Výlet přes Žumberk do údolí Chrudimky

Železné hory jsou vděčnou oblastí turistických výletů.
Železné hory jsou vděčnou oblastí turistických výletů. Navrhovaná trasa vede od jejich severovýchodního okrajového hřbetu náhorní planinou přes zříceninu hradu Žumberk až k údolí Chrudimky a podél ní do Slatiňan. Geologicky patří tato část Železných hor k tak zvanému Nasavrckému masivu tvořenému žulovitými horninami prvohorního stáří. Tento masiv je důležitou lomařskou oblastí. Na Žumberecku se těží především narůžovělé až červené žuly. Při severním okraji masívu od Bítovan přes Lukavici, Vysonín k Licibořicům se vyvinuly bělavé břidličnaté vyvřeliny, označené jako porfyroidy. V okolí Lukavice se v těchto porfyroidech vyskytují čočky pyritu, který se zde po staletí těžil. Při úpatí Železných hor se nacházejí mohutné vrstvy pískovců, které se podílejí na tvaru zdejší krajiny. Tato souvrství pískovců jsou usazeninami křídového moře, které koncem druhohor zaplavilo část Českého masívu. U Škrovádu a Slatiňan se pískovce lámaly jako stavební materiál. Silně vápenité pískovce u Svídnice a Hlíny se těžily na pálení vápna. Ozdobou krajiny Železných hor je řeka Chrudimka, která silou svého toku vyhloubila v úseku pod Práčovem a Křižanovicemi mezi skalisky hluboký kaňon. V letech 1948 až 1953 byly na obou koncích kaňonu postaveny dvě vodní nádrže - Křižanovice I a Křižanovice II. Horní, Křižanovická nádrž, může zadržet dva miliony krychlových metrů vody. Spodní, Práčovská vyrovnávací nádrž, slouží k vyrovnání špičky odtoku. Je uzavřena 17,5 m vysokou a 210 m dlouhou zemní hrází, ve které je umístěna hydroelektrárna. U nádrže je vyrovnávací věž, kam se potrubím přivádí voda z Křižanovické přehrady. Kromě výroby elektrické energie slouží toto vodní dílo jako zdroj vody pro vodovod Pardubice - Chrudim - Slatiňany. Celý kaňon Chrudimky s přirozenými lesními společenstvy a výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů je chráněným územím. Úsek nad Práčovskou nádrží byl v roce 1994 vyhlášen jako přírodní rezervace Strádovské peklo. Pod Křižanovickou přehradou byla v roce 1890 ustanovena přírodní památka Krkanka. Trasa výletu: železniční zastávka Horka u Chrudimi - Silnice (1,5 km neznačený úsek) - po zelené : Smrček (2,5 km) - hájovna u Žumberku (4,5 km) - po zelené společně s modrou: Žumberk (5 km) - odbočka ke zřícenině hradu po modré: kostel a hrad Žumberk (5,5 km) - zpět k rozcestí a opět po zelené: Vížky (7 km) - rozcestí u Radochlína (8 km) - po modré: Vysonín (10 km) - Skalka (10.5 km) - Práčovská vyrovnávací nádrž (11 km) - Svídnice (12.5 km) - Škrovád (15 km) - Slatiňany zámek (17 km) - po žluté: nádraží Slatiňany (18 km). Od železniční zastávky jdeme po silnici k lesu do obce Silnice, odkud po zelené dorazíme do Smrčku. Ve Smrčku míjíme barokně upravený kostelík svaté Anny původně ze čtrnáctého století. Odtud jdeme po mírně stoupající lesní cestě k hájovně u Žumberku. Při cestě stojí chráněný několik set let starý dub. U hájovny se zprava připojuje modrá, která provází zelenou až k silnici u Žumberku. Po modré pokračujeme ke kostelu a hradu. Žumberk je městečkem již od roku 1478, hrad byl vybudován na přelomu dvanáctého a třináctého století. Z hradu se zachovaly hradební zdi a část obvodního zdiva paláce. Obydlen byl do roku 1770. Původně gotický kostel Všech svatých byl přestavěn roku 1582 a upraven v roce 1880. U kostela je zděná zvonice s dřevěným patrem a cibulovou střechou. Na návsi je socha svatého Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století. Několik roubených domků patří k památkám lidové architektury. V městečku je zatopený starý lom. Od hradu se vrátíme po modré zpět k rozcestí u silnice a po zelené společné s modrou dojdeme k potoku Ležáku. Modrá zde odbočuje vlevo, my pokračujeme po zelené do kopce k lesu a pak otevřenou krajinou severozápadním směrem do Vížek. U Žumberku - se nachází přírodní památka Rybník u Žumberku. Zatímco vlevo se nám otvírají výhledy na Železné hory, na pravé straně, asi sto metrů od cesty můžeme vidět otevřený kráter velkého lomu červené žuly. Ve vížkách se stočíme k jihu a po silnici jdeme mírným stoupáním k lesu. Podél lesa dorazíme k rozcestníku nad Radochlínem, kde odbočíme ze zelené vpravo na modrou, která nás dovede do Vysonína. U Vysonína máme před sebou jako na dlani celé Chrudimsko a Pardubicko, za pěkného počasí jsou vidět i Krkonoše a Orlické hory. Dále pokračujeme po značené cestě západním směrem dolů k řece. Po pěti stech metrech dorazíme k Práčovské nádrži. Od nádrže jdeme na sever podél řeky upravenou obcí Svídnicí. Naše další trasa je totožná s Naučnou vlastivědnou stezkou krajem Chrudimky, která nás na číslovaných tabulích podrobně informuje o zajímavostech a památkách, které se při ní nacházejí. Ze Svídnice pokračujeme přes most do samoty Brusy, u které do Chrudimky vyúsťuje odvodňovací štola bývalých lukavických dolů. Cesta podél řeky vede kolem opuštěných pískovcových lomů u Škrovádu. Nakonec nás Chrudimka dovede ke slatiňanskému zámku, jehož hipologické muzeum, zámecký park a blízký hřebčín stojí za samostatnou reportáž. K nádraží se od zámku dostaneme po žluté.

VÍKENDOVÉ SPOJENÍ VLAKEM

tam zpět

Pardubice 8:23 Slatiňany 14:19 15:41
Horka u Chrudimi 9:10 Pardubice 14:50 16:14