Pokud vyčítáte čínským výrobcům kopírování známých výrobků, pak lze s trochou nadsázky možná tvrdit, že Čína jen vrací světu to, jak se k ní choval: zcizil jí tajemství hedvábí, výroby porcelánu i laků.
Nebo se chová podle názoru čínského filozofa Konfucia, který hlásal, že když žák kopíruje svého mistra, skládá mu největší kompliment.
Čínské hedvábí zůstalo pojmem po tisíciletí.
Co má punc kvality
Čínské hedvábí se vyrábělo už 3 000 let před Kristem. Ke Středozemnímu moři se vozilo po Hedvábné stezce, zřejmě nejdelší trase, po níž se cestovalo. Do středu Číny totiž měřila asi 9 000 km, což tehdy znamenalo i tři roky putování.
Ve 2. st. n. l. se hedvábí stalo v Římě symbolem luxusu, za který se utrácely obrovské částky. To prý vedlo téměř ke krachu Římské říše. Jenže přišlo vyzrazení technologie výroby hedvábí – a čínský monopol končil.
Číňané jako první začali vyrábět porcelán v 6. a 7. st. n. l., do Evropy se dostal jako luxusní zboží v 17. století.
Číňané výrobu ve velkém rozjeli poměrně brzy. Pece z doby dynastie Sung (960–1279 n. l.) se stavěly na kopcích a mívaly délku až 50 metrů. Říkalo se jim také "velcí chrlící draci“.
Tajemství porcelánu si z Číny odvezl ve 13. století buddhistický mnich Toshiró Kató, přesto Japonsko v porcelánu Čínu nepředehnalo. To zvládla až Evropa díky průmyslové revoluci v 19. století.
Čína však dokázala mnohé i v oblasti nábytku - a bez ohledu na to, že její tradiční nábytek dovážený dnes do Evropy vypadá téměř stejně jako ten, který se vyráběl v 18. a 19. století. Došlo jen k minimálním změnám v designu i způsobu zpracování.
Černá klasika v dokonalém laku.
"Například kolekce nábytku, užitkových i dekoračních doplňků s názvem Shanghai je inspirována Šanghají. Východ se zde setkává se Západem, tradice se mísí s moderností a vytváří nové estetické hodnoty na hranici umění a popkultury,“ říká Markéta Kadlecová z firmy AlmiDecor.
Kolekce Shanghai ukazuje čínské umělecké řemeslo v novém kontextu: tradiční prvky čínského umění doplněné o evropské koloniální vlivy a současný světový design vytvářejí harmonický celek.
“Výroba malých kolekcí ve východním stylu probíhá v Číně, kde je technologie zpracování exotického dřeva nejstarší a perfektně zvládnutá. Je tu nejen nabídka vhodného dřeva, ale také možnost volby vhodných barev a laků chránících a zušlechťujících dřevo, které při následné změně vlhkosti již nepracuje,“ vysvětluje Markéta Kadlecová.
Inspirace tradičními tvary v moderním provedení.
Čínský nábytek charakterizují precizní konstrukce, kde k sobě těsně přiléhají dřevěné části. Nepoužívají se žádné hřebíky ani šrouby (spojení systémem péro-drážka), dvířka se zpravidla upevňují pomocí dřevěných čepů.
Šrouby či hřebíky slouží především k připevnění kovového kování. Velmi často má takový nábytek různé tajné schránky.
"Povrch dřeva bývá často lakovaný, pokrývá jej 16 až 30 vrstev různých laků, ale až ta poslední mu dodává hluboký lesk,“ vysvětluje Markéta Kadlecová. Občas se ke zpevnění pod lak používala tkanina a papír, jejichž struktura pak byla viditelná i pod poslední vrstvou laku.
Jenže čínští výrobci neváhali někdy sáhnout až po 100 vrstvách laku! Postupné natírání a následné tvrdnutí tak trvalo více než rok. Pak se zpravidla setkáte s výrazem uruši.
Tradiční čínský stolek.
Tajemné uruši
Zrod umění lakování se přičítá národu Yi v Sečuanu, který používal mízu škumpy lakodárné. Ze Sečuanu, kde se náročně lakované předměty stále vyrábějí, se tento způsob úpravy postupně dostával dál, po proudu řeky Jang-’c-ťiang až k pobřeží. Tak se rozšířilo po celé Číně, ale hlavně do Japonska.
Právě zde se začal používat výraz uruši, zkomolenina přídavného jména pro vlhký lesk. Jenže zatímco Číňané do silných vrstev laku vrývali ornamenty pomocí ostrého nože, Japonci se spokojili s nanášením dekorů a zlata štětcem či zdobením perletí. A tak se lakovaným výrobkům říká v Evropě japan, byť umění vysokých vrstev laku pochází z Číny.
V různých starožitnictvích, obchodech, ale také na aukcích, které probíhají i u nás, se můžete setkat s nábytkem, který vypadá jako typické asijské zboží.
Jenže jen těžko lze určit jeho původ. Nábytek se dovážel do Evropy hlavně přes Anglii a Holandsko. Tam často vznikaly repliky, pro lak se však musely vracet na Dálný východ, protože původní kvalitu Evropané nikdy nezvládli. Poslední vrstva se musí nanášet v dokonale bezprašném prostředí, tehdy například až na moři!
Moderní interiér a tradiční tvary.
Pokud si koupíte předmět či nábytek upravený uruši, je třeba vědět, že se nedokáže vyrovnat s přímým působením ultrafialového záření. Destrukce začíná zmatněním povrchu. Používání a občasné přelešťování a dokonce lehké omytí naopak prospívá.
Navíc představuje uruši dokonalou ochranu před bakteriemi. Proto ji používali a dodnes vyhledávají obyvatele teplé a vlhké východní Asie na úpravu dřevěných nádob a dřevěných jídelních hůlek.
Evropa a celý svět má vlastně štěstí, že se taková kvalita lakování nedá nabídnout ve velkém. "V Číně se relativně kvalitní nábytek vyrábí za neuvěřitelně bídných pracovních a technických podmínek. Znamená to, že skutečnou kvalitu například ve vysokém laku, v přesné výrobě skříňového nábytku atd. nemohou skutečné kvality, přinejmenším zatím, dosáhnout,“ napsal ve své zprávě Milan Tříska pro Klastr českých nábytkářů po návštěvy největšího čínského veletrhu nábytku v Šanghaji, která má dvacet milionů obyvatel, na podzim loňského roku.
Lakované krabice.
Co je typické pro čínský nábytek:
- dekorativní kování, oblíbené motivy jsou kruh a motýl
- tři základní barvy jsou černá, červená a hnědá, občas doplněné bílou a modrou
- používání krakelury ("kraklé"), úmyslně popraskaného povrchu, které umocňuje dekorativnost
- využívání symbolů – obraz houby Lingzhi (zaručuje dlouhověkost), mraky (dodávají vodu a život), ryba (symbol četnosti, především potomstva), červená barva (navazuje na tradiční čínské oslavy, přináší v životě úspěch), netopýři Fu (symbol štěstí a požehnání), císařský drak (symbolizuje dobro a úspěch)
- drak se třemi drápy byl používán ke zdobení předmětů určených pro prosté lidi, drak s pěti drápy se objevuje pouze na dekoracích interiérů a předmětů patřících výhradně císaři.
