V současné době se v České republice specializuje na prodej a instalaci bazénů asi 270 f irem. Na celém německém trhu jich však najdete »jen« sedmdesát. I tato čísla mohou napovídat, jakým směrem se b ude nabídka bazénů u nás vyvíjet. Mnohé firmy zřejmě zaniknou a zůstanou jen ty nejlepší. Přitom většina lidí dnes pov ažuje za rozhodujíci faktor při výběru peníze. Je však důležité v ědět, kudy prochází hranice, aby si člov ěk nekoupil sice levný , ale nekvalitní bazén.
Není fólie jako fólie
Převážná většina typových bazénů je vyložena měkčenou fólií o síle 0,4 až 0,8 milimetru . Její životnost se uvádí zhruba deset až patnáct let. Odolnější vůči poškození jsou takzvané těžké fólie o síle 1,2 až 1,5 milimetru: cena za metr čtvereční se pohybuje od 900 do 1200 korun. Tyto fólie však nelze umístit do každého typového bazénu. T ěžká fólie a některé slabé jsou navíc vyztuženy laminátovou vložkou a jejich povrch tvoří dobře omyvatelný silikon. »V Torontu, prý nejzabazénovanějším městě na světě, byla naprostá většina bazénů s měkčenou fólií,« vysvětluje Lenka Durw ardová, která s manželem stavěla čtyři roky bazény v Kanadě, »jen ti nejbohatší si pořizovali k domu betonové,« dodává. Fólii lze použít na betonový korpus. »Stěny našich bazénů tvoří ocelové galvanizované panely, dno je vybetonované,« informuje Lenka Durwardová. Sama fólie pak má galvanicky svařené švy. Ty nejen na první pohled nikdo neuvidí, ale spáry bývají také místem, kde se nejlépe daří bakteriím a nečistotám. Fólie je zavěšená v hliníkové liště (ovšem levnější, a proto také běžnější bývá plastová) a ukotvena ke dnu. I když fólie není tlustší než přibližně jeden milimetr, přesto ji lze jen těžko protrhnout nebo jinak poškodit. Nebezpečí pak představují pouze ostré předměty. T řeba pes, který se koupe ve vašem bazénu a nevylézá po schůdkách, ale drápe se ven na opačné straně, může fólii zničit. Ale ani pak není bazén navždy odepsán. Fólii totiž snadno zalepíte jako prasklou duši u kola a můžete pokračovat v koupání. Firmy dnes běžně nabízejí až pětadvacet vzorů fólie - od jednobarevných až po imitaci kachlíků. V ětšina z nich však má v horní části květinový nebo jiný vzor. Důvod je ryze praktický: »I v té sebečistější vodě se po krátké době udělá na fólii žlutý proužek jako na vaně. Pak majiteli nezbývá než chodit dvakrát denně s houbičkou a fólii umývat,« vysvětluje Lenka Durwardová, »ve vzoru však není pruh vidět a stačí ho umýt po několika dnech.«
Betonoví průkopníci
Betonové bazény, které si stavěli lidé sami, mívaly stěny a dno jen natřené barvou, nebo obložené kachlíky. V obou případech se však majitelé potýkali s velkým problémem: nedostatečná izolace a nekvalitní materiály propouštěly vodu. Ta v zimě zmrzla a bazén pravidelně každé jaro popraskal a opadával. »Železobetonová konstrukce zůstává, dřívější nedostatečné odizolování však nahrazujeme kvalitní hydroizolační chemií. Bazén je chráněn dvěma stěrkami,« říká Miloslav Leskauer z firmy Ceram objekt. Stěrka by laikovi mohla připomínat rozdělaný cement, ale jde o hmotu, která zabraňuje tomu, aby beton vodu nasákl. Rovněž použité obklady musí být nenasákavé a odolné vůči mrazu. Cena za metr čtvereční rovné plochy se pohybuje kolem dvou tisíc korun. Tato částka zahrnuje stavební materiál, chemii, práci a obklad. V ariantou pro dlaždice mohou být mozaiky. Ty stojí podle provedení pět set, ale i tisíc korun za metr čtvereční. »Mozaika má tu výhodu, že ji lze mnohem lépe tvarovat než například dlaždice. To ocení hlavně majitelé atypických bazénů s oblými stěnami,« říká Jíří Ptáček z firmy OK Pool. Výrobci mozaiky pak dopřávají svým zákazníkům i možnost získat jakýkoli obrazec, který si přejí.
Bazén jako velká vana
Pokud si někdo z jakéhokoli důvodu nepřeje na zahradě betonový nebo fóliový bazén, neznamená to ještě, že nebude mít žádný. Na trhu jsou běžně k dostání bazény laminátové, polyuretanové nebo polypropylenové. Každý z těchto materiálů má své klady i nevýhody. »Laminát se skládá ze skla a pryskyřice a na rozdíl od jiných materiálů tepelně minimálně pracuje, čímž se prodlužuje i jeho životnost. Ta může být třicet i čtyřicet let,« vysvětluje Jaroslav Sládek z firmy Balarepo, která se jejich výrobou zabývá. Protože bazén je dodáván jako monolitní kus, nemá ani příliš veliké nároky na úpravu okolí. Přesto firmy doporučují podloží a stěny zpevnit deseticentimetrovým betonem. Pokud je však vysypete pouze štěrkem, bazénu to příliš neuškodí. »Bohužel laminátové bazény nelze vyrábět na míru. Proto si zákazník nemůže určit, co on by chtěl, ale musí si vybrat z toho, co mi nabízíme,« dodává Jaroslav Sládek. Typový bazén o velikosti 8 krát 3,3 metru pak přijde na necelých osmdesát tisíc korun. K tomu si však musíte připočíst ještě dopravu, výkopy, úpravu podloží a další částky. Stejně jako laminátové bazény se dodávají hotové i polypropylenové. Tento materiál má však velkou tepelnou roztažnost. Na deseti metrech se jeho rozměry mění až o pět centimetrů. Na rozdíl od laminátových však lze z polypropylenu vyrobit bazén na míru dle představ majitele. Polypropylen je také levnější než laminát. Bazén o velikosti osm krát čtyři metry přijde zhruba na šedesát tisíc korun.
Není fólie jako fólie
Převážná většina typových bazénů je vyložena měkčenou fólií o síle 0,4 až 0,8 milimetru . Její životnost se uvádí zhruba deset až patnáct let. Odolnější vůči poškození jsou takzvané těžké fólie o síle 1,2 až 1,5 milimetru: cena za metr čtvereční se pohybuje od 900 do 1200 korun. Tyto fólie však nelze umístit do každého typového bazénu. T ěžká fólie a některé slabé jsou navíc vyztuženy laminátovou vložkou a jejich povrch tvoří dobře omyvatelný silikon. »V Torontu, prý nejzabazénovanějším městě na světě, byla naprostá většina bazénů s měkčenou fólií,« vysvětluje Lenka Durw ardová, která s manželem stavěla čtyři roky bazény v Kanadě, »jen ti nejbohatší si pořizovali k domu betonové,« dodává. Fólii lze použít na betonový korpus. »Stěny našich bazénů tvoří ocelové galvanizované panely, dno je vybetonované,« informuje Lenka Durwardová. Sama fólie pak má galvanicky svařené švy. Ty nejen na první pohled nikdo neuvidí, ale spáry bývají také místem, kde se nejlépe daří bakteriím a nečistotám. Fólie je zavěšená v hliníkové liště (ovšem levnější, a proto také běžnější bývá plastová) a ukotvena ke dnu. I když fólie není tlustší než přibližně jeden milimetr, přesto ji lze jen těžko protrhnout nebo jinak poškodit. Nebezpečí pak představují pouze ostré předměty. T řeba pes, který se koupe ve vašem bazénu a nevylézá po schůdkách, ale drápe se ven na opačné straně, může fólii zničit. Ale ani pak není bazén navždy odepsán. Fólii totiž snadno zalepíte jako prasklou duši u kola a můžete pokračovat v koupání. Firmy dnes běžně nabízejí až pětadvacet vzorů fólie - od jednobarevných až po imitaci kachlíků. V ětšina z nich však má v horní části květinový nebo jiný vzor. Důvod je ryze praktický: »I v té sebečistější vodě se po krátké době udělá na fólii žlutý proužek jako na vaně. Pak majiteli nezbývá než chodit dvakrát denně s houbičkou a fólii umývat,« vysvětluje Lenka Durwardová, »ve vzoru však není pruh vidět a stačí ho umýt po několika dnech.«
Betonoví průkopníci
Betonové bazény, které si stavěli lidé sami, mívaly stěny a dno jen natřené barvou, nebo obložené kachlíky. V obou případech se však majitelé potýkali s velkým problémem: nedostatečná izolace a nekvalitní materiály propouštěly vodu. Ta v zimě zmrzla a bazén pravidelně každé jaro popraskal a opadával. »Železobetonová konstrukce zůstává, dřívější nedostatečné odizolování však nahrazujeme kvalitní hydroizolační chemií. Bazén je chráněn dvěma stěrkami,« říká Miloslav Leskauer z firmy Ceram objekt. Stěrka by laikovi mohla připomínat rozdělaný cement, ale jde o hmotu, která zabraňuje tomu, aby beton vodu nasákl. Rovněž použité obklady musí být nenasákavé a odolné vůči mrazu. Cena za metr čtvereční rovné plochy se pohybuje kolem dvou tisíc korun. Tato částka zahrnuje stavební materiál, chemii, práci a obklad. V ariantou pro dlaždice mohou být mozaiky. Ty stojí podle provedení pět set, ale i tisíc korun za metr čtvereční. »Mozaika má tu výhodu, že ji lze mnohem lépe tvarovat než například dlaždice. To ocení hlavně majitelé atypických bazénů s oblými stěnami,« říká Jíří Ptáček z firmy OK Pool. Výrobci mozaiky pak dopřávají svým zákazníkům i možnost získat jakýkoli obrazec, který si přejí.
Bazén jako velká vana
Pokud si někdo z jakéhokoli důvodu nepřeje na zahradě betonový nebo fóliový bazén, neznamená to ještě, že nebude mít žádný. Na trhu jsou běžně k dostání bazény laminátové, polyuretanové nebo polypropylenové. Každý z těchto materiálů má své klady i nevýhody. »Laminát se skládá ze skla a pryskyřice a na rozdíl od jiných materiálů tepelně minimálně pracuje, čímž se prodlužuje i jeho životnost. Ta může být třicet i čtyřicet let,« vysvětluje Jaroslav Sládek z firmy Balarepo, která se jejich výrobou zabývá. Protože bazén je dodáván jako monolitní kus, nemá ani příliš veliké nároky na úpravu okolí. Přesto firmy doporučují podloží a stěny zpevnit deseticentimetrovým betonem. Pokud je však vysypete pouze štěrkem, bazénu to příliš neuškodí. »Bohužel laminátové bazény nelze vyrábět na míru. Proto si zákazník nemůže určit, co on by chtěl, ale musí si vybrat z toho, co mi nabízíme,« dodává Jaroslav Sládek. Typový bazén o velikosti 8 krát 3,3 metru pak přijde na necelých osmdesát tisíc korun. K tomu si však musíte připočíst ještě dopravu, výkopy, úpravu podloží a další částky. Stejně jako laminátové bazény se dodávají hotové i polypropylenové. Tento materiál má však velkou tepelnou roztažnost. Na deseti metrech se jeho rozměry mění až o pět centimetrů. Na rozdíl od laminátových však lze z polypropylenu vyrobit bazén na míru dle představ majitele. Polypropylen je také levnější než laminát. Bazén o velikosti osm krát čtyři metry přijde zhruba na šedesát tisíc korun.
 Bazény vykládané těžkou fólií patří k nejrozšířenějším. Fólii lze nejen záplatovat, ale při velkém poškození také úplně vyměnit. |
 Bazény obkládané dlaždicemi vyžadují kvalitní hydroizolaci. Nekvalitní či chybějící izolace způsobuje opadávání dlaždic. |
