstvu nějakého ostrého materiálu. Mulčovat můžete třeba slámou, štěpkou, rákosem, kůrou, rozdrcenými větvičkami či loňským listím.

Rozhodně ne rostlinami, jimiž se plzáci živí, ani senem, čerstvě posečenou trávou nebo odpadem ze zeleniny. Narazíte-li někde na vajíčka slimáků, okamžitě je zlikvidujte.

Ostrou nastýlku dejte i mezi trávník a záhony nebo tam nechejte pás prokypřené půdy bez rostlin. Máte-li na zahradě živý plot, nebo třeba louku bezprostředně za plotem, zakládejte záhony nejméně tři metry od nich, a pokud možno na hodně slunných místech, aby se na ně plžům moc nechtělo.

Místo zelí nabídněte levanduli či pelyněk
Okrasné květiny a úrodu zeleniny ochráníte před slimáky, když je na zahradě skryjete za rostliny, které plžům vůbec nechutnají, nebo je přímo odpuzují. Příklady najdete v boxu u článku. Pozor, na tuto ochranu se nelze spolehnout stoprocentně, protože po několikadenním suchu, kdy slimáci vyhladoví, se většinou vrhnou na cokoli zeleného, bez ohledu na to, zda jim to obvykle chutná či ne.

Kompost - pro slimáky ráj
Jedním z nejoblíbenějších míst na zahradě je pro plže kompost. Velmi rádi v něm kladou vajíčka, která si pak může zahrádkář přenést s hnojivem přímo do záhonu. Proto si kompost rozdělte na dvě části. Několik dní počkejte, až se slimáci nastěhují do té mladší, takže tou starší budete moci hnojit zahradu.

"Umístěte kompost tak, aby z něj plži neměli přímou cestu na záhony, a ještě ji rozdělte různými bariérami," říká Miroslava Paclová. "Můžete jej ale využít také jako past - pohoďte na kompost salátové listy, čerstvé slupky od brambor, okurek a další zbytky zeleniny, slimáci z celého okolí se rychle slezou a snadno je posbíráte."

Povolejte na pomoc "požírače"
Jestliže nechcete plzáky odradit, ale přímo vyhubit, a to přírodním způsobem, snažte se, aby se na zahradě usídlili jejich přirození predátoři. Někteří se živí dospělými plži, jiní dávají přednost nakladeným vajíčkům. Spolehlivým "plžožroutem" je třeba ježek. Na zahradu ho přilákáte, když mu připravíte úkryt z hromady větví a listí.
S likvidací plzáků kromě ježka pomohou i rejsci, slepýši, krtci, žáby, hlavně ropuchy a skokani, mloci a ještěrky, pavouci sekáči, střevlíci, drabčíci, světlušky, mouchy vláhomilky a také ptáci, především kosi, drozdi, špačci a bažanti.

"I mezi měkkýši jsou druhy, které se mohou živit snůškami vajíček plzáka španělského, například ulitnatí plži skelnatka západní a skelnatka drnová," doplňuje seznam Libor Dvořák, odborník na plže ze Správy Národního parku Šumava.

Na zahradě živočichům vyčleňte divoký koutek s vyšší trávou, hromadami kamení a dřeva, s hustými keři a živými ploty. Bohužel tím vytvoříte příhodné životní podmínky zároveň i pro slimáky.

Pokud vám zahrada ožraná od slimáků přijde horší než zahrada zpustošená od slepic či kachen, můžete proti plžům nasadit domácí drůbež, ale plzák španělský jim údajně chutná nejméně ze všech druhů, a navíc se ho rychle přejedí.

Plzáci španělští

Co rádi jedí
ledový či hlávkový salát, zelí, kapustu, růžičkovou kapustu, kedlubny, ředkvičky, brokolici, květák, čekanku, chřest, řepu cukrovku, cukety, fazole, rajčata, okurky, mrkev, jahody, hrách, kukuřici, brambory, řepku, slunečnice, sazenice paprik, okurek a melounů, spadané ovoce, afrikány, bohyšky, velkolisté trvalky (například hostu, popínavý podražec velkolistý); jsou to kanibalové a mrchožrouti - občas se živí i mrtvými plži či žížalami

Co jim nechutná
hořčice, tymián, kerblík, řeřicha, levandule, sléz, chrpa, měsíček, náprstník, chejr, sedmikráska, hvozdík bradatý, konvalinky, prvosenky, dlužicha, kostival, muškáty, máky, pryšce, rudbekie, kakosty, brutnák, kontryhel, kapradí, řebříček, pelyněk, srdcovka nádherná, pomněnky, fuchsie, pivoňky, tulipány, máta, pažitka, česnek, fenykl, petržel, šalvěj, lichořeřišnice, hledík, orlíček, kozlík, kohoutek, oměj, kosatec, plamének, denivky a okrasné trávy